Vypadá to, že nejmodernější ruský bitevní vrtulník Ka-52 má konstrukční problém. Mohl by stát i za některými sestřely

Moderní ruské letectvo, včetně toho vrtulníkového, mělo podle předpokladů doslova ovládnout nebe nad Ukrajinou. Po téměř třech měsících bojů se tak nestalo a řadu strojů Rusko ztratilo. A to i velmi drahých a moderních vrtulníků Ka-52 Aligátor, jež jsou považovány i na Západě za světovou špičku. Ztráty způsobují hlavně moderní protiletadlové zbraně, ale podle mnoha náznaků za nimi může stát i konstrukční problém, kterým jsou přílišné vibrace stroje.

Vrtulník má dva protiběžné nosné rotory

Jako problém se podle všeho ukazuje princip pohonu ruského vrtulníku. Většina helikoptér na světě má jeden rotor a na ocasní části vrtuli nebo jiné zařízení, které kompenzuje rotaci vyvolanou rychle se otáčejícím rotorem. Kamov ale používá od samého počátku konstruování svých vrtulníků systém dvou hlavních souosých nosných rotorů, které se otáčejí každý opačným směrem, a eliminují tak rotační moment celého stroje. Velmi dobře to funguje a Kamov s tímto systémem neměl dříve žádné problémy, naopak.

Zdá se však, že to u dnešního rychlého Ka-52 (max. bojová rychlost je dlouhodobě dosahována v rozmezí 310–315 km/h) není zcela doladěné. Problém s vibracemi se totiž naplno projevil nyní, kdy jsou vrtulníky takřka neustále nasazeny v boji. V minulosti je sice Rusko na bojišti již použilo, například v Sýrii či v Čečensku, avšak nikdy ne tak intenzivně. Vibrace ale z mechanického důvodu přenášené z nosného systému do draku vrtulníku zřejmě nejsou.

Podle všeho jde spíše o aerodynamický problém souosých rotorů při vysokých rychlostech a otáčkách. Při simulaci bojových letů na maximálních rychlostech a při obdobném intenzivním zatížení, kterým nyní procházejí bitevní Ka-52 na Ukrajině, nebyl se vší pravděpodobností nosný systém dlouhodobě zkoušen, i když vrtulník vznikl již v roce 1997. Vibrace jsou však realitou, fotografie ze sociálních sítí ukazují, že dlouhodobé vibrace na draku Ka-52 způsobují různé mechanické závady.

Helikoptéry kvůli nim ztrácejí třeba aerodynamické kryty a krytky, nebo se u nich objevují praskliny v křídlech, která slouží k nesení výzbroje. Vibrace ale mohou mít vliv i na stabilitu stroje, avioniku a navigaci. To pak může posádce doslova znepříjemňovat život a mít vliv na bojeschopnost stroje. A to nejen tak, že posádka nebude schopna zasáhnout cíl, proti kterému byla poslána, protože vibrace vyřadí vlastní zaměřovací elektronickou aparaturu či přílbový zaměřovač atd.

Prasklina na křídle, na kterém je navěšena výzbroj o velké hmotnosti, může vést při dalším namáhání letounu přetížením v bojových obratech, třeba při uhýbání střele MANPADS, k silnému poškození draku stroje. I když by ho vrtulník přežil, pilot se se strojem bude muset vrátit na základnu, kde vrtulník bude čekat časově a finančně náročná oprava.

Rozptýlená posádka se nedokáže správně bránit

Podle odborníků ale vysoké vibrace mohou mít za následek i některá sestřelení Ka-52, která se ukrajinským ozbrojeným silám podařila pomocí prostředků, jimž se měl Ka-52 hravě ubránit. Například sestřelu protitankovými zbraněmi. Je dost dobře možné, že posádka mohla být silně ovlivněna vibracemi, nebo ty mohly mít takový vliv na funkčnost některých ze systémů stroje, že posádka přilétající střelu prostě nezaregistrovala, případně proti ní zareagovala pozdě a pomalu.

Vrtulník Ka-52 začal být v Rusku vyráběn v roce 1998 a jde o překonstruovaný Ka-50 pocházející ještě ze sovětské éry. Jedná se o stroj, který je určený k provádění průzkumu a k náročným bojovým operacím. Má dvoučlennou posádku. Pro zajímavost oba členové, pilot a operátor, sedí vedle sebe, což je u většiny bitevních helikoptér neobvyklé. Ale usnadňuje to jejich spolupráci. Stroj je velmi hbitý, což má kromě jeho pasivní (pancéřování) i aktivní (výmetnice klamných cílů, elektronické systémy atd.) ochrany zajistit jeho přežití na bojišti.

Například je vybaven výmetnicemi klamných cílů (tepelných a radiolokačních) umístěných v aerodynamických pouzdrech na koncích křídel. V každém pouzdru jsou dvě sady po 32 klamných cílech ráže 26 mm. Celý systém pracuje na principu elektronicky automaticky vyhodnocené odpovědi při ozáření infračerveným nebo elektronickým impulsem. Jak tento systém ovšem funguje po déletrvajícím intenzivním „třesení“, není jasné.

Posádka se může ze stroje katapultovat, a to dokonce unikátně i v automatickém režimu, pokud systém vrtulníku vyhodnotí, že stroj je neschopný dalšího letu a posádka není aktivní. Oba členové posádky sedí v Ka-52 na vystřelovacích sedadlech K-37-800, automatický systém záchrany v nouzi nejdříve pyropatronami odstřelí listy rotorů a následně vystřelí sedačky s posádkou.

Tento systém ale v minulosti při zkouškách na Krymu po nevhodném nastavení zavinil zničení jednoho z prototypů, protože vyhodnotil silné přetížení při bojové zatáčce jako závadný letový režim a automaticky nicnetušící posádku „odpálil“ z letícího zkoušeného stroje. Dnes už je katapultovací systém u vyrobených vrtulníků Ka-52 nastaven správně.

Exportní verzi koupil Egypt

Vrtulník je 16 m dlouhý včetně rotorů, samotný trup má jen 14,5 m, a téměř pět metrů vysoký. Rozpětí jeho „křídlových“ nosičů výzbroje činí 7,3 m. Jeho maximální vzletová hmotnost je 10 800–11 300 kg. Dokáže se pohybovat maximální rychlostí 315 km/h (udává se i 300 až 350 km/h) a vystoupat do výšky až 5,5 km.

Pohání ho dva turbohřídelové motory TV3-117VMA o výkonu 1 641 kW (2 200 koní). Piloti mají k dispozici velmi pokročilý multifunkční elektronický letový, navigační a zbraňový systém, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují najít a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, tedy ve dne i v noci. Kabina osádky je vybavena čtyřmi multifunkční LCD obrazovkami a dvěma menšími informačními displeji.

Velitel má k dispozici také průhledový displej HUD. Vyzbrojen je kanónem ráže 30 milimetrů a může nést až dvě tuny výzbroje. Tu tvoří různé druhy neřízených raket, řízené protitankové střely 9K121 Vichr, střely vzduch-vzduch R-73 nebo až půltunové pumy. Před Ukrajinou ho Rusko použilo v Čečensku a v Sýrii a prodalo exportní verzi do Egypta. Tam si ji Američané důkladně vyzkoušeli.

Jak vážný problém mohou mít Rusové se svými nejlepšími vrtulníky?

Zdroj: DefenceBlog