Americké stíhací letouny F-16 a F-18 pocházejí ze stejné doby. Mnoho teoretiků se zabývá otázkou, jak by dopadl střet stíhaček, z nich jednu používá armádní letectvo a druhou hlavně námořnictvo.
Podobnou otázku si před nedávnem položil i internetový vojenský magazín SOFREP. Nutno na začátek podotknout, že jde spíše o teoretickou úvahu, protože oba stíhací stroje mají mnoho variant s různým vybavením. Záleželo by tedy i na tom, jaké varianty by proti sobě na bojišti stály. Pro zjednodušení by byly vojenské letouny vyzbrojené obdobnými zbraněmi používaných v USA, především raketami Sidewinder a AMRAAM.
O jaké letouny jde
Stroj F-16 je jednomotorová stíhačka vyrobená firmou General Dynamics, pozdeji Lockheed Martin. Její prázdná hmostnost je 8573 kilogramů a má jednoho pilota. Dosahuje rychlosti až Mach 2,05. Dvoumotorová F-18 má jednoho pilota, některé verze ale mají zbraňového operátora. Stroj vyrobila společnost MCDonnell Douglas, v současnosti ho vyrábí Boeing. Prázdný váží 10433 kilogramů a dosahuje rychlosti Mach 1,8.
Boj na dlouhou vzdálenost
Pokud by se stroje utkaly na dlouho vzdálenost, což je dnes nejvíce očekávaný druh střetu, podle magazínu by byla v určité výhodě stíhačka F-18. Má totiž obecně lepší radary a rušičky než její protivník. Dokázala by nepřítele nejspíše dříve lokalizovat a zaměřit a zároveň zahltit jeho detekční systémy. Námořní piloti jsou v tomto druhu boje speciálně trénováni.
F-16 je mrštnější
V boji na krátkou vzdálenost by F-16 měla nespornou výhodu v možnosti snášet vyšší přetížení a dělat tak mnohem prudší obraty. F-16 vydrží přetížení až 9G, zatímco F-18 jen 7,5G. Podle magazínu i tady existuje ale. Pilotování F-16 je jednodušší, protože pilotovi pomáhá počítač. Ten mu zároveň nedovolí řadu manévrů. U F-18 sice pilot tak prudce zatáčet nemůže, ale pokud ví, jak na to, lze stroj dostat do manévrů, které nejsou s F-16 možné.
Viditelnost a počet zbraní
F-16 má nad svým soupeřem na krátkou vzdálenost výhodu v lepší viditelnosti z kabiny. Navíc jde o menší stroj, takže lze předpokládat, že její pilot by nepřátelskou F-18 viděl o zlomek sekundy dříve a mohl i dříve reagovat. Naopak v nevýhodě je, co se zbraní týče. Má méně závěsníků než F-18, tedy, může tedy nést menší počet raket. I v palubním kanonu má o něco méně nábojů.
Výcvik hraje největší roli
Souboj obou strojů by tak pravděpodobně rozhodl výcvik pilotů a jejich zkušenosti. Například v manévrovém boji by zkušený pilot F-18 mohl nutit dělat svého soupeře zatáčky při maximálním zatížení 9G. Méně zkušený pilot F-16 by mohl být v pokušení dělat prudké obraty, ale tím by se brzy unavil. Ale podobně by mohla zkušenost a tréning hrát do karet pilotovi menšího letounu.
Mírně zvítězil F18
Svoji úvah magazín zakončil konstatováním, že by si v souboji vsadil spíše na stranu námořní F-18, protože v porovnání výhod a záporů strojů s mírným náskokem vede. Přesto určit přesného vítěze by bylo velmi obtížné. Ve skutečném souboji by záleželo na mnoha aspektech, které jde jen těžko odhadnout.