Nevídaná letecká formace vojenských transportních letounů Lockheed MC-130J Commando II Hercules

Čtyři letouny Lockheed MC-130J Commando II Hercules, z 67. letky pro speciální operace Letectva Spojených států amerických, se v rámci cvičného letu vznesly do oblak nad základnou RAF Mildenhall v severním Walesu. Při průletu řadou údolí překvapily diváky zaujetím letecké formace. Systém údolí Mach Loop se nachází mezi Dolgellau na severu a Machynlleth na jihu.

Formace 4 transportérů není běžnou záležitostí

Údolí jsou pravidelně využívána pro výcvik rychlých letadel v letu nízko nad zemí a při nácviku letů pro únik před radary. Nejnižší průlety se zde provádějí ve výšce pouhých 76 metrů. Tak trochu to připomíná jedinečnou leteckou show ve Švýcarsku v Alpách „Axalp airshow Ebenfluh”, kde se diváci dívají na předváděná letadla ze svahu alpského vrcholku shora.

MC-130J je univerzální transportní letoun, který je v rámci amerického letectva využíván primárně k přepravě, výsadku či nasazování a vyzvedávání jednotek speciálních sil. Své uplatnění však nachází například i při velkoškálové evakuaci. Poměrně běžně je pak využíván i k zajišťování klasických transportních úkolů, jako je přeprava a taktické shazování nákladu za pomoci padáků či letecké tankování vrtulníků. Jelikož se jedná o taktický letoun speciálních jednotek, asi není žádným překvapením, že posádka MC-130J letá především v noci a v nízkých výškách.  

iZdroj fotografie: U.S. Air Force

Ačkoli se může zdát, že kvůli své velikosti není MC-130J letounem vhodným pro letecké formace, američtí piloti při průletech britským údolím předvedli vskutku kuriózní kousek a dokázali, že pokud má člověk ty správné schopnosti, všechno je možné. Letouny MC-130J se nepilotují zrovna snadno, o to těžší je pak udržet je ve formaci.  

Na níže přiloženém videu si tak můžete povšimnout například toho, jak je při koordinovaných zatáčkách potřeba naklonit křídlo letounu pod značným úhlem, aby při takto nízké výšce vůbec zatočil. Rovněž můžete sledovat, jak některé letouny MC-130J mírně zvedají za letu ve formaci příď. Dochází tomu v důsledku zpomalení rychlosti letu, čímž si piloti pomáhají k udržování správných rozestupů.

Seřazení a sladění rychlosti formace takto velkých letounů může trvat i několik minut a rozhodně se nejedná o snadný úkol. Tím spíše, že za každým takto velkým letounem zůstává za letu dosti dlouho značně rozvířená vrstva vzduchu a vlétnout do ní s jiným letadlem znamená si koledovat o velký problém.

Zdroj: Military