Letouny F/A-18 Hornet jsou již starší, ale stále velmi ceněné. Operovat nemusí pouze z letadlových lodí, Španělsko je posílá do Rumunska

Letouny F/A-18 Hornet a jejich pokračovatelé Super Hornet jsou známé především jako stroje určené pro letadlové lodě. Ovšem letadla v obou podobách jsou tak dobrá, že si je některé země zvolily i jako stroje, které používají z klasických letišť. Jedním z nich je Španělsko, jež je sice už dnes pomalu z výzbroje vyřazuje a nahrazuje je Eurofightery, ale stále tvoří významnou část jeho letectva. Brzy by měly startovat i nad Černé moře.

Vhodné pro stát s dlouhým pobřežím

Španělsko je totiž v prosinci 2022 vyšle do Rumunska, aby zde posílily východní křídlo NATO. V současné době v letectvu slouží 72 těchto strojů. Startují z letišť, protože španělská letadlová loď se skokanským můstkem Juan Carlos I. by na ně byla malá a využívá letouny Harrier. Ovšem skutečnost, že si je Španělsko zvolilo, nemusí být překvapením. Má dlouhé pobřeží, patří mu Kanárské ostrovy, Baleáry nebo severoafrické Ceuta a Mellila, proto je pro ně letadlo s dlouhým doletem určené pro námořní operace velmi vhodné.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Hornet vznikl v 70. letech, kdy námořnictvo označilo jako nevhodný pro operace z letadlových lodí jednomotorový letoun F-16. Požadovalo univerzální dvoumotorový stroj s dostatečným doletem, který by nahradil Douglas A-4 Skyhawk, A-7 Corsair II a doplnil F-14 Tomcat, jejichž provoz byl drahý. Navrhly ho společnosti McDonnell Douglas a Northrop, jež ke svému návrhu využily prototyp YF-17, původně konkurující známější F-16. Do výzbroje námořnictva byl zařazen sériový F-18 v roce 1984, ale již rok před tím ho začala využívat americká námořní pěchota.

Hornet první verze F-18 je dvoumotorový středokřídlý letoun. Jeho délka je 17,1 metru a rozpětí křídel 12,7 metru. Nejčastěji jsou používané verze C a D, přičemž první je jednomístná a druhá má kromě pilota i operátora zbraňových systémů. Maximální rychlost letoun je Mach 1,8, výškový dostup 15 kilometrů a bojový dosah 740 kilometrů. Právě nevelký dolet je jedna z mála věcí, která je na letadle kritizována. Jako jeden z prvních na světě měl letou multifunkční displeje, jež značně zvyšovaly jeho bojovou hodnotu.

Výzbroj je různorodá včetně jaderné pumy

Letadlo je vyzbrojeno rotačním šestihlavňovým kanónem ráže 20 milimetrů a má zásobu 578 nábojů. Zbraně a jiné podvěsy je možné zavěsit na 9 závěsníků a letoun unese až 6,2 tuny. Jako univerzální stroj může nést celé spektrum střel vzduch-vzduch krátkého a středního doletu, různé druhy střel a bomb včetně přesně naváděných na útoky na pozemní cíle, jaderné pumy B61 nebo střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM. A pochopitelně protilodní střely AGM-84 Harpoon.

Poprvé se Hornety účastnily bojového nasazení nad Libyí v roce 1986. Velkého nasazení se pak letadla dočkala během operace Pouštní bouře nad Irákem. Zde si připsala dva sestřely iráckých stíhaček MiG-21. Účastnila se pak operací nad bývalou Jugoslávií a později v Afghánistánu a Iráku. V Evropě letadla kromě Španělska vlastní i Finsko a Švýcarsko. Největším uživatelem mimo USA je pak Kanada a provozovala je i Austrálie, která je ovšem již vyřadila.

iZdroj fotografie: Pxhere

Původní F/A-18 ale přece jen nedokázaly v určitých ohledech dosáhnout kvalit F-14 Tomcat, měly z hlediska potřeb amerického námořnictva i poněkud kratší dolet, a námořnictvo také chtělo, aby F-18 dokázaly unést ještě větší množství výzbroje. Proto začaly McDonnell Douglas / Boeing vyvíjet vylepšený letoun na základě draku F/A-18 Hornet. Tento nový a zvětšený Hornet byl 12. května 1992 objednán v počtu 100 kusů první série pod názvem F/A-18E/F „Super Hornet“.

Prototyp Super Hornetu vzlétl v roce 1995. Letadlo není přímo stealth, ale je konstruováno jako obtížně zjistitelné, protože bylo při konstrukci například použito pravidlo „platform alignment“, tzn. že jsou hrany vnějšího povrchu nového letounu sklopeny pod stejnými úhly, aby se případný radarový paprsek odrážel do jednoho směru mimo místo, odkud byl původně vyslán, a to v podobě úzkého paprsku. Díky tomu se podařilo zmenšit průřez radarové odrazivosti (Radar Cross Section – RCS) na 1,021 m² oproti 400 m² u F-15 či 15 m² u klasické podoby Su-27.

Mimochodem, na výrobě Hornetů se podílela i česká společnost Aero Vodochody, která dodávala firmě Boeing odklápěcí kryt kanónového prostoru, jakési kanónové dveře připravené k montáži na letoun. Zvětšený Super Hornet je dlouhý 18,38 m, rozpětí má 13,62 m a výšku 4,88 m. Dosahuje rychlosti 1,8 M, dostupu 15 240 m a unese na jedenácti závěsných bodech až 7,5 tuny nesené výzbroje, pum a raket.