Výrazně modernizovaný český L-39NG koupí i Maďarsko. Blíží se zahájení sériové výroby, zájemců je dost

Česká proudová letadla L-39 patří k nejlepším na světě. Nový model s označením NG přinese řadu vylepšení a už je o něj ve světě zájem.

i Zdroj fotografie: Karel Šubrt / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Dalším uživatelem českého cvičného letounu L-39NG se stane Maďarsko. Jeho vláda oznámila, že by chtěla zakoupit 12 kusů letounů pocházejících z Aera Vodochody. Osm z nich by mělo sloužit k výcviku. Další čtyři pak budou dodány v konfiguraci k plnění průzkumných úkolů. Letadlo je totiž primárně cvičné, ale konstrukčně je uzpůsobeno i k bitevním, hlídkovým a průzkumným bojovým misím. Cena kontraktu nebyla oznámena, ale odhaluje se, že jeden letoun stojí zhruba 10 milionů dolarů (234 milionů korun).

Země V4 budou cvičit společně

Maďarsko by první stroje mělo dostat v roce 2024. Letadlo L-39NG je stroj, na kterém by primárně měli společně cvičit vojenští piloti zemí V4. Tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, na čemž se v minulosti představitelé armád těchto zemí údajně dohodli. Česko již má letouny objednané v počtu 4+2 kusy a očekává se, že jejich uživatelem se v budoucnu pravděpodobně stane i Slovensko.

Letoun z Area Vodochody vychází z úspěšného modelu L-39 Albatros, který se využíval a využívá v mnoha zemích světa. Společnost se proto rozhodla, že na jeho úspěch naváže a vytvoří cvičný podzvukový proudový letoun s nejmodernějším vybavením. V době italských spoluvlastníků firmy vznikla idea zabezpečit a nabízet postupnou modernizaci stávajících L-39 užívaných ve světě, kterých létá stále ještě velké množství, a to stavebnicovou metodou.

iZdroj fotografie: Uživatel Mossback / Creative Commons / CC BY-SA
L-39CW

Továrna počítala s tím, že chudší provozovatelé nepohrdnou možností levného upgradeování původní L-39 po jednotlivých systémech a konstrukčních celcích, například výměnou elektroniky v celém draku, hydrauliky, řízení, jindy výměnou motorové jednotky za novou FJ44, nebo se spokojí v první fázi jen s novým přístrojovým vybavením s průhledovým HUD displejem atd.

Tento program počítal s tím, že bude možné u olétaných strojů vyměnit podle zájmu a možností zákazníka třeba celý trup za nově zkonstruovaný a především staré křídlo za nové, tzv. „mokré“ s nádržemi v křídle. Finální podobou takto modernizovaného stroje pak měla být verze L-39NG. V první fázi tehdy továrna vytvořila demonstrátor L-39CW, kdy byla do staršího letounu zpětně zakoupeného na Ukrajině instalována nová avionika a motor FJ44-4M. Poprvé vzlétl v roce 2015.

Blíží se zahájení sériové výroby

V rámci následných majetkových změn se změnily i priority nových majitelů společnosti. Největší pozornost zaměřili na finální produkt, letoun L-39NG. Ten v rámci předchozího „stavebnicového“ projektu vznikl jako z 99 % nový letoun, který vycházel ze zkušeností se starším drakem, ale obsahoval i mnoho změn. Napevno již počítá s takzvaným mokrým křídlem s palivovými integrálními nádržemi. V jeho konstrukci jsou důsledně používané kompozitní materiály, je tak proto lehčí.

Má i kratší příď než starý model, sací otvory motorů jsou menší, a tím vyvozuje i znatelně nižší aerodynamický odpor. Stejně jako modernizované letouny první fáze mají stroje L-39NG motory FJ44-4M s elektrickým startováním a plně digitálním řízením FADEC. Naprosto překonstruovaná byla i kabina, jež více připomíná verzi L-59. Piloti mají ovšem uvnitř k dispozici nejmodernější přístrojové vybavení s plně digitální avionikou (výrobce Genesys Aerosystems z USA) bez mechanické zálohy.

Ta má otevřenou architekturu a zahrnuje průhledové displeje HUD-39 (společnosti SPEEL Praha) či u každého pilota dvě obrazovky MFD IDU-680 6×8 palců. Poprvé letoun L-39NG v plné konfiguraci vzlétl 22. prosince 2018, přičemž mluvčí továrny tehdy sdělil, že Aero Vodochody registruje již 38 objednávek nového letounu. Optimismus tehdejších italských spolumajitelů a české firmy PENTA byl však podroben zkoušce trpělivosti.

Průběh testování nového letounu s povinnými atesty továrna nedokázala nijak urychlit. O projekt se tehdy již rok zajímali potenciálně noví vlastníci, jimiž byli Omnipol a maďarský investor, kteří tak v roce 2021 celý projekt i s podnikem Aero Vodochody včetně letiště odkoupili. Od té doby se projekt L-39NG, byť s malými peripetiemi, blíží k úspěšnému zahájení sériové výroby.

Letadlo nedosahuje rychlost zvuku

Stroj je 11,38 metru dlouhý a jeho rozpětí je 9,37 metru, výška činí 4,87 metru. Jeho prázdná hmotnost je 3,2 tuny a maximální vzletová hmotnost pak 5,65 tuny. Motor FJ44-4M je mu schopen dodat maximální rychlost 780 kilometrů v hodině. Letadlo vystoupá do výšky 10 670 metrů, počáteční stoupavost je 23 m/s. Jeho dolet je 1 900 kilometrů, pokud se na závěsníky umístí přídavné nádrže, pak 2 500 kilometrů. Kabina je dvoumístná.

iZdroj fotografie: Karel Šubrt / Creative Commons / CC BY-SA
Raketnice a přídavná nádrž na L-39NG

Ačkoli je letoun primárně cvičný, je konstruován i pro možnost plnit bojové mise. Je vybaven pěti závěsníky (čtyři pod křídlem, jeden pod trupem), na které se dají umístit různé druhy zbraní, vybavení pro průzkum nebo přídavné nádrže. Vyzbrojen může být třeba pouzdrem HMP-250 či HMP-400 s kulometem M3P ráže 12,7 milimetru. Dále raketnicemi s neřízenými i řízenými raketami ráže 70 milimetrů či pumami o hmotnosti až 227 kilogramů včetně přesně naváděných GBU-12 Paveway II. Umístěny zde mohou být i střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder.

Nová letadla objednal třeba Senegal (4 kusy), Ghana (6 kusů) a Vietnam (12 kusů). Předpokládá se, že se objeví další zájemci z řad zemí, jež využívají staré L-39. Kromě armád si letouny chtějí koupit například soukromé společnosti, které se v USA zabývají komerčním výcvikem bojových pilotů například pro USAF, ale i pro civilní dopravní společnosti. Třeba společnost RSW Aviation v USA objednala v roce 2018 kromě modernizace svých stávajících L-39 i nových 12 kusů L-39NG. Objednané je má i portugalská společnost Sky Tech a Draken International.

Jaký zájem předpokládáte o nový L-39NG?

Zdroj: FrontierIndia

Diskuze Vstoupit do diskuze
71 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články