Vrtulník Mil Mi-24 patřil mezi stálice českého letectva, jenomže letitý koncept, ačkoliv je stále užitečný, zkrátka zastaral, a musí uvolnit místo jiným.
Začínal u nás jako obránce železné opony a kladivo na tanky NATO, a vydržel v naší službě přes čtyři dekády. Řeč je o legendárním bitevním vrtulníku Mil Mi-24 (ve vývozní verzi Mi-35), který po Novém roce 2024 v české armádě „definitivně“ skončil, o čemž bylo rozhodnuto již dříve. Jenomže jejich moderní nástupce AH-1Z Viper je není schopen plně nahradit. V čem je letitý vrtulník (označovaný také jako „ďáblův kočár“) vyvinutý v dobách studené války stále jedinečný, že na něj ani moderní alternativy v některých směrech nestačí?
Sice rozloučení, ale ne úplné sbohem
Dne 14. října 2023 se na letišti v Náměšti nad Oslavou sešlo na 300 hostů, aby se rozloučili s bitevním vrtulníkem Mi-35/24 V, uvedla AČR. Mezi nimi byly mnohé osobnosti, které s ním létaly nebo o něj pečovaly, a jednalo se o poslední veřejné vystoupení Mi-24 (v kódu NATO Hind, tedy Laň) v českých barvách. Již 6. června 2023 proběhly na polygonu v Boleticích poslední ostré střelby a bojová cvičení, a původně měly jít vrtulníky do výslužby 1. ledna 2024.
Výcvik posádek AH-1Z Viper se však protahuje a „pekelné kočáry“ tak ještě chvíli zůstanou. Konkrétně by to mělo být do konce února 2024, jak uvedla AČR na Twitteru.
Mi-24 byly do tehdejší Československé lidové armády zavedeny v roce 1978. Podílely se přitom na střežení státní hranice a v případě války měly drtit tankové svazky NATO a provádět výsadky družstev na bojišti. Ani AČR se však po pádu Varšavského paktu „pekelných kočárů“ nevzdala, ovšem dnes posledních vyřazovaných 13 kusů již nejsou veterány studené války, ale modernizované exportní verze Mi-35 dodané v rámci umoření ruského dluhu.
Mimochodem, označení „ďáblův kočár“ si Mil Mi-24 vysloužil sovětsko-afghánském válečném konfliktu v letech 1979 až 1989, kdy ho tak nazvali afghánští mudžahedíni. Třeba Rusové mu pak zase přezdívali „krokodýl“. Ať se přitom podíval kamkoliv, všude budil respekt.
AH-1Z je lepší, i když ne ve všem
Z jakého důvodu u nás Mil Mi-35/24V končí? V první řadě je to snaha odpoutat se od zbraní ruské provenience, jenomže to dlouho nebylo možné (z velké části i z důvodu financí). Mil Mi-35 ve službách českého letectva se však rovněž dostávají na práh své životnosti před generální opravou, která by se ovšem neobešla bez ruských dodávek. A to je v době napjatých vztahů veliký problém. Naše vrtulníky tak zřejmě čeká po vyřazení export tam, kde ještě slouží.
V českém letectvu pak Mi-35 nahradí americké vrtulníky AH-1Z Viper, z nichž už jsou první v ČR, jak informovala AČR. Do služby jich má přitom dohromady vstoupit 10 a oproti svým předchůdcům mají daleko modernější aerodynamiku, elektroniku i výzbroj, stejně jako lepší obratnost a přehled na bojišti. Zásadní rozdíly jsou pak také v rychlosti – zatímco Mil Mi-35 dosahuje max. 310 km/h, Bell AH-1Z Viper až 411 km/h.
A podobné je to s dostupem, neboť sovětský zvládá max. 5 700 m, ale americký i kolem 6 000 m. Tady ten rozdíl tedy není tak veliký. Co už je ale úplně jinak, tak místo pro výsadek, protože Mi-35 unese vojáků 8, kdežto AH-1Z ani jednoho – na druhou stranu se jedná o úzce specializovaný vrtulník, a o dopravu výsadků se bude starat rovněž desítka UH-1Y Venom.