Nad Evropou létají tankovací letouny KC-46. Američané se snaží v podmínkách operačního nasazení dokončit jejich vojskové zkoušky

Neobvyklý jev lze během posledních týdnů pozorovat nad Evropou, a to i blízko Ukrajiny, na kterou již více než měsíc útočí ruská vojska. V prostoru Německa, ale i Polska, lze spatřit operovat nové americké letecké tankery KC-46 Pegasus. Jejich činnost je pozoruhodná především proto, že ještě nebyly prohlášeny za operačně způsobilé. Je proto možné, že se USA snaží využít příležitosti a dokončit veškeré jejich testování.

Tankoval z něho například B-52

O operačních misích letectvo neinformuje, ale lety tankerů jsou vidět například na Flightradaru. Byly pozorovány i leteckými spottery, například nad Německem měl jeden doplňovat palivo bombardéru B-52. Lety musí být označeny jako cvičné, a nejspíše slouží hlavně americkým letounům, které se přesouvají jako posily na východní křídlo NATO. Případně z nich zřejmě tankují i americké průzkumné stroje, které nyní operují u hranic s Ukrajinou.

Hlavním tankovacím letounem amerického letectva je KC-135 Stratotanker, vojenská verze odvozená od slavných komerčních dopravních letounů Boeing B-707. Jde ale o velmi starou konstrukci, první let se uskutečnil již v roce 1956, a v jiných úpravách dodnes slouží jako AWACS E-3 nebo speciální elektronické průzkumné E-8C Joint Stars. Modernizace KC-135 například moderními ekonomičtějšími motory vzhledem ke stáří a vylétanému resursu (životnosti) draku v podstatě nepřichází v úvahu.

Proto se již americké letectvo delší dobu snaží za tyto sice spolehlivé, ale neúsporné letouny najít nějakou náhradu. V roce 2001 proto USAF vybralo letouny KC-767 vycházející z civilního Boeing 767. Celý výběr však byl tak okatě zaměřen na odmítnutí konkurenčního návrhu evropského Airbusu MRTT (dnes Phénix na bázi A-330-200), který byl téměř ve všech parametrech lepší a levnější, že byl nakonec celý program KC-X v USA Pentagonem zrušen „pro nařčení z korupce“, a smlouvy s Boeingem byly v prosinci roku 2003 „zmrazeny“ a v roce 2006 definitivně zrušeny.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Například hlavní hledisko, a to objem palivové kapacity pro tankující letouny, byl u Airbusu o skoro 50 % vyšší, než u amerického KC-767, a Airbus od počátku disponoval třemi tankovacími systémy schopnými doplňovat palivo třem letounům najednou. Navíc přepravoval veškeré palivo jen v křídlech a trup zůstával volný v plné kapacitě pro další využití.

Podezřelá výběrová řízení

Vojenské letectvo USAF muselo zahájit v listopadu 2004 výběrové řízení nové. Airbus se sice zúčastnil, ale hlavně se soustředil na dodávky vzdušných tankerů pro ostatní země NATO i zahraniční zájemce. V těchto výběrových řízeních Airbus MMRT svého rivala z USA všude hladce porazil, a jen Izrael a Japonsko své staré objednávky na americký stroj v USA nezrušily.

Z nového výběru KC-X v USA jako vítěz vyšel v roce 2007 Airbus A330 MMRT jako společný projekt evropské EADS a amerického konsorcia Northrop Grumman. Dne 18. června 2008 Boeing podal na výsledek výběrového řízení protest, v roce 2010 bylo výběrové řízení znovu obnoveno a byly také doplněny další požadavky na nový tankovací letoun. Takže v únoru 2011 byla nakonec definitivně vyhlášena vítězná nabídka, a to nabídka domácího Boeingu na nový tanker označený jako KC-46, což je opět upravený KC-767.

První objednaná série měla přijít do výzbroje USAF v srpnu 2017. Ovšem konečný vývoj nového letounu se protahoval a také prodražoval. Byla na něm nalezena řada problémů, jejichž řešení vyžadovalo další zkoušky navíc. První letadla KC-46 proto americké letectvo dostalo až v lednu 2019 (19 exemplářů). Zatím jich má objednáno 52 kusů, v dlouhodobé perspektivě by jich chtělo mít nakonec minimálně 179 a tím zcela nahradit flotilu starých tankerů. Dosud ale letouny stále nejsou oficiálně operačně způsobilé, protože vojskové zkoušky nejsou dokončené.

Kromě paliva pojme i cestující či náklad

Letoun je variantou komerčního Boeingu 767. Má stejný zatahovací podvozek, hydraulické řízení a o pohon se stará dvojice motorů Pratt & Whitney PW4062 na pylonech pod křídlem o tahu 282 kN jeden. Základní posádka letadla je tříčlenná. Dále je v trupu 15 sedadel pro cestující. V zadní části se dají umístit sedadla pro dalších 58 cestujících, ale v případě nutnosti to může být až 114 osob, nebo 18 nákladních palet. Prostor se dá přeměnit i na lékařský specializovaný letoun, pak pojme až 54 pacientů se zdravotnickým personálem.

Letoun je 50,5 metru dlouhý a rozpětí jeho křídel je 48,1 metru. Dokáže pojmout až 94 198 litrů paliva, z něhož část může již nyní předat většině amerických letounů. Stroj létá cestovní rychlostí 851 kilometrů v hodině a maximální rychlost je 1 046 kilometrů v hodině. Maximální vzletová hmotnost přesahuje 188 tun. Letoun dokáže vystoupat až do výšky 12 200 metrů a doletět do vzdálenosti maximálně 12 200 kilometrů.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain

Zavedení nového tankeru má přinést oproti starým KC-135 řadu výhod, hlavní je však v tom, že je konečně nahradí, protože stařečkové KC-135 jsou daleko za zenitem své ekonomické a dokonce i technické životnosti. Konstrukčně o několik generací novější KC-46 pojme také více paliva, a může ho tedy i více a rychleji předat. Měl by být schopen obsloužit nejen všechny americké stroje, ale i letadla spojenců. Potřebuje kratší ranvej než předchozí typ a zabírá i méně místa.

Letadlo má choulostivé části konstrukce, pancéřované vybavení a disponuje i obranou proti tepelně naváděným střelám. Má i logicky větší nákladní prostor než jeho předchůdce – úzkotrupý KC-135. Americký létající tanker si objednalo Japonsko a Izrael. Ale Kanada, Austrálie, Francie, Velká Británie, Německo a některé další státy si po porovnání parametrů objednaly nebo přímo nakoupily konkurenční Airbus A330 MRTT Phénix.

Jak důležitá je pro USA a NATO flotila tankovacích letadel?

Zdroj: BreakingDefense