Obří německý létající člun BV 238 byl nejtěžším letadlem světové války. Potopil ho až nálet spojeneckých stíhaček

Během druhé světové války vzniklo mnoho válečných letadel s podivuhodnými vlastnostmi. Týkalo se to i kategorie létajících člunů. Ty plnily mnoho úkolů nad světovými moři a oceány, západní spojenci velmi úspěšně využívali například Short Sunderland či PBY Catalinu, která byla v licenci stavěna i v SSSR. Největší létající člun však byl dílem nacistického Německa. Jeho BV 238 bylo i nejtěžším letadlem druhé světové války.

Mělo jít o civilní dopravní letadlo

Němci měli se stavbou velkých létajících člunů poměrně slušné zkušenosti. Již před válkou začala společnost Blohm & Voss s konstrukcí šestimotorového létajícího člunu BV 222 Wiking. Při zahájení vývoje v roce 1936 se jednalo oficiálně o dopravní letoun pro pouhých 24 pasažérů, po začátku války byl okamžitě militarizován. Šlo o pozoruhodné letadlo, které mohlo pojmout až 92 plně vyzbrojených vojáků. Mělo dolet 6100 kilometrů. Jeden z letounů měl nad mořem dokonce sestřelit americký B-24 Liberator, jiný zásoboval například Afrikakorps, atd.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoli byl Wiking velký stroj, Němci chtěli ještě větší. V roce 1941 tak začala společnost pracovat na obřím BV 238. Letadlo bylo přes 43 metrů dlouhé. Rozpětí jeho křídel bylo přes 60 metrů. To nebylo nejvíc, překonával ho ruský ANT-20 Maxim Gorkij, ale s prázdnou hmotností téměř 55 tun to bylo nejtěžší letadlo druhé světové války. Do té doby nebyl žádný podobný létající člun postaven. Vlastně ho v budoucnu překonal jen jediný a tím byl americký Hughes H4, který vykonal jen jediný krátký let.

Letadlo mělo být silně vyzbrojené

Letoun měl mít pozoruhodné parametry. Měl být schopen unést náklad o hmotnosti až 100 tun. Ten se do něho snadno nakládal vraty v zadní části letadla. V nouzovém případě mohl unést až 300 osob. Letadlo mělo být vyzbrojené 12 kulomety ráže 13 milimetrů a dvěma 20milimetrovými kanony. Ve výzbroji mělo mít i bomby a torpéda, i naprostou novinku – řízené protilodní raketové střely HS-293. Dolet letadla měl být až 6600 kilometrů

Pro ověření koncepce a aerodynamiky nového letounu byla objednána u pražské firmy Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft Prag (FGP) stavba přibližně čtvrtinového létajícího modelu. Ten byl skutečně postaven a pod názvem FGP 227 i zkoušen od počátku roku 1944. Ale se šesti motory ILO F 12/400 o výkonu pouhých 15,7kW a s provizorním podvozkem nedokázal v Praze z travnatého letiště odstartovat.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Byl převezen do Erprobungsstelle See v Travemunde, ale po cestě došlo k poškození křídla a oprava se protahovala. Až v září mohly být zahájeny letové zkoušky tohoto modelu. Ale ukázalo se, že už to nemá smysl, neboť v té době se už zkoušel skutečný BV 238 a stavěly se jeho dva další prototypy.

První prototyp byl připraven ke zkouškám v dubnu roku 1944. Nikdy nebyl vyzbrojen a kotvil na jezeře Schall nedaleko Hamburku. Krátce po zahájení zkoušek ho zde ale objevily spojenecké stíhačky P-51 Mustang a po jejich útoku se částečně potopil. Po konci války vrak spojenci zničili úplně. Další dokončený prototyp nikdy nevzlétl. Po druhé světové válce pak svět s konstrukcí létajících člunů postupně přestal, proudové motory nabídly jiné možnosti.

Jak hodnotíte koncepci velkých létajících člunů?

Zdroj: Wearethemighty