V souvislosti s ukrajinskou krizí zakoupí Německo až 35 stíhacích letounů F-35 Lightning II, nákup budí emoce

Tornado je zatím jediným německým letounem schopným v případě konfliktu nést americké jaderné pumy B61, které jsou uloženy v Německu. Dassault je zklamaný.

i Zdroj fotografie: Lockheed Martin / Public Domain
                   

V reakci na Ruskou invazi Ukrajiny plánuje Německo masivní navýšení výdajů na obranu země. Prvním velkým nákupem budou stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně. F-35 nahradí starší modely bojových letounů Panavia Tornado. V plánu je rovněž modernizace stíhacích letounů Eurofighter Typhoon pro vedení elektronického boje. Což je funkce, kterou v současné době plní právě stíhačky Tornado.

Německo nevlastní jaderné zbraně

Velitel německých vzdušných sil Ingo Gerhartz uvedl, že v reakci na Ruskou agresi bylo nutné zvolit právě letouny F-35 Lightning II. „Na agresi ruského prezidenta Vladimira Putina existuje jen jedna odpověď,“ konstatoval Gerhartz, podle něhož je jednota v rámci NATO a věrohodná odstrašující síla jedinou vhodnou odpovědí na rostoucí východoevropský konflikt.

Soutěž o řízení tanku

Přihlaste se k našemu newsletteru a mimo jiné získáte možnost účastit se soutěže a mít přehled o dalších nabídkách našich partnerů. Soutěž je pouze pro aktivní odběratele novinek.

Pro mnohé je toto oznámení vítaným, ale zároveň docela překvapivým krokem, jelikož představuje docela zásadní obrat v porovnání s předchozím usnesením o nákupu těchto letounů. Již dříve byl totiž nákup amerických stíhaček páté generace zamítnut.

Německá armáda nedisponuje vlastními nukleárními zbraněmi. Ovšem v rámci doktríny NATO o jaderném odstrašování, využívané od dob studené války, si ponechala bombardéry schopné přepravovat americké jaderné nálože. V současné chvíli jsou pro tuto významnou roli využívány letouny Panavia Tornado. Ty mají za úkol přepravovat a potenciálně rozmisťovat jaderné nálože, jež jsou v zemi dislokovány. Tornado jsou ve stávající německé letecké flotile jedinými letouny schopnými nést jaderné pumy B61.

Jedná se o taktické pumy, které jsou rozmístěny v Německu, Belgii, Nizozemsku, Turecku a Itálii v rámci aliančního programu sdílení Nuclear sharing. V každé z těchto zemí se nachází dvacet zmíněných zařízení, podléhajících americkému letectvu, a mohou být použity na pokyn amerického prezidenta. Němci disponují 68 Tornady, kterým v letech 2025 až 2030 skončí životnost.

Program FCAS čelí krizi

Jak se dalo očekávat, tento nedávný závazek nákupu letounů F-35 nepotěšil každého. Například opoziční levicová strana rozhodnutí o zakoupení asi 35 stíhaček pro německou armádu zkritizovala. Také Éric Trappier, generální ředitel společnosti Dassault, se k vyhlídce Německa na nákup letounů F-35 postavil odmítavě.

A svůj razantně odmítavý postoj ještě podtrhl, když ve svém vyjádření naznačil, že podle něj byl na Berlín ze strany Spojených států vyvíjen nátlak. Společnost Dassault má však v současné době již tak jako tak plné knihy objednávek, zejména pak na letouny Rafale. Nicméně podle německých analytiků pravděpodobně nehodlá slevit ze své vůdčí pozice v oblasti stíhacích letounů nové generace FCAS (Future Combat Air System).

Program FCAS navíc nyní čelí kritické situaci, neboť hlavní dodavatelé, Airbus Defence and Space a výše zmíněný Dassault se nedokážou dohodnout na podmínkách dělby práce a právech duševního vlastnictví, týkajících se hlavního stíhacího letounu tohoto perspektivního programu.

Nutná modernizace německé armády

Němečtí představitelé budou nicméně s jakýmikoliv pochybnými námitkami ohledně nákupu pravděpodobně zdvořile nesouhlasit. Na naléhavost posílit obranu Německa co možná nejdříve totiž upozornily nedávné události na Ukrajině. Podle vyjádření německého ministerstva obrany je Německo navíc i nadále odhodláno podporovat program FCAS.

Ministryně obrany Christine Lambrecht rovněž uvedla, že svému francouzskému protějšku, Florence Parly, rozhodnutí ohledně nákupu F-35 sdělila během své nedávné návštěvy letecké základny Évreux v severní Francii. Tam oba státy provozují společnou leteckou jednotku složenou z letounů C-130J.

Německý kancléř Olaf Scholz minulý měsíc oznámil, že země zřídí zvláštní fond, a to ve výši 100 miliard eur (téměř 2,5 bilionu korun), aby tak mohla posílit své ozbrojené složky a zároveň zvýšit výdaje na obranu nad požadované 2 % hrubého domácího produktu, v čemž dlouho zaostávala za ostatními zeměmi NATO. Amy Gutmann, velvyslankyně USA, oznámení o nákupu stíhaček F-35 uvítala a uvedla, že Německo pořízením nových letounů upevní svou úlohu v oblasti sdílení jaderných zbraní v rámci společné mise NATO.

Jaký je Váš názor na rozhodnutí Německa nakoupit více než 30 stíhacích letounů F-35?

Zdroj: InterestingEngineering, DefenseNews

Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
TOPlist