Northrop B-2 Spirit patří k největším pýchám amerického letectva. Letadlo prošpikované nejlepšími technologiemi je dodnes opředeno spoustou mýtů a tajemství.
Pokud dnes vyráží americké letectvo do akce, tak se lze vsadit, že dříve nebo později dojde na nasazení B-2 Spirit. Stín samokřídla se stealth technologií se od roku 1999, kdy bylo poprvé nasazeno nad Kosovem, stalo symbolem síly USAF a Ameriky. Možná proto překvapí, že vzniklo pouhých 21 kusů tohoto bombardéru.
Prorazit sovětskou obranu
B-2 začal vznikat již na počátku 80.let kdy americké letectvo začalo hledat nový bombardér, který měl nepozorovaně proletět sovětskou obranou a zničit strategické cíle. Soutěž v roce 1981 vyhrála firma Northop. Ta se inspirovala vlastním projektem XB-49, tedy prototypem bombardéru samokřídla, který poprvé vzlétl již v roce 1947! Vše vznikalo v naprostém utajení a vývoj byl financován z „černých“ fondů Pentagonu.
První prototyp vzlétl v roce 1989. Rozpětí B-2 je 52,1 metru a je stejné jako rozpětí XB-49 ze 40. let. Délka stroje je 20,9 metru a výška je 5,2 metru. Hmotnost prázdného B-2 je 71 100 kilogramu. Maximální vzletová pak může dosáhnout až 171 550 kilogramů. Dolet stroje je 12 000 kilometrů, ale díky doplňování paliva za letu může být teoreticky neomezený.
Ovládání letadla zajišťuje devět ovládacích ploch rozmístěných po celé odtokové hraně křídla. Než se stroj dostane do cílové oblasti pro snížené odrazové radarové plochy stroje jsou plochy uzamčeny a ovládání stroje pak zajišťují změny tahu čtyř dvouproudový motor General Electric F118-GE-100, které každý mají výkon 77 kN. Jejich technologie je dodnes z části v režimu tajné, protože jsou speciálně upraveny pro stealth stroje. Maximální rychlost B-2 Spirit je 950 kilometrů v hodině a dostup 15 000 metrů.
Nebývalá technologie
Díky vysoké míře automatizace má B-2 pouze dva piloty. Neustále také dochází k upgradům a úpravám stroje a zvyšuje se tak jejich bojová hodnota. K unikátním zařízením na palubě B-2 je indikátor kondenzačních čar. Pokud se za strojem objeví a je tak tím narušeno utajení, varuje pilota a ten změní výšku letu. Přesnou navigaci bombardéru vedle inerciální systému Kearfott zajišťuje astronomicko-inerciální systém Northrop NAS-26. Ten sleduje vybrané hvězdy pomocí stabilizovaného elektrooptického teleskopu, který je schopen pracovat i ve dne.
B-2 Spirit není vybaven obranou výzbrojí a plně se spoléhá na stealth technologie, které má zabránit protivníkovy „amerického ducha zaměřit. Arzenál B-2 je přesto bohatý. B-2 může nést až 18 000 kilogramů bomb Mk 82 v kazetových zásobnících, což představuje 80 těchto bomb nebo dvě speciální těžké bomby GBU-57/MOP proti opevněním každá o váze 14 000 kilogramů. Ve vyzbrojí jsou i řízené střely s plochou dráhou letu AGM-158 JASSM nebo kluzákové bomby AGM-154. Nejsilnější vyzbroj B-2 pak tvoří 16 nukleárních bomb B61 nebo B83 v rotačním závěsníku.
Za vše se platí
To, jakou má B-2 cenu pochopil roku 1984 poprvé asi zaměstnanec Northopu Thomas Cavanaugh, který se pokusil prodat informace o stroji Sovětům za 25 000 dolarů. Byl však odhalen FBI a odsouzen na doživotí. Dalším, kdo se pokusil prodat tajemství B-2, byl roku inženýr Noshir Gowadia. Zájemci tentokrát byli z Číny a velmi je především zajímala technologie motorů. Cena byla pouhých 110 000 dolarů.
Ceny ovšem byly hlavní kontroverzí celého programu. Jen vývoj v 80. letech vyšel na 23 miliard dolarů. Původně se počítalo s výrobou 127 bombardérů. Po rozpadu SSSR byla objednávka snížena na 75. Nakonec po škrtech v obraném rozpočtu bylo vyrobeno do ukončení programu v roce 1997 pouhých 20 strojů.
Prototyp stroje byl nakonec také upraven na sériovou verzi a zařazen do služby. Původní cena za jednotku 737 milionů USD stoupla na plných 2, 13 miliardy dolarů. Do toho musíme také započítat i náklady na provoz a údržbu. Jeden B-2 vyjde na 3,4 miliony USD měsíčně. Pro srovnání provoz jednoho B-1 Lancer stojí 9,6 milionů USD ročně a B-52 vyjde na „pouhých“ 6,8 milionů USD.
To, co však B-2 nabízí je nedocenitelné. To se prokázalo již při letecké kampani nad Kosovem v roce 1999. Přesto, že B-2 provedly jen 1% mísy podařilo se jim při nich zasáhnout 33 % všech cílů. Podobně si vedly i nad Irákem, Afghánistánem, Libyí a Sýrií. Je však třeba podtrhnout, že se nikde stroje nesetkaly se silným odporem a moderní protiletadlovou obranou. Dosud byl kvůli poruše ztracen roku 2008 jen jeden letoun. V příštím roce by měly být zahájeny testy nového bombardéru B-21, který by měl nahradit z části i B-2. Předpokládá se, že B-2 vydrží ve službě minimálně do roku 2036.
Zdroj: Hot Cars
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 34622
Události
|
PŘEČTENÍ: 32318
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 35288
