Přísně utajované vojenské letouny, o kterých se veřejnost neměla nikdy dozvědět

Konstrukce nových letadel je sama o sobě nesmírně náročným úkolem vyžadujícím intenzivní práci těch nejschopnějších inženýrů. Ve světě utajovaných vojenských projektů je pak vývoj nových armádních letounů a technologií ještě náročnější. A to zejména kvůli závoji utajení, který je nutný téměř na každém kroku. Ať už se jedná o technologii stealth, nebo o nový zbraňový systém, nové letouny jsou obvykle udržovány v tajnosti z toho důvodu, aby si armády udržely náskok před konkurencí. A také proto, aby se nové technologie nedostaly do rukou nepřítele.

Bestie z Kandaháru 

Lockheed RQ-170 Sentinel, navržený a zkonstruovaný divizí Skunk Works společnosti Lockheed, je přísně utajovaný sledovací bezpilotní letoun se schopností stealth. Přestože však létá nad válečnými zónami již od roku 2007, přičemž veřejnost se o jeho existenci dozvěděla v roce 2011 (když jeden z nich havaroval v Íránu a následně byl ukořistěn íránskou armádou), technické podrobnosti letounu zůstávají i nadále z větší části vládním tajemstvím.  

iZdroj fotografie: U.S. Air Force

Je velmi zajímavé, že se značně podobá německému válečnému stroji Horten Ho-229, který byl vyvinut v Německu na samém sklonku války. Jeden kus se stal válečnou kořistí USA, byl v USA zkoušen a nedávno byl restaurován. Dnes je v majetku National Air and Space Museum ve Washingtonu a je k vidění v budově Steven F. Udvar-Hazy Center u mezinárodního letiště Washington Dulles.

Na základě velmi skrovných informací, které se o letounu RQ-170 podařilo během let nastřádat, se dá předpokládat, že je dron určen k operacím ve velkých výškách a k zajišťování dohledu nad pozemními jednotkami. A potencionálně také ke komunikaci mezi vojáky a velitelskými stanovišti. Letouny RQ-170 měla ve své výzbroji například 30. průzkumná rota v Tonopahu, kde byl testován i letoun F-117 (bude zmíněn níže v článku). V afghánském Kandaháru pak Sentinely operovaly z utajené základny.

Ruský bezpilotní úderný letoun 

Ruský stealth dron Suchoj S-70 Okhotnik-B, za nímž stojí společnost Suchoj, byl tajně vyvíjen od roku 2011. Poprvé vzlétl 3. srpna 2019. Rusové v tomto případě sdružili své síly, neboť Suchoj vycházel z projektu SKAT konstrukční kanceláře MiG z let 2005–2007, jehož maketa byla vystavena na MAKS 2007 v Moskvě. Dle dostupných informací je bezpilotní letoun kanceláře Suchoj zkonstruován převážně z kompozitního materiálu, díky němuž je pro radary obtížně detekovatelný.

Samotná konstrukce dronu se pak na první pohled nápadně podobá i americkému bezpilotnímu letounu RQ-170 společnosti Lockheed Martin. Má údajně sloužit kromě sólového úderného a průzkumného použití i jako stálý doprovodný dron stíhaček Suchoj Su-57 při jejich misích jako úderná a průzkumná část celého zbrojního systému PAK-FA. Zatím ale Rusko pouze zkouší první dva prototypy, přičemž třetí a čtvrtý má být zhotoven až v roce 2023.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Váha dronu se pohybuje kolem 20 tun a maximální dolet je při rychlosti 1 000 km/h odhadován na 6 000 km. Vůbec poprvé se veřejnost o tajném dronu dozvěděla začátkem roku 2019, kdy byl dron spatřen ve městě Novosibirsk v zařízeních společnosti Novosibirsk Aircraft Production Association. Fotografie dronu tehdy unikly na ruských sociálních sítích.  

Mocný drak Čínské lidové republiky 

Čínská snaha o vstup na scénu moderních a mimořádně vyspělých stíhacích letounů páté generace již dávno není žádným tajemstvím. Naproti tomu samotný letoun, se kterým se čínští oficiálové ve světě letecké vojenské techniky snažili prorazit, je do tajemství přímo zahalen. Řeč je o stíhacím stealth letounu Chengdu J-20 Mighty Dragon. Ten měl čínskému letectvu pomoct dohnat ultramoderní stíhačky západního světa, jako je například legendární F-22.  

Chengdu je podle všeho vybaven spoustou pokročilých technologií, pomocí kterých zvládá schopnost stealth, vysoce přesné zaměřování svých nesených zbraňových systémů i nadzvukovou cestovní rychlost kategorie supercruise. I přes to, že počáteční fáze vývoje letounu byly přísně utajovány, v roce 2011 unikla na čínském diskuzním fóru celá série fotografií letounu J-20. A jelikož se čínští představitelé nesnažili šíření fotografií utajovaného letounu nikterak zabránit, existuje teorie, že byly zveřejněny záměrně.  

Americký noční jestřáb 

Lockheed F-117 Nighthawk, ikonický bombardér divize Skunk Works společnosti Lockheed Martin, byl výsledkem vývoje experimentálního konceptu s kódovým označením Have Blue stealth. F-117 vzlétl poprvé v roce 1981, načež již o pouhý rok později se v deníku Washington Post objevil článek, který pojednával o nově vyvíjené technologii stealth.

Dvoumotorový Nighthawk, který i díky své hranaté konstrukci vypadal na první pohled poněkud neobvykle, dosahoval rychlosti 993 km/h, přičemž jeho tehdy naprosto revoluční technologie stealth znemožňovala zachycení jednomístného útočného letounu téměř veškerými sovětskými mikrovlnnými radiolokátory. Po havárii jednoho z letounů, ke které došlo při zkušebním letu v roce 1986, si představitelé Pentagonu byli již dobře vědomi skutečnosti, že nemohou novou technologii ani letoun nadále držet v tajnosti.

V roce 1988 proto nechali záměrně uniknout několik fotografií letounu a o dva roky později, v roce 1990, pak letoun F-117 oficiálně představili. Letouny F-117 sehrály významnou roli především při operaci Pouštní boře (Válka v Perském zálivu, 2. 8. 1990 – 28. 2. 1991), kde odlétaly přes 1 300 bojových akcí bez jediné ztráty. A to i přes to, že nejednou mířily na cíle chráněné opravdu silnou protivzdušnou obranou. Technologie stealth použitá u tohoto letounu se však ukázala být překonatelnou i díky sestřelu jednoho F-117 v Srbsku.

Zdroj: HotCars