Ačkoliv jsou moderní letouny doslova napěchované pomocnou elekronikou, většina vojenských pilotů stále nosí nemalé množství papírů připnuté ke kolenům.
Možná už jste někdy v nějakém dokumentu, seriálu, filmu apod. zaregistrovali záběr na piloty stíhacích letounů, kteří mají desky s papíry připevněné ke kolenům (nebo nad nimi, přesné umístění se u některých pilotů liší). Ač to může vypadat zvláštně, tak jde o velice praktickou pomůcku, která pilotovi může v mnoha nečekaných situacích zachránit život. Tyto papíry jsou totiž ve skutečnosti důležité dokumenty nejrůznějšího charakteru. Každé koleno má přitom jasně dáno který typ dokumentů musí nést.
„Pravá neví, co dělá levá“, určitě neplatí
Množství nesených papírů je poměrně velké, přičemž jejich obsah podléhá utajení. Malé okénko poznání přináší indičtí stíhači, kteří pilotují letouny Mig-29. Ti nosí na levém koleni hlavně „taháky“ pro nouzové situace. Obsahují primárně pokyny k nejrůznějším poruchám letounu. Jsou v nich popsány třeba postupy při požáru motoru a jeho následném restartu, další zase ukazují postup při poruše hydrauliky letounu nebo při selhání podvozku před přistáním.
Pravý nákoleník obvykle ukrývá plány letiště, mapu letového prostoru, a často i popis přiděleného letového úkolu. Nezřídka jsou zahrnuty také plány alternativních přistávacích ploch, stejně jako instrukce pro případ sestřelení. Neoficiální zdroje tvrdí, že právě pravé koleno „nese“ ty nejcennější informace. Z toho důvodu je údajně pilot povinen po pádu letounu okamžitě znehodnotit veškeré mapy, plány i popisy letových úkolů.
Piloti nespoléhají jen na elektroniku
Nabízí se také dotaz, proč v moderní době musí piloti podobné dokumenty nést v psané podobě, když mají k dispozici nejrůznější pomocné elektronické systémy. Je to velice prosté – každý pilot ví, že se na ně nelze za každé situace spolehnout. Například může dojít k poruše, zkratu, případně k mechanickému poškození, a v takovém případě je i sebemodernější přístroj k ničemu. Pak nezbývá, než se poradit s pomocníky na koleni.
V poslední době se ale některá letectva snaží stále více prosté desky s papíry nahradit tablety. Vojenští piloti jsou však opatrní, pověrčiví, a neradi opouští staré zvyky. Tablet se může vybít, poškodit nebo jinak znehodnotit, a stane se tak zbytečnou přítěží (i přesto, že by byl v armádním podání velmi odolný). Jeho pohodlné a snadné používání je ale nepopíratelné. Až čas ukáže, zda v tomto souboji zvítězí papír, anebo dostane ve velkém šanci elektronika.