Řecko v lednu obdrželo první francouzské stíhačky Rafale. Značně tím posiluje schopnosti svého letectva

Na letecké základně Tanagra severně od Atén se 19. ledna 2022 konala velká slavnost. Do služby bylo zařazeno prvních šest nových stíhacích letounů, které mají výrazně posílit schopnosti řeckého letectva. To si pro svoji modernizaci zvolilo francouzské víceúčelové stíhací letouny 4,5. generace Dassault Rafale. Celkem má Řecko během zhruba tří let odebrat 24 těchto strojů.

Řecko potřebuje nahradit starší letadla

Páteř řeckého letectva stojí na amerických stíhacích letadlech F-16. Většina těchto strojů je nebo bude modernizována na variantu F-16V, což je ta nejmodernější verze. Ovšem řecké letectvo má i starší letadla, například francouzské Mirrage 2000, a potřebovalo je nahradit. Pokud možno víceúčelovými stroji schopnými nejen stíhacích operací, ale i bombardování, průzkumu či boje proti lodním cílům.

Francouzský Rafale přitom v minulých letech dokázal, že je právě těchto operací schopen. Nasazen byl třeba na bombardovací misi v Libyi, Sýrii nebo proti teroristickým skupinám v africkém Sahelu. Úspěšně operuje i z letadlových lodí. Ačkoli nejde o stroj páté generace, mnoha vlastnostmi se jim blíží. Není například stealth, ale díky použití kompozitních materiálů a tvaru má velmi snížený radarový odraz.

Navíc Řecko v poslední době intenzivně spolupracuje s Francií ve vojenské oblasti. Obě země sbližuje i dlouhodobá nevraživost s Tureckem, které, ač je dnes členem NATO, s nimi nemá ani dlouhodobě příliš dobré vztahy. Problémem je například částečná okupace Kypru Tureckem nebo jeho těžba nerostných surovin v pobřežním šelfu, na který si dělá nárok i Řecko.

Na pořadu dne je celá řada dalších, často hluboce historických rozporů. Řecká armáda je výrazně menší než turecká. Výzbroj turecké armády ale tvoří z velké míry i domácí relativně jednodušší zbraňové systémy, Řecko proto jde cestou vyrovnávat kvantitativní nepoměr kvalitou, v čemž našla partnera ve Francii.

Stroje s neuvěřitelnou výzbrojí

Letouny Rafale mu nyní poskytnou řadu výhod. Mohou například nést radarem naváděné protiletadlové rakety typu Meteor, které jsou nejlepší zbraní svého druhu ve výzbroji západních zemí. Samozřejmě disponují i raketami krátkého dosahu. Kromě toho jsou letadla schopna nést legendární, ale stále velmi účinné protilodní střely Exocet, střely vzduch-zem MBDA Apache a MBDA Storm Shadow a celou škálu přesně naváděné munice.

Stroje jsou vybaveny delta křídlem a v kombinaci s kachními plochami jim umožňuje velmi dobrou manévrovatelnost při přetížení až 9G. Dosahují rychlosti Mach 1,8, ale díky vlastnosti „supercruise“ jsou nadzvukovou rychlostí schopné létat i bez přídavného spalování. Poměr maximálního tahu motorů Snecma M88-2 vůči hmotnosti letounu je 1,1 ku 1, což mu umožňuje například stoupat kolmo do výšky jen silou motorů. Stroje jsou vybaveny velmi kvalitním radarem od firmy Thales.

Dále mají ve výbavě infračervený systém, který umožňuje zaměření cíle na dlouhou vzdálenost bez aktivního použití radaru. Letadla jsou schopná i vzájemné datové on-line komunikace, což umožňuje například detekovat nepřítele senzory jednoho letounu a předat informace druhému, jenž na jejich základě odpálí střelu. Řadu systémů mohou piloti Rafale ovládat pouhým hlasem, což zjednodušuje pilotáž. Samozřejmě zbraně hlasem ale odpalovat nejde, aby se předešlo nějaké chybě.

Služební historie letadla

Ve francouzském letectvu slouží Rafale od roku 2001. Byl odpovědí Francie na to, že nebyla spokojena se svou rolí, kterou měla mít podle ostatních evropských zemí, především dle Německa a Británie, ve vývoji nového evropského stíhače, Eurofighter Typhoon. Proto vláda Francie z tohoto západoevropského projektu po dohotovení dvou prvních demonstrátorů v roce 1985 vycouvala a ve firmě Dassault objednala letoun podle svých představ.

Už v roce 1986 se objevil jeho první prototyp – demonstrátor, poháněný ještě americkými motory. Škrty v rozpočtu po skončení studené války ale způsobily skluz celého programu Rafale až do 21. století. Avšak francouzské letectvo i námořnictvo je s ním dnes velmi spokojeno. Protože je zkonstruován s takzvanou otevřenou architekturou, je modernizován prakticky průběžně. Dnes existují jednomístné i dvojmístné verze, ty druhé se užívají spíše k bombardovacím misím.

Námořní verze těchto letadel má zesílenou konstrukci a je vybavena přistávacím hákem. Je určena k operacím z letadlových lodí, dnes především z letadlové lodě francouzského námořnictva Charles de Gaulle. O letadlo má v posledních letech zájem řada zemí. Kromě Řecka je koupil například Egypt, Indie, Katar a další. Není vyloučeno, že Rafale může být i kandidátem na budoucí stíhací letoun českého letectva.

V čem mohou řecké Rafale předčit letouny tureckého letectva?

Zdroj: Aljazeera