Video: jeden zásah a útočící ruská helikoptéra může jít k zemi; ne hned, ale let s „ohnivou koulí“ nemusí dopadnout dobře

Rusko a Ukrajina mají ve své výzbroji různé typy vrtulníků, ale s výjimkou začátku invaze, kdy je Rusko poslalo nad ukrajinské území, se většinou na obou stranách drží zpátky a létají převážně ve vnitrozemí. Občas ale dochází k situacím, kdy je vojáci z nějakého důvodu v místech bojů potřebují. Jedno z videí natočené pravděpodobně ukrajinským dronem jasně ukazuje, co se pak může stát. Ruské helikoptéře Mil Mi-8 se stal takový úkol osudným.

Vrtulník letěl rovně a dostatečně vysoko

Video dostupné na konci tohoto článku je pozoruhodné tím, že ho nejspíše pořídil dron, takže poskytuje pohled na incident z výšky. Na jeho začátku je cesta ruského vrtulníku někde poblíž bojové linie, incident se měl odehrát na podzim 2022 nedaleko Doněcku. Nepochopitelné je, že ačkoliv pilot musel vědět, že se pohybuje blízko nepřítele, letěl rovně a nijak se nesnažil uhýbat. Ani se nepokusil držet hned u země, ale podle stromů spíše desítky metrů vysoko.

Vrtulník Mil Mi-8 je jedním z nejrozšířenějších strojů svého druhu na světě, používá ho několik desítek států světa. Jde o dvoumotorový, primárně transportní vrtulník původem ze SSSR (a později z Ruska) zařazený do výzbroje již v roce 1967, ale s různými modernizacemi je vyráběn dodnes. Je velký a prostorný, uvnitř je kromě tříčlenné osádky místo pro 24 osob nebo náklad o hmotnosti 4 tun. Není ale rychlý, létá cestovní rychlostí jen 240 km/h. Existují však i ozbrojené verze, které mají např. rakety nebo bomby – i vrtulník na videu výzbroj zjevně nese.

Vrtulník byl na ráně protiletadlovým zbraním

Přímý let pilota blízko ukrajinské linie – navíc v téměř ideální výšce – nakonec vyústil v útok nepřátel, kteří ho také zasáhli protiletadlovou střelou. Podle její velikosti lze soudit, že se jednalo o střelu z nějakého systému MANPADS, jakými jsou třeba americké FIM-92 Stinger, anebo původně sovětské 9K38 Igla. Ty mají dosah maximálně kolem 5 kilometrů, což svědčí o tom, že byl stroj opravdu blízko nepřítele. Proti vrtulníkům jsou podobné zbraně neobyčejně účinné, což se ukázalo i v tomto případě, jelikož stroj po zásahu zachvátily plameny.

V tomto okamžiku se pilot napodruhé zachoval asi ne zcela správně, když situaci vyhodnotil jako „ne tak nebezpečnou“ a pokusil se s hořícím strojem letět dále. Je ale otázkou, co ho k tomu vedlo, zda se například chtěl vyhnout zajetí, anebo se domníval, že vrtulník poškození zvládne. Stroj přitom udržel ve vzduchu déle než minutu, ale za tu dobu se plameny rozhořely tak, že již nezvládl přistání a skončil na střeše. Záběry neukazují, že by se z hořícího vraku někomu podařilo zachránit, a tak se nejspíše stalo pilotovo vyhodnocení situace rozhodujícím.