Z Kyjevské přehrady byla vyproštěna ruská helikoptéra Mi-35M Hind-J modernizované verze. Britové již zkoumají její technologie

Bitevní vrtulník Mi-35 využívá také Nigérie, Mali, Pákistán, Brazílie, Kazachstán a Uzbekistán. V roce 2018 Rusko podepsalo  smlouvu na dodávku 12 modernizovaných helikoptér.

i Zdroj fotografie: Uživatel Wallhaven / Public Domain
                   

Ukrajinská bezpečnostní záchranná jednotka vyprostila ze dna Kyjevské přehrady vrak ruského víceúčelového bitevního vrtulníku Mi-35M Hind-J. Vrtulník byl sestřelen během bojů u Kyjeva, když ruské síly usilovaly o dobytí ukrajinského hlavního města. Boje byly zahájeny 24. února 2022, ale nakonec už 2. dubna se demoralizovaná a přeživší část ruských vojsk začala postupně stahovat do příhraničních oblastí. Vyproštěného ruského stroje Mi-35M se údajně ujala britská rozvědka.

Jedna z prvních sestřelených helikoptér

Vrak ruského útočného vrtulníku, jenž byl sestřelen ukrajinskými vojáky již v únoru, na samém počátku invaze, byl nalezen severně od ukrajinského města, na dně Kyjevské přehrady. Dle informací zveřejněných Státní pohraniční službou Ukrajiny byl vrak stroje vyzdvižen na hladinu za pomoci nafukovacích plovacích bójí a následně odtažen námořním člunem ke břehu.

Záběry vyzdviženého bitevního vrtulníku Mi-35M Hind byly poté zveřejněny na sociálních sítích známého ukrajinského válečného novináře Ilii Ponomarenka, který mapuje rusko-ukrajinský konflikt z frontových linií téměř od samého počátku ruské invaze. Vyproštěného vrtulníku se podle nejnovějších informací ujala britská zpravodajská služba, a to s cílem vydolovat ze stroje cenná data a informace o ruských ozbrojených silách.

Běžnému čtenáři může být divné, že o relativně starý a desítky let ve výzbroji létající vrtulník řady Mi-24/35 je takový zájem. Ale vylovený stroj patří k velmi zajímavé modifikaci posledních výrobních sérií původních bitevních Mi-24 a patří k tomu technicky nejpokročilejšímu, co dnes ruská armáda provozuje.

Informační a zpravodajská válka mezi Ruskem a Ukrajinou samotné invazi dalece předcházela a i nyní má v konfliktu své zpochybnitelné místo. Jak prohlásil profesor Malcolm Chalmers z Royal United Services Institute: „Západ se během ukrajinské krize v roce 2014 naučil, že pokud aktivně nevyužívá zpravodajské informace k utváření vlastního narativu, ztrácí tváří v tvář Rusku půdu pod nohama.“

Nejmodernější vrtulník ruského letectva

Mi-35M je víceúčelový bojový vrtulník, pocházející z výrobních linek společnosti Rostvertol, což je dceřiná společnost firmy Russian Helicopters. Tento mohutný dvoumotorový stroj, jenž je určen primárně pro útočné a transportní vojenské mise, se pyšní i dnes celkem slušnými letovými parametry. Jeho velkou předností je i snadná ovladatelnost. Výroba nové verze osvědčeného Mi-24 označená Mi-35M byla zahájena v roce 2006, její první zkušební prototyp vzlétl už v roce 2005.

Je průběžně modernizována, naposledy údajně v roce 2018, např. o osvědčené systémy z vrtulníků Mi-28N, a dokonce i z Kamova Ka-52. Stroj Mi-35M také dnes disponuje moderní, vysoce výkonnou střeleckou výzbrojí, určenou k ničení pozemních obrněných cílů, zpevněných polních postavení, ale i jedoucích automobilů apod. Vrtulník je často využíván jako letecká podpora při pozemních misích. Mi-35M je i dnes jedním z nejmodernějších bojových vrtulníků ve výzbroji ruského letectva.

Jednou z jeho největších předností je, že může být poměrně jednoduše přestavěn na útočnou, evakuační (MEDEVAC) nebo například transportní platformu. Z aktuálního ruského pohledu je však nejzajímavější, že jeho výroba je mnohem levnější než výroba bitevních speciálů Kamov Ka-52 a Milj Mi-28N a zkušení ruští piloti vrtulníků ho mají jako derivát starého Mi-24 dokonale „v ruce“. Ve skutečnosti se jedná o bezkonkurenčně nejlevnější bitevní vrtulník na světovém trhu. To samé se přitom týká i provozních nákladů.

Po modernizaci je stroj plně konkurenceschopný

Vrtulník Mi-35M je například velmi „zajímavý“ pro provozovatele vrtulníků řady Mi-17/-171 (Hip H), se kterými má velké množství společných dílů, vybavení, nářadí a postupů při údržbě a obsluze. Oproti svým předchůdcům disponuje Mi-35M hned několika inovacemi – například zkrácenými pahýlovými křídly, novým nosným rotorem, modernější palubní deskou, modernizovanými turbohřídelovými motory, novým pevným podvozkem (který stroj znatelně odlehčil a zjednodušil jeho údržbu) i hydraulickým systémem.

Je zajímavé, že se montuje se dvěma typy motorů, buď má 2x Izotov TV3-117VMA o vzletovém výkonu 1 655 kW / 2 250 k, nebo 2x Klimov VK-2500-02 o vzletovém výkonu 1 765 kW / 2 400 k. Kokpit, včetně všech zásadních konstrukčních komponentů vrtulníku, je silně pancéřován. Důležitou změnou proti předchozím verzím je instalace nového zaměřovacího komplexu typu OPS-24N-1L, který sestává z elektro-optického zaměřovacího systému typu GOES-321MK a balistického počítače.

Zvládá bez výpadků elektroniky a jednotlivých komponentů mnohem větší přetížení, změny teplot a v zatáčkách mnohem rychleji reaguje na změny směru letu než předchozí verze. Dokáže též cíl typu tank detekovat ze vzdálenosti 10 km a identifikovat ze vzdálenosti 8 km. Důležitou změnou ve vybavení Mi-35M je také instalace řízení i do kabiny operátora zbraňových systémů, což stroj umožňuje využívat i jako vrtulník pro výcvik.

Dále nový Mi-35M disponuje autopilotem typu PKV-8-35, který umožňuje provádět automatický let po předem zadané trase, což předchozí verze Mi-24/35 nedokázaly. Volitelnou položkou při exportu Mi-35M se stal pokročilý obranný komplex typu Prezident-S35, jenž je exportní modifikací obranného systému Vitebsk-S35. Zatím bylo vyprodukováno minimálně 150 kusů Mi-35M a letoun byl i hojně exportován, například do Brazílie nebo Srbska, Venezuely či Nigérie. Pro export byl označen jako Mi-24VM.

Stroj pro masovou výrobu

Vrtulník dosahuje celkové délky 21,35 m s otáčejícími se rotory, rozpětí zmenšených pahýlovitých křídel činí 5,06 m a výška je 3,97 m. Samotný trup bez rotoru a vyrovnávací vrtulky je dlouhý 17, 51 m. Maximální vzletová hmotnost dosahuje 11 500 kg a nosnost vrtulníku se pohybuje pro břemeno v podvěsu až kolem 2 400 kg, užitečná zátěž na závěsnících a v trupu většinou nepřesahuje cca 1 500 kg. Maximální rychlost dosahuje až 310 km/h, cestovní se udává 260 km/h.

U země stoupá 13,6 m/s, statický dostup činí 3 100 m, dynamický v rozmezí 5 400–5 700 m. Dolet na vnitřní nádrže je 450 km, ale s přídavnými nádržemi speciálně pro tento typ vyvinutými doletí až 1 085 km. Jen vyjmenovat veškeré možnosti nesené výzbroje by zabralo cca 2/3 tohoto článku. I přes svou velikost je Mi-35M poměrně snadno ovladatelný a především pak odolný, i když některé jeho systémy stále ještě nesou pečeť stroje ze 70. let minulého století.

Je to stroj pro masovou výrobu a v exportní verzi pro armády „chudého muže“, což už pomalu ruská armáda začíná být také. Mi-35M zvládne spolehlivé nasazení v asymetrických válkách. Může být nasazen do bojových misí v různých geografických oblastech. Ať už se jedná o prostředí s vysokou teplotou nebo nadmořskou výškou, Mi-35M je schopen fungovat téměř nepřetržitě. A to jak ve dne, tak i v noci. V kombinaci s nejmodernějšími systémy z Mi-28 a Ka-52 jde ale stále o nebezpečný bitevní vrtulník i pro dnešní bojiště.

Jak hodnotíte ruské vrtulníky v porovnání se zahraniční konkurencí?

Zdroj: Defence-Blog, Airforce-Technology, GlobalDefenceCorp

Diskuze Vstoupit do diskuze
81 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články