Rusko plánuje modernizaci víceúčelového stíhacího Su-57. Letoun s technologií stealth dostane schopnost odpalovat balistické střely

Suchoj Su-57 je nejmodernějším letounem ve výzbroji ruských vzdušných sil. Jedná se o jediný letoun typu stealth v ruském leteckém arsenálu. Rusko tvrdí, že letoun, jehož prototyp vzlétl poprvé v roce 2010, konkuruje americkému Lockheed Martin F-22 Raptor a čínskému Chengdu J-20. Přesto však země vyprodukovala Su-57 jen ve velmi omezeném počtu. Podle plánů by se měl Su-57 v nejbližších letech dočkat výrazné modernizace.

Panoramatický letecký indikátor

Připravovanému modernizovanému Su-57 se v Rusku přezdívá „Super-Suchoj“, oficiálně „Su-57 druhé fáze“. Začátek vývoje Super-Suchoje lze datovat na 29. říjen 2018, kdy ministerstvo obrany a konstrukční kancelář Suchoj podepsali příslušnou smlouvu. Prototyp Super-Suchoje má vzlétnout v polovině roku 2022 a s dokončením letových testů se počítá v roce 2024. Samozřejmě, pokud tyto plány v dnešní době budou v Rusku dodrženy. Su-57 by měl mít motory nové generace Saturn „Izdělije” 30, které jsou de facto stěžejním bodem této modernizace.

Současné modely Su-57 jsou poháněny motorem AL-41F-1, přičemž jedním z důvodů zpoždění sériové výroby Su-57 byla údajně snaha ruského letectva minimalizovat počty letounů s tímto starším motorem. Ale nejde jen o výměnu motoru. Mezi důležité změny patří i nahrazení hydraulického ovládání řídících aerodynamických ploch za elektrické aktuátory, což rozhodně zlepší ovladatelnost letounu, bezpečnost a zjednoduší servis.

Právě selhání hydrauliky v systému řízení bylo příčinou havárie prvního sériového letounu Su-57. Dále ruská strana plánuje, že Su-57 získá nové LCD obrazovky v kokpitu, vylepšený průhledový displej (HUD) vázaný i na přílbový zaměřovač. Tak trochu záhadou je to, co ruský portál Izvestija bez bližšího vysvětlení nazývá „panoramatický letecký indikátor“, což má být snad automatické zobrazování sledovaného prostoru kolem letounu během bojového letu.

Nový výkonnější motor

Nový motor bude údajně výkonnější než dosavadní AL-41, zatímco údržba motoru by měla být podstatně jednodušší. Další výhodou by pak měla být nižší spotřeba a naopak vyšší výkon. Saturn 30 by tak měl poskytnout letounu výrazně větší tah. Vývoj Izdělije 30 má na starosti Sjednocená motorová korporace (ODK) a motor vyrábí Ufimská motorářská výrobní asociace (UMPO). Do roku 2020 vzniklo zhruba 20 prototypů motorů Izdělije 30 pro pozemní i letové zkoušky.

První fotografie letuschopného Su-57 s jedním motorem Izdělije 30 se objevily v březnu 2020, ale údajně s ním vzlétl druhý prototyp Su-57-2 již v roce 2017. V ruských médiích je nový motor hojně opěvován, neboť co se výkonu týče, očekává se, že s přehledem překoná motor F119, kterým jsou vybaveny americké F-22 Raptor. Ruské tvrzení, že motor Saturn Izdělije 30 bude nejvýkonnějším motorem na světě, je však nutné brát s rezervou.

iSuchoj Su-57

Přece jen nelze opomenout fakt, že motor F135, pohánějící jednomotorové F-35, má o 33 % větší tah než AL-41. Zatím konstrukční kancelář Ljulka pod vedením Jevgenija Marčukova, která několik let vyvíjí tento nový proudový motor, u něj dosáhla maximálního tahu 178–180 kN. Ale i s takto výkonným motorem by Su-57 měl bez potíží dosáhnout v cestovním režimu tzv. „supercruise”, tj. nadzvukové rychlosti (až 1,6 Mach) bez přídavného spalování. Maximální rychlost vylepšeného Su-57 druhé fáze má přesáhnout 2 Machy.

Hypersonické balistické střely a laserové věže

V roce 2019 byl také oznámen vývoj zmenšené verze hypersonické balistické střely, o níž se předpokládá, že je odvozena od střel Ch-47M2. Střela Ch-47M2 vstoupila do služby koncem roku 2017 a ve výbavě ji má například MiG-31K Foxhound, dálková těžká stíhačka sovětské konstrukce, jejíž původní úkol bylo hlídkování nad severním pobřežím Ruska. Ch-47M2 je však protizemní a protilodní střelou a vyznačuje se vysokou manévrovatelností a přesností, přičemž dokáže zaměřit a zlikvidovat cíl až na vzdálenost 2 000 km. Dosahuje rychlosti 10 Mach.

Je pravděpodobné, že nová menší verze této střely, kterou by měl dostat letoun Su-57 do výzbroje, bude mít o něco kratší dolet. Záležet bude i na tom, kde budou střely na letounu neseny, zda přímo ve zbraňových prostorech letounu, či budou zavěšeny na závěsnících pouze externě. Případný omezenější dolet by však mohl být v případě přepravy raket ve vnitřní pumovnici kompenzován právě sofistikovanou technologií stealth, která má být základní vlastností i vylepšeného letounu Su-57.

Two new combat fighters of the fifth generation Su-57 of the Russian Aerospace Forces were spotted at Novosibirsk airport on their way to a new duty station.
#Russia pic.twitter.com/uE7n3c1b9k

— Alex kennedy (@Alexkennedy30) February 4, 2022

V draku Su-57 je integrováno několik čidel pro varovný systém registrující přiblížení raketových střel z různých azimutů. Tento systém automatizovaně upozorňuje na nepřátelské raketové útoky, údajně již ve stádiu prvotního zaměření střely na Su-57 a jejího odpalu. Už to je samo o sobě velmi zajímavým systémem. Navíc by však měl být u modernizovaných Su-57 doplněn o unikátní prvek – laserové věže, které jsou laserovým paprskem schopny „oslepit“ přilétající rakety.

Obzvlášť účinné mají být proti infračerveně naváděným střelám, jako jsou například AIM-9X. Funkcí laserové protiraketové obrany disponují již i současné verze letounu, ovšem očekává se, že budoucí verze dosáhnou v tomto směru výrazného zdokonalení.

Umělá inteligence na místě kopilota

MiG-35, který vstoupil do služby v roce 2019, byl prvním ruským stíhacím letounem, který získal pokročilou asistenci pilota umělou inteligencí (AI) integrovanou v elektronické výbavě stroje. Modernizované modely Su-57 by však měly letouny MiG-35 výrazně překonat i v tomto ohledu, konstruktéři u Suchojů chtějí do modernizovaného stroje dát jen nejsofistikovanější dostupné formy asistentů AI. Ta je mezi stíhačkami nové generace jakýmsi standardem.

Díky umělé inteligenci AI odpadá nutnost kopilota, který má většinou na starosti zbraňové systémy a střelbu, zatímco pilot se soustředí na samotný let a vzdušný boj. Současné modely Su-57 jsou i proto pouze jednomístné, ve výrobě jsou však údajně i nové dvoumístné verze letounu, protože AI nutně nedokáže zvládnout vše (viz vývoj bitevního vrtulníku Kamov, od jednomístné verze Ka-50 k dnešní dvoumístné Ka-52 Aligátor).

Přestože vývoj umělé inteligence v Rusku za Spojenými státy značně zaostává, případná spolupráce s Čínou, která je na tomto poli rovněž silným hráčem, by mohla pomoci budování nových ruských programů AI výrazně urychlit. Podle některých uniklých zpráv totiž Rusko plánuje používat nové Su-57 i v roli bezpilotních letounů. Pokud by byly modernizované letouny Su-57 schopny plnit i bezpilotní mise, výrazně by se v danou chvíli zvýšily i jejich letové výkony.

Umělá inteligence by totiž umožnila manévrovatelnost daleko za hranicemi snesitelnosti a možností lidských pilotů. Přidáme-li k této verzi Su-57 nový spolupracující dron s umělou inteligencí S-70 Ochotnik, může pro ruské letectvo vzniknout velmi zajímavý a efektivní bojový komplex. Pokud ho ovšem dokáže sladit a v běžných podmínkách dotáhnout do efektivní a funkční podoby u leteckých řadových jednotek.

Střely vzduch-vzduch R-37M a K-77M

Na aktivním radarem naváděné střely R-77 a starší, poloaktivním radarem naváděné střely R-27, se v současnosti spoléhají víceméně všechny ruské stíhačky. R-77-1 s dosahem 110 km byla poprvé nasazena do akce v roce 2015 v Sýrii, kde jimi byly v době vrcholícího napětí v regionu vybaveny těžké stíhačky Su-35S.

Ačkoli je R-77, která měla být do služby zavedena již v 90. letech, určitě impozantní zbraní, ve srovnání s konkurenčními a americkými střelami AIM-120D a PL-15 v některých parametrech stále ještě zaostává. Rusko proto zahájilo vývoj nových střel a svůj arzenál rozšířilo o rakety K-77M. Právě ty by měly Rusku pomoct tento výkonnostní rozdíl alespoň částečně překlenout.

Nové střely mají odhadovaný dostřel 200 km a na první pohled jsou patrná její „oříznutá” řídící křídla, díky kterým se mají střely pohodlně vejít do zbraňových prostor letounů Su-57. Pozornost si zaslouží také naváděcí systém APAA (Active Phased Array Antenna) těchto nových raket, jenž mají umístěný ve špičce, a díky němuž je téměř nemožné se vyhnout této blížící se střele klasickým „protiraketovým” manévrem.

K-77M by měly do služby vstoupit před rokem 2025 spolu se střelami R-37M, které sice nemají sofistikované navádění APAA, zato ale dosahují rychlosti 6 Mach a zvládnou dolet až 400 km. V důsledku poměrně velkých rozměrů rakety R-37M může však letoun nést jen jejich velmi omezený počet.

Hrozba až v roce 2030

Vzhledem k současnému ruskému mlžení o rychlosti výroby Su-57, logické nutnosti vypracovat nové způsoby využití a boje jednotek se Su-57, zajištění efektivního výcviku pilotů, techniků a ostatního pozemního personálu, nemluvě o nevyhnutelnosti spousty testovacích letů s novými Super Suchoji v různých simulovaných bojových situacích, nelze vůbec reálně odhadnout, kdy vlastně skutečně Super Suchoj začne sloužit v ruském letectvu jako plnohodnotný vojenský stroj.

Už jen zvládnutí kvalitního a funkčního dodavatelského řetězce náhradních dílů a zajišťování technické podpory ze strany výrobce se podle všeho ukáže jako nemilosrdný problém, který v době zahraničního embarga na dodávky nových technologií a materiálů může projektu Su-57 nakonec i zlomit vaz. I kdyby vše ve výrobním závodě Suchoje šlo ideálně, lze o Super Suchoji mluvit jako o efektivním bojovém letounu plně rozvinutých schopností, až někdy dlouho po roce 2030.

Jak si podle vás povede nový Su-57 v porovnání se zahraniční konkurencí?

Zdroj: MilitaryWatchMagazine