Stroje Su-30 jsou jedny z nejpoužívanějších stíhaček v Rusku a u mnoha jeho spojenců. Mají za sebou i úspěšné nasazení, bojovaly například v Sýrii.
Ruské letectvo a námořnictvo se dočká vylepšení svých stroj Su-30SM. V ozbrojených silách Ruské federace jich dnes slouží kolem 130 a jsou tedy jejich důležitou součástí. Rusko navíc mnoho letounů rodiny Su-30 exportovalo do řady zemí, verze SM je koneckonců upravený letoun dodaný Indii. Nová modernizace na verzi SM2 má začít na konci letošního roku. V ruském tisku se jí přezdívá Super Suchoj.
Motor jako u Su-35S
Asi nejmarkantnější změnou projde pohonný systém. Letoun by nově měly pohánět dva motory AL-41F1S. Jde o stejné motory, které jsou montované do letounu Su-35S a prvních verzí stíhačů páté generace Su-57. Stroji dodají o 16 procent lepší tah než současné pohonné jednotky. Mají i menší spotřebu paliva a generálkou prochází až po osmi tisících hodinách provozu namísto čtyř tisíc jako u současných motorů. Sjednocení motorů u více typů letounů i usnadní údržbu a sníží nároky na náhradní díly.
Letoun také dostane nový radar Irbis-E. I ten pochází z letadel Su-35S. Umožní pilotovi detekovat vzdušné a pozemní cíle na větší vzdálenost než současné zařízení. Radar také znesnadňuje zjistit jeho použití a tím může letoun zůstat více skryt. Do letounu bude zamontován i vícekanálový komunikační systém OSNOD. Ten byl původně vyvinut pro stíhače Su-57, ale nyní se montuje do více letounů. Umožňuje vzájemné sdílení informaci mezi letouny, drony i pozemními jednotkami.
Nové bomby a rakety
Su-30SM2 získají i vylepšení, která jim umožní odpalovat nejmodernější munici určenou pro novější typy letounů. Půjde například o přesně navádění pumy KAB-250. Pomocí laserového nebo satelitního navádění má být schopna zasáhnout cíl s přesností tři metry. Modernizace umožní používat na letounu i naváděné střely Kh-59MK2, které mají dosah kolem 300 kilometrů.
Modernizační balíček nemusí být přínosem jen pro ruské letectvo. Letouny rodiny Su-30 Rusko v uplynulých letech dodalo do mnoha zemí. Například Indie těchto letadel provozuje téměř tři stovky, má jich tedy více než Rusko. Může tedy mít zájem o jejich vylepšení, aby držela krok s moderními letouny soupeřů jako je Pákistán či Čína, která těmito letadly disponuje také. Velkými provozovateli jsou i Alžírsko, Vietnam či některé země bývalého Sovětského svazu. Nově se o ně uchází třeba Maynmar.
Letouny Su-30 byly vyvinuté jako nástupce stíhaček Su-27. Ty trpěly některými nedostatky, hlavním byl příliš malý dolet. První Su-30 vzlétl na konci roku 1989. Jde o víceúčelový stíhač, který je srovnatelný s letadlem F-15E Strike Eagle. Dosahuje rychlosti až Mach 2. Protože je vybaven vektorováním tahu motorů, je známý svojí pohyblivostí. Po rozpadu Sovětského svazu o něj v Rusku nebyl extrémní zájem, ale stal se velmi úspěšným exportním artiklem.
Jaký je váš názor na kvality ruského letectva a jeho letouny?