Ruská technologická úroveň letounů je diskutabilní. Zájemci začali odříkat exportní verzi stíhacích letounů Su-35

Jednou ze špičkových zbraní, jíž se Rusko snaží zaujmout státy, které plánují nákupy nové letecké techniky, jsou jeho stíhací letouny 4,5té generace Su-35. Rusko je postavilo jako následovníka Su-27 a mají se vyrovnat podobným západním či čínským strojům s výjimkou letounů páté generace. Tvoří i významnou část ruského letectva. Nyní se Rusko ocitlo ve vážném dilematu. Letadla od něho chtěly odebrat Egypt, Alžír a Indonésie. Avšak podle dostupných informací si země záměr rozmyslely.

Rusko letadla chtělo dodat později

Jedním z hlavních důvodů je skutečnost, že je Rusko požádalo o trpělivost a letouny jim chtělo dodat později, než se se zeměmi původně dohodlo. Například náčelník indonéského letectva, maršál Fadjar Prasetyo, místním médiím řekl, že projekt opouštějí s těžkým srdcem, ale nelze o něm jenom mluvit.

Problém má být v tom, že Rusko není dle všeho schopné zkompletovat letouny ve specifikacích, v nichž je ve spolupráci se zahraničními dodavateli (Izrael apod.) nabízelo, protože nemá kvůli současným ekonomickým sankcím možnost potřebné díly a technologie ze zahraničí nakoupit.

iSu-35 při přistání

Su-35 je ruský stroj, ale odborníci tvrdí, že některé technologicky vyspělé a zákazníky požadované vybavení do jeho exportní verze nedokáže Rusko samo vyrobit. Dováželo je proto především z evropských zemí a Izraele. Ovšem kvůli sporům Ruska se západními zeměmi, především kvůli Ukrajině, se musí vypořádat s embargem.

iZdroj fotografie: Depositphotos

To se přitom vztahuje i na technologie, které byly využívány v exportních verzích Su-35. Třeba Egypt je navíc pod skrytým silným tlakem z USA, aby ruské zbraně nekupoval. Spojené státy zemi poskytují významnou vojenskou pomoc.

Ruský radar údajně propadl

A byl to právě Egypt, kde dodaná ruská letadla zklamala i svojí vyspělostí. Země exportní Su-35, kterou má zatím v 17 kusech ve výzbroji, testovala proti francouzským letadlům Dassault Rafale, jež si egyptské letectvo před nedávnem také pořídilo. Ruská stíhačka údajně propadla. Největším problémem měla být exportní verze radaru Irbis-E, který ruský stroj používá. Francouzský Thales RBE2 ho podle dostupných informací ve všech směrech předčil.

iZdroj fotografie: Uživatel Allocer / Creative Commons / CC BY-SA

Indonésie a Egypt nyní zvažují, že by si místo Su-35 pořídily jiné stroje. Egypt chtěl původně 30 strojů, Indonésie mluvila až o 24. Několik egyptských stíhaček už je v Rusku údajně vyrobených nebo těsně před dokončením. Obě země nyní uvažují o tom, že by raději koupily francouzské Rafale nebo americké F-15EX Eagle II, případně další. Alžír se zase údajně rozhodl, že raději nechá zmodernizovat své stávající Su-30MKA technologiemi ze Su-35. Jako nové uvažuje koupit až Su-57 páté generace, ale jejich produkce se teprve rozbíhá.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR

Jednou z možností, jak se Rusko může alespoň částečně z výpadku odřeknutých smluv vzpamatovat, je prodej Su-35 jinému zájemci. Letadla by rád koupil především Írán, který má velmi zastaralé letectvo tvořené hlavně stroji ze 70. let. Rusko a Írán mají v nejbližší době podepsat dohodu o dodávkách zbraní až za 10 miliard dolarů (220 miliard korun), jejíž součástí by byly nejen Su-35, ale třeba i protiletadlový a protiraketový systém S-400. Otázkou ale je, zda Írán, který se také potýká se západními sankcemi, takovou částku opravdu má.

Jaká je skutečná realita ruských strojů?

Celá situace kolem odřeknutých objednávek ruských letadel má jeden zajímavý kontext. Rusko nabízelo své nejmodernější letouny ve spolupráci s řadou subdodavatelů podle specifických přání jednotlivých zákazníků. Tj. svázalo prodej své techniky v exportní verzi s celou řadou součástek a vybavení smluvně zajištěných ze zahraničí.

Odpusťme si spekulaci, že to udělalo proto, že dané součástky a vybavení neumí vyrobit, nebo zatím nechce vlastní špičkové technologie odtajnit na zahraničních trzích. Ale jak to nyní vypadá, smlouvy na dodání dovybavení svých exportních strojů ze zemí mimo Rusko najednou neplatí, ať už kvůli embargu, nebo třeba obchodním praktikám konkurence.

Vzhledem k napjaté mezinárodní situaci je tak Rusko svým způsobem tlačeno do situace, že pro realizaci prodejů Su-35 a ekonomický profit z nich buď nové technologie ze zahraničí nějakým způsobem získá, nebo je nahradí nějakými vlastními, pokud je má. A je otázka, jestliže je má, zda vůbec chce tyto technologie před svými vojenskými soupeři právě teď ukazovat a případně se o ně podělit.

Sankční souvislost s MS-21

Nicméně v této souvislosti je dobré vzpomenout si na příběh ruského dopravního letounu MS-21. Také vývoj tohoto letounu byl svázán s mnoha smlouvami se západními zeměmi a Rusko se na tyto smlouvy dost často spoléhalo. Pak přišel Krym, embargo – a vývoj ruského lineru se skoro zastavil.

Ale dnes už ruský výrobce nahradil prakticky všechny embargované technologie z vlastních zdrojů. A i když si můžeme o kvalitě a efektivitě takto vyřešené technologické ztráty myslet své, faktem je, že nové ruské motory a technologie kompozitové konstrukce trupu a křídel poslední verze MS-21 ty embargované v plné míře nahradily.

Jak moc mohou ruské Su-35 zaostávat za moderními západními stroji?

Zdroj: Shephardmedia, Defence-blog