Rychlost produkce hypersonických raket Kinžal je žalostně nízká, a ke všemu je americký Patriot „ztrapnil“, jak nejlépe mohl

Střely Kinžal byly Ruskem prezentovány jako špičkové a „nesestřelitelné“ hypersonické zbraně. Setkání s realitou bylo o to tvrdší, že jim nastavil pěst americký systém.

MiG-31 s raketou Ch-47M2 Kinžal i Zdroj fotografie: Kancelář prezidenta Ruské federace / Creative Commons / CC BY
                   

Jedním z největších zbrojních strašáků ruské propagandy byly hypersonické střely Ch-47M2 Kinžal; i tamní prezident je označil za jednu ze 6 ruských superzbraní. Jejich předností měla být přesnost, velký dosah, a hlavně hypersonická rychlost a manévrovatelnost, díky čemuž si s nimi neměla poradit žádná existující obrana. Ukázalo se ale, že to není tak docela pravda, takže obavy z ní nemusí být tak velké, a navíc jich má Rusko nedostatek.

Za měsíc vyrobí Rusko asi 10 Kinžalů

Kolik přesně takových superzbraní Rusko má, tají, ale úniky ze zpravodajských zdrojů mluví o tom, že jich země měla na jaře 2023 něco kolem 80, zatímco na začátku roku asi 50. A jelikož je tou dobou prakticky nepoužívala, lze dovodit, že by jejich výroba měla být zhruba 10 kusů měsíčně. Jedná se přitom o velmi nízké číslo, protože třeba při dřívějších raketových útocích na Ukrajinu vypalovala Ruská federace v průběhu jediného útoku i desítky střel, ačkoliv se nejednalo o Ch-42M2 Kinžal, ale většinou o řízené střely s plochou drahou letu.

Použití Ch-42M2 Kinžal bylo nejspíše vzhledem k jejich nízkému počtu velmi výjimečné, Rusko je nasadilo jenom tehdy, když si chtělo být 100% jisté zásahem. Jde totiž o hypersonickou zbraň, i když toto zařazení ne zcela sedí, protože se jedná spíše o balistickou raketu Iskander upravenou pro odpálení z letadla. Během letu se totiž jako balistická opravdu chová a při sestupu pak dosahuje hypersonické rychlosti Mach 10 až 12, ale to není u balistických raket nic výjimečného. Umí navíc i mírně měnit směr, což ostatně rakety Iskander také.

Ch-42M2 Kinžal odpalují Rusové z letadel

Raketa Kinžal je 7,2 metrů dlouhá a její hmotnost je 4,3 tun, z čehož připadá 500 kg na bojovou hlavici, ale může nést i jadernou. Odpalována je z letadel, konkrétně Mikoyan MiG-31 Foxhound, Suchoj Su-57 Felon a Tupolev Tu-22M Backfire. Z prvních dvou letounů má dosah kolem 2 tisíc km, z bombardéru Tu-22M pak ještě o tisíc kilometrů delší. Vzhledem ke své přesnosti je naváděna systémem GLONASS, stejně jako je tomu u střel ze systému Iskander.

Kinžaly byly přitom pro Rusko důležité jako strašák, často je používalo jako nátlakovou zbraň a chlubilo se její „nesestřelitelností“. Třeba ve válce na Ukrajině to donedávna byla pravda, žádná ze zbraní neuměla Kinžal zastavit. Vše se ale změnilo, když Ukrajinci dostali americký systém MIM-104 Patriot, protože ten „nezastavitelné“ ruské střely opakovaně sestřelil, a to i při útoku, během něhož se jimi Rusko pokoušelo Patriot zničit; až na drobné škody ale neuspělo. Jedná se bezpochyby o tvrdou ránu i jisté ztrapnění pro celou ruskou propagandu.

Sestřelení střel Ch-47M2 Kinžal

Jak hodnotíte ruské hypersonické střely Kinžal?

Diskuze Vstoupit do diskuze
66 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články