Ruský systém S-400 dokáže „chytit“ i vyspělé letouny jako F-22, F-35 nebo F-16, může to být vážný problém hlavně pro Ameriku

Když Turecko před několika lety oznámilo, že od Ruska kupuje systém protivzdušné obrany S-400, vyvolalo to mezi ním a Spojenými státy veliké napětí. A to až tak velké, že Američané vyřadili Turky z programu letounů 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II, ačkoliv šlo o významného partnera. Báli se totiž, že by systém mohl poskytovat informace o schopnostech letounu Rusku; podezření ostatně stále existují a nemusí být nereálná.

Data mohou získat třeba technici

Problém představuje to, že je systém S-400 špičkovou ruskou zbraní, který byl postaven tak, aby se dokázal vypořádat s moderními letouny NATO, jelikož Rusko tahá z hlediska síly letectva za kratší provaz. Nikdo to sice nemůže přímo prokázat, ale je velmi pravděpodobné, že se Rusko dokáže dostat k datům, která sbírá turecký systém, a analyzovat je. A to například v okamžicích, kdy ruští technici provádí jeho údržbu. Data mohou následně sloužit k tomu, aby byl S-400 upraven (zdokonalen) a dokázal se tak lépe vypořádat s letouny Západu.

iZdroj fotografie: Vitalij V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Turecko provedlo například zátěžový test proti letounům General Dynamics F-16 Fighting Falcon, které má rovněž ve výzbroji. Jedná se přitom o něco, co Rusko proti západním strojům provést nemůže, jelikož je nemá. Test údajně ukázal, že S-400 umí americká letadla odhalit a odpálit proti nim střely dříve, než mohou nasadit protiradarové střely. Není to ale až takové překvapení, F-16 není stealth letoun, a navíc je dosah radarů S-400 stovky km, zatímco střel až 400 km; oproti tomu dolet nejlepších protiradarových střel je max. 300 km.

Turecko může testovat na letadlech spojenců

Větší problém je ale pro Spojené státy americké možné zachycení letadel 5. generace, třeba Lockheed Martin F-35 Lightning II nebo Lockheed Martin/Boeing F-22 Raptor. Turecko je prý už za pomoci ruského systému S-400 „chytilo“, i když není známo, na jakou vzdálenost a za jakých podmínek. Nejednalo se samozřejmě o žádný plnohodnotný test, ale pouze o situace, kdy letouny přelétaly ze spojeneckých zemí NATO. Přesto mají zejména v Pentagonu veliké obavy, že končí data ze systému na stolech ruských generálů.

Jestliže by to byla pravda, mohlo by to znamenat i zmaření plánů na dodávku západních letounů Ukrajině, která žádala třeba o General Dynamics F-16 Fighting Falcon nebo McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Ruští technici totiž mohli na základě získaných dat schopnosti S-400 upravit přímo proti těmto strojům, čímž by se staly zranitelnější. Na druhou stranu Ukrajina stále používá sovětské letouny, proti nimž může Rusko trénovat kdy chce, a přesto se daří určité části ukrajinských strojů díky specifické taktice přežívat, i když to znamená omezení.