Přestože bezpilotní letouny si oblíbila zejména armáda Spojených států amerických, tento typ letadel postupně proniká i do výzbroje letectev dalších států. Stroj Seeker 400 vyvinula jihoafrická společnost Denel Dynamics.
V současné době jej využívají strážci jihoafrických národních parků v boji proti pytlákům a vandalům i jihoafrické letectvo. Několik strojů mají ve výzbroji i alžírské a saudskoarabské vzdušné síly. Základní charakteristiky Seekeru 400 jsou:
- Maximální výška letu: 6 000 m
- Maximální rychlost: 150 km/h
- Garantovaná délka letu: 16 hodin
- Nejvyšší možná hmotnost dalšího vybavení: 100 kg
Pilot a dva operátoři
Od ostatních strojů stejné kategorie se Seeker 400 odlišuje jednou zvláštností. Kromě pilota, který stroj ovládá ze základny, potřebuje ještě dva operátory. Ti se starají o senzory, které má Seeker 400 už v základní výbavě – kamery s vysokým přiblížením, infračervené záznamové zařízení, kamery pro noční vidění, laserový přísvit a další zařízení k zaměření cíle a navádění řízených střel.
Bojové využití
Jak vyplývá z předcházejících řádků, Seeker 400 nepatří k těm nejdokonalejším letadlům ve své třídě. Přesto se najde několik oblastí, v nichž vyniká. Jde zejména o jeho výdrž – 16 hodin ve vzduchu se sto kilogramy výbavy výdrží málokterý stroj. Díky vysoké nosnosti pak může být Seeker 400 vybaven citlivějšími senzory než jiná letadla a při letu v šesti kilometrech nad zemí má díky tomu pozorovací rádius až 250 kilometrů.
Operátoři ovládající senzory stroje mohou zároveň navigovat neřízené střely na cíl, který Seeker 400 zaměří. To vše dělá ze Seekeru skvělého pozorovatele, který neriskuje životy posádky a pomáhá kontrolovat rozsáhlé členité území, o čemž svědčí i jeho již zmíněné úspěšné nasazování v boji proti pytlákům a dalším škůdcům. V armádní verzi pak Seeker 400 nabízí rozšíření, která civilní správci parků nepoužívají.