Válku s Ukrajinou by mohlo ukončit jediné sestřelení letounu Tupolev Tu-95 nad ruským územím; naštěstí je to ale nemožné

Rusko může v podstatě beztrestně (chápaje bez odplaty) odpalovat řízené střely na ukrajinská města, což také dělá od samého začátku invaze, kterou započalo v únoru 2022. Například střely Ch-101 i jiné odpaluje ze strategických bombardérů jako Tupolev Tu-95 Bear; dosah mají kolem 3 000 kilometrů, díky čemuž se takový bombardér nemusí k Ukrajině ani přiblížit. Jeho sestřelení je tak v podstatě nemožné, schopnosti na to nemá ani ta americká.

Sestřelení bombardéru by bylo pro Rusko fatální

Kdyby Ukrajina dokázala ruské strategické bombardéry, kterí slouží jako nosiče řízených střel, sestřelovat, mohla by zabránit odstřelování svých měst. Aktuálně sice zvládá ničit spoustu a spoustu raket, ale ne všechny, to je de facto nemožné. Mezi odborníky se přitom objevila myšlenka, že kdyby Ukrajina dokázala nad územím federace zničit bombardér Tupolev Tu-95, mohla by tím Rusko přinutit zastavit válku. Jednalo by se totiž o hodně citelnou ránu – ani ne tak z důvodu hodnoty letounu, jako spíše z hlediska dosahu ukrajinských zbraní.

Jednou z teoretických možností, jak takový letoun sestřelit, je protivzdušná obrana. Ukrajina nyní disponuje i systémem MIM-104 Patriot, ale jeho střely mají dosah maximálně 160 kilometrů, americký THAAD pak kolem 200 – to ovšem nestačí, jelikož bombardéry létají nad Kaspickým mořem asi 1 000 kilometrů daleko. Pozemní systém s nejdelším dosahem na světě je pak ruský S-500, ale ten má jenom samo Rusko. Některá tamní média tvrdí, že má dosah dokonce 800 kilometrů, ale nejde o ověřenou informaci, leč ani to by nestačilo.

iZdroj fotografie: U.S. ARMY / Public Domain

Druhou možností by bylo vyslat proti takovému bombardéru stíhací letoun. I ten by ovšem měl minimálně dva velké problémy – zaprvé zjistit, kam vlastně letět, protože by bylo nutné Tupolev Tu-95 zaměřit na radaru – největší šanci by mohl mít asi letoun E-3 Sentry, ale i ten uvidí nepřítele za nejlepších podmínek na 800 kilometrů. Jeho polohu by ale bylo teoreticky možné odhadnout na základě trasy střel po odpalu, to by ale záleželo, zda by se je podařilo zaměřit včas. Navíc předpokládat, že by se bombardér v místě stále „potuloval“, by bylo naivní.

Stíhačka by musela hluboko nad Rusko

I kdyby Ukrajina polohu bombardéru nějak zjistila, není ve výzbroji žádné země letoun se střelou vzduch-vzduch, která by byla schopna ho zničit hluboko nad Ruskem. Nejmodernější Západní střely vzduch-vzduch Meteor mají dosah jen kolem 200 kilometrů, a dokonce ani ruské R-37M s posilovačem by to s dosahem téměř 400 km nezvládly. Stíhačka by se tedy musela vydat hluboko do ruského území, kde by se musela vypořádat s protivzdušnou obranou opírající se o velmi schopné systémy S-400, případně modernizované S-300 a další.

Navíc je tu ještě jeden aspekt, na nějž by bylo třeba při takovém pokusu pamatovat. Strategické bombardéry jsou součástí takzvané jaderné triády, protože jde o nosiče jaderných zbraní, i když ty samozřejmě letouny odstřelující Ukrajinu nemají. Útok na takový stroj by nicméně mohl být chápán jako útok na součást jaderných sil, což by vyvolalo prudkou reakci, jejíž součástí by mohlo být nasazení jaderných zbraní, což si nikdo na světě nepřeje.