Čínský obr vládne nebesům. Sian Y-20 je největší vojenské letadlo současnosti. S tankem na palubě doletí až do JAR

Čína se dnes dere na pozici světové jedničky a snaží se k tomu získat i odpovídající prostředky. Na rozdíl od minulosti se již nespoléhá na dovoz z cizích zemí a jejich konstrukce. Důkazem toho je například vojenský dopravní letoun Sian Y-20, který je v současnosti největším vojenským letadlem na světě. Tím ovšem čínské ambice teprve začínají. Vedle nich je i Y-20 trpaslík.

Potomek západu i východu

Vývoj Y-20 byl oficiálně zahájen v roce 2006. Na západní i východní poměry šel vývoj neskutečně rychle kupředu a první prototyp vzlétl již v lednu 2013. Ve stejném roce se na nebe podívaly i další dva předsériové stroje. Při konstrukci Y-20 bylo v obrovské míře využito 3D modelingu, což značně ušetřilo čas. Podobnost s C-17 Globemaster III a Y-20 je zcela zjevná, a proto se spekuluje o průmyslové špionáži.

Po prozkoumání konstrukce západními odborníky bylo odhaleno, že Y-20 se v mnohém od Y-17 liší. To je dáno i tím, že při jeho konstrukci spolupracovali Číňané i s ruskými a ukrajinskými odborníky, kteří se podíleli v dobách SSSR nejen na programu Il-76, ale i Antonova An-225 Mrija. Proto je ve stroji i mnoho řešení z „východní konstrukční školy“, jeř z Y-20 dělají naprosto unikátní a velmi flexibilní konstrukci.

iZdroj fotografie: N509FZ / Creative Commons / CC BY-SA

S čím doopravdy měla Čína velké problémy, byly motory. S jejich vývojem a výrobou mají Číňané dlouhodobé potíže. I stíhačky 5. generace J-20 by měly dostat motory WS-15 domácí výroby až letos, i když jejich vývoj začal již v roce 2006. Y-20 dosud používal ruské D-30KU. Silné domácí motory WS-20 s tahem 156 kN dostal Sian až v roce 2020. Teprve nyní tedy může plně využít svůj potenciál.   

Opravdu velká baculka    

Y-20 skutečně není žádný drobek. Délka trupu je plných 46,7 metrů, rozpětí 49,5 metrů a výška 15 metrů. Hmotnost prázdného stroje je plných 100 tun. Nosnost je 66 tun. Maximální vzletová hmotnost pak dosahuje 220 000 kilogramů, tedy 220 tun. Stroj je i přes značnou hmotnost schopen díky speciálně vyvinutému podvozku se čtrnácti koly operovat i z velmi špatných přistávacích ploch.

Čínský stroj je velmi moderní konstrukce. Jedná se o středoplošník s řídicími plochami ve tvaru T. Ovládání je plně elektronické a kabina je zcela ve „skle“, tedy vybavena plně dotykovými panely. K obsluze giganta jsou potřeba pouze tři muži posádky – dva piloti a palubní technik. Při výrobě Y-20 se do maximální míry používá metoda 3D tisku. Konstrukce je tak lehčí a odolnější.

iZdroj fotografie: N509FZ / Creative Commons / CC BY-SA

S novými motory oproti prototypům vzrostly také značně výkony. Zatímco prototyp zvládl maximální rychlost kolem 780 km/h, u sériové verze poskočil tento parametr se čtyřmi WS-20 na plných 920 kilometrů v hodině. Dostup je 13 000 metrů a dolet je 7 800 kilometrů a palivo může být doplněno za letu. Pro jeho tvary se Y-20 přezdívá v Číně „Baculka“.

Velkolepé plány Pekingu

Do provozu v Čínském vojenském letectvu se první stroje dostaly v roce 2016 a veřejnosti byly představeny o rok později pří oslavě 90. výročí založení Čínské lidové osvobozenecké armády. Během zemětřesení ve Wuchanu v roce 2020 a krize spojené s covidem-19 byly letouny nasazeny při distribuci humanitární pomoci. Sian Y-20 se objevil už i v Evropě. V dubnu během série letů dodaly stroje do Srbska protiletadlové systémy HQ-22.

S Y-20 má čínské letectvo velké plány. Podle analytiků spojených s čínskou armádou bude armády i civilní sektor potřebovat až 1 000 „Baculek“. Zatím jich bylo dodáno kolem čtyřicítky. Jeden stroj vyjde na 130 milionu dolarů (3,2 miliardy korun). Jedinou dosud známou variantou je verze U, což je létající tanker.

Podle odhadů západních analytiků se chystá i létající velicí centrum nebo protipól amerického AWACSu. Y-20 má být ovšem jenom počátek. Čínské letectvo chce do svých stavů i monstrum s nosností 200 tun, což bude podobné, jako měl Antonova An-225 Mrija. Je však otázkou, zda se tyto plány splní.