Ruské letectvo má nad ukrajinským mnohonásobnou převahu. I když se podařilo řadu strojů sestřelit, na poměru sil to v žádném případě nic nezměnilo.
Ukrajina již dlouhodobě žádá západní státy, aby jí dodaly stíhací letouny, s kterými by se mohla postavit mnohem silnějšímu ruskému letectvu. Protože nebyl čas na výcvik, uvažovalo se o dodání MiG-29, s nimiž ukrajinští piloti umějí létat a mechanici ví, jak je udržovat. Ze záměru sešlo. Tím, jak se konflikt změnil, a zdá se, že bude dlouhodobý, se jeví jako smysluplnější Ukrajincům poskytnout nějaké západní stroje.
Letadla mohou bránit i útočit
To by samozřejmě znamenalo, že by bylo třeba vycvičit piloty, aby je uměli ovládat, ale i pozemní personál k jejich údržbě a systémy PVO k ochraně leteckých základen na území Ukrajiny, odkud by tyto letouny měly operovat. I ukrajinské ministerstvo obrany dnes jasně říká, že jen dodávky protiletadlových zbraní MANPADS na přesile ruského letectva nic nezmění, protože mají omezený dosah. Potřebuje protiletadlové komplety středního dosahu. A stíhací letouny, s nimiž by se mohlo nejen bránit, ale i útočit. Daly by se použít i při osvobozování území.
Každý den otálení s výcvikem ale znamená, že letadla budou moci být nasazena později. Proto je třeba rozhodnout, který letoun se pro ukrajinské letectvo zvolí. Optimální by bylo začít cvičit třeba 12 zkušených pilotů, již by byli hotoví dříve, a další skupinu nováčků, kteří se před válkou teprve učili létat. První logickou variantou by byla letadla F-16. Bylo jich vyrobeno dostatečné množství a jsou ve výzbroji mnoha letectev NATO i jiných zemí, proto by nebyl problém najít výcvikové základny.
F-16 i ve starších variantách je velmi všestranný letoun, který je vhodný pro vzdušný boj, ale zvládá i útoky na pozemní cíle. Jediným problémem je, že ačkoli jich je relativně hodně, jejich množství není neomezené. Naopak program modernizace starších typů na verzi F-16V je velmi povedený a zásoby olétaných strojů velmi spolehlivě vyčerpává. O další je zájem třeba do role oponentů ve výcviku. Bylo by proto třeba začít hledat co nejdříve.
F-15 by byl velmi silný s několika ale
I ukrajinská strana ale mluví o možnosti získání letounu F-15 verzí C či D. Tento letoun je stavěn k vybojování vzdušné nadvlády a byl by pro ruské piloty tvrdým soupeřem. Americké letectvo se co nejrychleji snaží přejít na F-15EX, a bude mít tedy starší stroje k dispozici. Je zde však několik ale. Prvním je skutečnost, že tento stroj v dané verzi je primárně určený ke vzdušnému souboji. Jeho možnost útočit na pozemní cíle je omezená, což by Ukrajina ale potřebovala.
Výhodou letadla je jeho pokročilý radar, zároveň ale jsou logické obavy, aby na Ukrajině nepadl do ruských rukou. I ovládání letounu patří k náročnějším a vyžadovalo by delší výcvik. Navíc výcviková základna F-15 v Oregonu přechází na typ EX. Buď by bylo třeba zachovat její rozsah poskytovaných kvalifikací i na starší verze F-15, nebo domluvit výcvik někde jinde, což může být komplikované.
Letouny provozuje třeba Japonsko, Izrael či Saudská Arábie. Nevýhodou pro Ukrajince by byl i nákladný provoz těchto strojů a skutečnost, že například letouny používané USAF mají značně vylétaný resurs, tj. jejich další životnost je velmi omezená. Také strukturální problémy konstrukce se kvůli stáří a nalétaným hodinám zvětšují.
Další možností by mohly být letouny F-18. Jsou výkonné, všestranné a jejich robustní konstrukce by se na Ukrajinu i hodila. Těch ale není k dispozici moc volných, i USA jich má omezené množství. Ale například Kuvajt se chce zbavit svých 33 strojů. O ty může být zájem, proto by Spojené státy musely asi velmi rychle jednat. S výcvikem by nebyl problém a vzhledem ke schopnostem stroje a velmi dobrému radaru by to mohl být pro Ukrajinu téměř ideálním řešením.
Na Gripeny by mohli cvičit i v ČR
Nabízejí se ale i exotičtější řešení, jakým je třeba švédská JAS 39C/D. I toto letadlo bylo navrženo pro provoz v náročných podmínkách, je velmi spolehlivé a má levný provoz. Jejich počet je sice velmi omezený a je otázka, zda by Švédsko okamžitě disponovalo dostatečným množstvím, které by šlo na Ukrajinu poslat, ale s malou perspektivou.
Skutečnost, že Švédsko chce rychle nahradit starší verze novou variantou Gripen E, která po zahájení sériové výroby právě ve Švédsku vstupuje do výzbroje letectva, by totiž mohla tento problém pomoci řešit. Výcvik by byl možný ve Švédsku, případně by Ukrajinští piloti mohli cvičit třeba i v Česku, které Gripeny používá.
Ve vzdálenějších představách by se možná dalo najít i řešení vybavit Ukrajinu francouzskými Mirage 2000, ale není jasné, jak by tato varianta byla reálná. Podobně se dá jen těžko uvažovat o vyřazovaných MRCA Tornádo s měnitelnou geometrií křídel od RAF (stíhací verze) a německé Luftwaffe (útočné verze). Předchozí typy se jeví jako mnohem dostupnější. Bez okamžitého zahájení výcviku se ale bude jen ztrácet čas a válka na Ukrajině se tak kvůli tomu může táhnout dlouhé měsíce bez nějakého smysluplného rozuzlení.
Jaké západní letadlo je pro Ukrajinu nejvhodnější?
Zdroj: Thedrive, Mil
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 52211
Události
|
PŘEČTENÍ: 54710
