Od deklarací k ostrému programu

Časová osa je překvapivě rychlá. V listopadu 2025 podepsali Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj deklaraci o společné výrobě interceptorových dronů a technologií pro ukrajinské bezpilotní systémy. V únoru 2026 přibyl letter of intent o společné výrobě zbraní a posílení leteckých kapacit. A 16. června 2026 se celá architektura přepnula do operačního režimu: platforma Brave1 spustila grantový program BRAVE FRANCE s rozpočtem 20 milionů eur, maximem jednoho milionu eur na grant a první výzvou plánovanou na září 2026. Testování má probíhat přímo na Ukrajině, v reálných bojových podmínkách.

Nejde přitom o izolovaný experiment. Červencová společná deklarace obou prezidentů přidala další vrstvu: Ukrajina objednala prvních 16 stíhaček Rafale z plánovaných sta, Francie povolila licenční výrobu řízených bomb AASM a střel SCALP přímo na ukrajinském území. Elysejský palác přitom výslovně označil ukrajinské ozbrojené síly za „první bezpečnostní záruku pro Ukrajinu i Evropu“.

Proč zrovna 24 raket, a proč to mění hru

Číslo 24 není marketingový trik. Vychází z francouzské konfigurace raketových bloků TELSON 12 JF, z nichž každý pojme dvanáct laserem naváděných 68mm raket. Dva bloky na letounu, dvacet čtyři střel na jednu misi. Pro srovnání: střela MICA váží 112 kilogramů a lehčí stíhač jich typicky nese šest spolu s další výzbrojí. Rozdíl není v síle jednotlivé rány, ale v hloubce zásobníku.

Právě to je klíčové pro noční hlídky proti vlnám Geranů. Pilot s šesti střelami MICA musí každou ránu vážit a brzy se vrací na základnu. Pilot s dvaceti čtyřmi levnějšími raketami má čtyřnásobně víc pokusů, než mu dojde munice. Při masových útocích, kdy Rusko posílá drony v desítkách i stovkách za noc, rozhoduje právě tohle: kolik cílů stihne jeden letoun zničit, než musí přistát.

Francouzská DGA spustila průmyslové práce na protidronové verzi 68mm rakety v dubnu 2026. Impulzem byla vlastní zkušenost: při operacích na Blízkém východě spotřebovaly francouzské Rafaly desítky drahých střel MICA proti levným Šáhidům. Aritmetika jednoduše nevycházela. 7. července 2026 už DGA oznámila úspěšnou integraci na Rafale a první balík vybavení měl dorazit do konce měsíce.

Mirage 2000: most mezi teorií a frontou

Ukrajinské Mirage 2000-5 létají od začátku roku 2025 a ministerstvo obrany v Kyjevě je popisuje jako posilu protivzdušné obrany schopnou ničit střely s plochou dráhou letu i útočné drony. Letoun je kompatibilní se západní výzbrojí včetně SCALP a AASM, což z něj dělá přirozeného kandidáta pro integraci nových protidronových raket.

Veřejně potvrzená technická integrace 68mm raket je zatím doložená na Rafale. U ukrajinských Mirage jde o směr, který se má urychlit; konkrétní harmonogram nasazení zveřejněn nebyl. Podle nás ale platí jednoduchá logika: francouzská 68mm architektura už existuje, závěsníky jsou standardizované a Mirage 2000 sdílí s Rafale řadu systémových rozhraní. Pokud politická vůle drží tempo posledních měsíců, první smysluplné nasazení na ukrajinských strojích se dá čekat spíš ke konci roku 2026 než v nedohlednu.

Víc než rakety: systém proti vyčerpání

Celý balík francouzsko-ukrajinské spolupráce je odpovědí na ruskou taktiku vyčerpávání. Kyjev sám označil protivzdušnou obranu a střely pro ni za hlavní prioritu roku 2026. Ukrajinský War Plan počítá s vícevrstvou „malou PVO“ kombinující pozemní systémy, elektronický boj, interceptorové drony i leteckou složku. Francie do tohoto systému přidává hned několik dílků:

• BRAVE FRANCE – granty na raketové technologie, bezpilotní systémy a prostředky proti vzdušným hrozbám.
• Program ELISA – samostatná linka na vývoj a výrobu interceptorových dronů.
• Licenční výroba – AASM a SCALP přímo na Ukrajině, což zkracuje dodavatelský řetězec.
• Letecká výzbroj nové generace – 68mm protidronové rakety, ale i MICA, Meteor a řízené bomby pro širší spektrum hrozeb.

Brave1, ukrajinská státní inovační platforma s více než 750 udělenými granty v hodnotě 3,7 miliardy hřiven, přitom funguje jako vstupní brána. Propojuje armádu, vědu a průmysl a zajišťuje bojové testy, přesně to, co zahraniční technologie potřebují, aby přežily střet s realitou východní fronty.

Ekonomika boje jako skutečná zbraň

Největší dopad celého programu nemusí přijít ve vzdušných duelech stíhačka proti stíhačce. Tam zůstávají relevantní střely MICA a Meteor. Změna přijde v nočním odrážení dronových vln, kde rozhoduje počet levnějších zásahů na jednu hlídku. Rusko posílá Gerany právě proto, že jsou levné a početné, a nutí obránce pálit drahé interceptory. Dvacet čtyři naváděných raket na jednom letounu tuhle rovnici poprvé obrací ve prospěch obránce.

Francie s Ukrajinou nesázejí na jednu zázračnou zbraň. Sázejí na systém, ve kterém každá vrstva řeší svůj typ hrozby za přiměřenou cenu. A právě to může Rusku vzít jeho dosud nejúčinnější strategii, válku vyčerpáním.

Článek Ukrajina s Francií chystají odpověď na ruské útoky. Mirage 2000 mají nést rovnou 24 raket se nejdříve objevil na ArmádníZpravodaj.cz.