Paříž a Kyjev spojily síly v programu, který nemá přinést jednu superzbraň, ale zásadně změnit ekonomiku protidronového boje.
Když Rusko během jednoho březnového dne roku 2026 vypustilo na Ukrajinu téměř tisíc útočných dronů, ukrajinská protivzdušná obrana zachytila přes 90 % z nich. Statistika zní dobře. Jenže každá střela MICA, která sundá levný íránský Šáhid, stojí násobně víc než cíl, který ničí. A právě tady začíná příběh, který Francie s Ukrajinou skládají už od podzimu 2025, příběh o tom, jak odrážet masové útoky, aniž by obránce zbankrotoval dřív než útočník.
Od deklarací k ostrému programu
Časová osa je překvapivě rychlá. V listopadu 2025 podepsali Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj deklaraci o společné výrobě interceptorových dronů a technologií pro ukrajinské bezpilotní systémy. V únoru 2026 přibyl letter of intent o společné výrobě zbraní a posílení leteckých kapacit. A 16. června 2026 se celá architektura přepnula do operačního režimu: platforma Brave1 spustila grantový program BRAVE FRANCE s rozpočtem 20 milionů eur, maximem jednoho milionu eur na grant a první výzvou plánovanou na září 2026. Testování má probíhat přímo na Ukrajině, v reálných bojových podmínkách.
Nejde přitom o izolovaný experiment. Červencová společná deklarace obou prezidentů přidala další vrstvu: Ukrajina objednala prvních 16 stíhaček Rafale z plánovaných sta, Francie povolila licenční výrobu řízených bomb AASM a střel SCALP přímo na ukrajinském území. Elysejský palác přitom výslovně označil ukrajinské ozbrojené síly za „první bezpečnostní záruku pro Ukrajinu i Evropu“.
Proč zrovna 24 raket, a proč to mění hru
Číslo 24 není marketingový trik. Vychází z francouzské konfigurace raketových bloků TELSON 12 JF, z nichž každý pojme dvanáct laserem naváděných 68mm raket. Dva bloky na letounu, dvacet čtyři střel na jednu misi. Pro srovnání: střela MICA váží 112 kilogramů a lehčí stíhač jich typicky nese šest spolu s další výzbrojí. Rozdíl není v síle jednotlivé rány, ale v hloubce zásobníku.
Právě to je klíčové pro noční hlídky proti vlnám Geranů. Pilot s šesti střelami MICA musí každou ránu vážit a brzy se vrací na základnu. Pilot s dvaceti čtyřmi levnějšími raketami má čtyřnásobně víc pokusů, než mu dojde munice. Při masových útocích, kdy Rusko posílá drony v desítkách i stovkách za noc, rozhoduje právě tohle: kolik cílů stihne jeden letoun zničit, než musí přistát.
Francouzská DGA spustila průmyslové práce na protidronové verzi 68mm rakety v dubnu 2026. Impulzem byla vlastní zkušenost: při operacích na Blízkém východě spotřebovaly francouzské Rafaly desítky drahých střel MICA proti levným Šáhidům. Aritmetika jednoduše nevycházela. 7. července 2026 už DGA oznámila úspěšnou integraci na Rafale a první balík vybavení měl dorazit do konce měsíce.
Mirage 2000: most mezi teorií a frontou
Ukrajinské Mirage 2000-5 létají od začátku roku 2025 a ministerstvo obrany v Kyjevě je popisuje jako posilu protivzdušné obrany schopnou ničit střely s plochou dráhou letu i útočné drony. Letoun je kompatibilní se západní výzbrojí včetně SCALP a AASM, což z něj dělá přirozeného kandidáta pro integraci nových protidronových raket.
Veřejně potvrzená technická integrace 68mm raket je zatím doložená na Rafale. U ukrajinských Mirage jde o směr, který se má urychlit; konkrétní harmonogram nasazení zveřejněn nebyl. Podle nás ale platí jednoduchá logika: francouzská 68mm architektura už existuje, závěsníky jsou standardizované a Mirage 2000 sdílí s Rafale řadu systémových rozhraní. Pokud politická vůle drží tempo posledních měsíců, první smysluplné nasazení na ukrajinských strojích se dá čekat spíš ke konci roku 2026 než v nedohlednu.
Víc než rakety: systém proti vyčerpání
Celý balík francouzsko-ukrajinské spolupráce je odpovědí na ruskou taktiku vyčerpávání. Kyjev sám označil protivzdušnou obranu a střely pro ni za hlavní prioritu roku 2026. Ukrajinský War Plan počítá s vícevrstvou „malou PVO“ kombinující pozemní systémy, elektronický boj, interceptorové drony i leteckou složku. Francie do tohoto systému přidává hned několik dílků:
- BRAVE FRANCE – granty na raketové technologie, bezpilotní systémy a prostředky proti vzdušným hrozbám.
- Program ELISA – samostatná linka na vývoj a výrobu interceptorových dronů.
- Licenční výroba – AASM a SCALP přímo na Ukrajině, což zkracuje dodavatelský řetězec.
- Letecká výzbroj nové generace – 68mm protidronové rakety, ale i MICA, Meteor a řízené bomby pro širší spektrum hrozeb.
Brave1, ukrajinská státní inovační platforma s více než 750 udělenými granty v hodnotě 3,7 miliardy hřiven, přitom funguje jako vstupní brána. Propojuje armádu, vědu a průmysl a zajišťuje bojové testy, přesně to, co zahraniční technologie potřebují, aby přežily střet s realitou východní fronty.
Ekonomika boje jako skutečná zbraň
Největší dopad celého programu nemusí přijít ve vzdušných duelech stíhačka proti stíhačce. Tam zůstávají relevantní střely MICA a Meteor. Změna přijde v nočním odrážení dronových vln, kde rozhoduje počet levnějších zásahů na jednu hlídku. Rusko posílá Gerany právě proto, že jsou levné a početné, a nutí obránce pálit drahé interceptory. Dvacet čtyři naváděných raket na jednom letounu tuhle rovnici poprvé obrací ve prospěch obránce.
Francie s Ukrajinou nesázejí na jednu zázračnou zbraň. Sázejí na systém, ve kterém každá vrstva řeší svůj typ hrozby za přiměřenou cenu. A právě to může Rusku vzít jeho dosud nejúčinnější strategii, válku vyčerpáním.