Ukrajinci vyrábí vlastní pozorovací a velmi dobré drony Leleka-100. Armáda jich značný počet získává i díky přispěvatelům

O nutnosti nasazování průzkumných dronů na moderním bojišti již dnes nikdo nepochybuje, ale samozřejmě vždy záleží i na tom, jak kvalitní tyto stroje jsou. V rusko-ukrajinském konfliktu jich létá na obloze opravdu mnoho. Ukrajina některé dostala ze zahraničí, v mnoha ohledech je však i soběstačná. Její průmysl dokázal vyprodukovat skvělý průzkumný dron Leleka-100, jen není vůbec levný.

Drony armádě nakoupí nadace

Ukrajinské ozbrojené síly první drony tohoto typu dostaly již v roce 2015, avšak při napjatém rozpočtu a nutnosti modernizovat armádu, která od roku 2014 čelila ruské invazi a separatistům, jich nikdy neměla dostatek. Nyní si značně polepší, protože dostává 50 těchto letounů od nadace Come Back Alive. Ta získává peníze na podporu ozbrojených sil od různých dárců. Za drony zaplatí 1,2 milionu dolarů (29,1 milionu korun).

Celou dodávku tvoří vlastně 25 sad, každá se totiž skládá z řídící stanice a dvou letounů. Vybavit tak bude možné 25 jednotek v poli. Výhodou systému je jeho snadná přeprava. Dron, který má ve větší variantě rozpětí 1,98 metru (menší varianta 1,135 metru), lze úhledně složit do plastové přepravní bedny. Celý systém se tak skládá ze tří boxů. Jeden tvoří řídící stanice, ve zbývajících jsou složená letadélka.

Výhodou celého systému má být podle výrobce vyspělá inerciální navigace podporovaná speciálním DEVIRO systémem proti elektronickému napadení dronu. Stroji umožňuje během bojového nasazení letět a operovat i bez GPS svou běžnou cestovní rychlostí cca 60–⁠70 km/hod, obzvláště v okamžicích, kdy nepřátelská obrana „vypne” radiové spojení dronu se systémem GPS i s operátorskou stanicí.

Stroj se nevypne, ani nezřítí, ale pokračuje v naprogramovaném letu v plně autonomním režimu, přičemž nadále sbírá průzkumná data. Na letadélko je možné umístit řadu druhů pozorovacích systémů od klasických kamer po infračervené senzory. Nejčastěji jde o senzorický systém PLCI Z30, což je gyroskopicky stabilizovaná kamera s možným přiblížením snímaného objektu na zemi až 20x.

Leleka-100 může létat i za nepříznivých podmínek

Především pro noční mise se dron zase vybavuje systémem PLCI IR, což je infračervená gyroskopicky stabilizovaná kamera schopná čtyřnásobného zvětšení snímaného detailu na zemi. To stroji dává schopnost vykonávat průzkum i za velmi špatné viditelnosti. Vypustit ho jednoduchým katapultem je možné ze země, ale například i z plavidel. Přistává pomocí padáku.

Pohon dronu je elektrický, avšak má velmi dobré parametry. Podle toho, jaké panují podmínky a jak rychle letí, může být ve vzduchu až 2,5 hodiny. Za tu dobu zvládne urazit vzdálenost 100 kilometrů. Zároveň je zkonstruován tak, aby dokázal operovat naprosto autonomně i za velmi nepříznivého počasí. Let by měl zvládnout i při silném větru 20 metrů za sekundu. Nevadí mu ani silné mrazy až -20 stupňů Celsia, ani vysoké teploty +55 stupňů Celsia.

Operovat dokáže ve výšce až 1 500 metrů, což je ovšem limit daný ovládacím softwarem a průzkumným vybavením, technicky dokáže nabrat i větší výšku. Samotný dron je vyroben z kompozitních materiálů, především z kevlaru a sendviče z uhlíkových a skleněných vláken. V letové konfiguraci váží včetně vybavení jen 6 kg. Dokáže ovšem předávat data na obrazovky operátora a do jeho záznamu on-line do vzdálenosti cca 45 kilometrů prostřednictvím dvou na sobě nezávislých kanálů, které jsou zašifrované.

Pro Ukrajinu jsou drony jednou z nejdůležitějších zbraní. Proslulost si získaly především stroje Bayraktar TB-2. Hlavně na počátku konfliktu byly úspěšné, ale Rusko v posledních týdnech zesílilo protivzdušnou obranu, především nad oblastmi bojů. Drony tak již nejsou tolik nasazované k útočným operacím, avšak slouží k průzkumu a zaměřování zbraní. Ukrajina by měla získat i opravdu moderní drony MQ-9 Reaper ze Spojených států.

Jaké úlohy dronů jsou podle vás v konfliktu Ukrajiny a Ruska nejdůležitější?

Zdroj: DefenceBlog, UkrSpecSystems