Ukrajinská města devastuje i zabiják letadlových lodí. Svými parametry se střela blíží hypersonickým zbraním

Protiraketová obrana moderních vojenských plavidel v posledních letech značně zesílila. Pro její proražení je třeba nasadit zbraně s mnoha vylepšeními.

i Zdroj fotografie: Uživatel Jno / Public Domain
                   

Síla sovětského námořnictva byla vždy daleko za americkým, a proto se země soustředila na vývoj zbraní, které by tuto nevýhodu eliminovaly. Jednou z nich byla rodina velkých protilodních střel, jež by dokázaly zničit americké letadlové lodi představující největší nebezpečí. Ve vývoji pokračovalo i Rusko a před šesti lety zavedlo novou střelu Ch-32. Místo toho, aby s ní ničilo plavidla, nasadilo ji na Ukrajině k bombardování pozemních cílů.

Starou střelu eliminovalo rušení

Původní sovětskou protilodní střelou byla Ch-22. Ta pochází již ze 60. let. Byla určena k vypouštění z nadzvukových bombardérů Tu-22M, případně z Tu-95. Letouny je měly odpalovat z velké dálky, aby je nemohla zneškodnit stíhací ochrana svazu letadlové lodi. Na papíře vypadalo nasazení této zbraně velmi dobře, problémem ale bylo její navádění. Západní státy začaly v 80. letech používat rušení, které střela nedokázala překonat.

Modernizace původních Ch-22 byla plánována již na začátek 90. let. Rusko se ale potýkalo s kritickým nedostatkem financí, a tak práce začaly až po roce 2010. Cílem bylo se spojením nové střely a modernizovaných Tu-22M3 vytvořit systém, který by se opět stal hrozbou pro americké letadlové lodě. Střela měla mít větší dosah, než je bojový dosah bojového letounu F/A-18 Super Hornet, jenž činí 885 kilometrů. Bombardéry by díky vzdálenosti a své rychlosti nejspíše byly před útoky v bezpečí.

Nová střela je stejně veliká a tvarovaná jako Ch-22, je tedy 11,65 metru dlouhá a váží necelých 6 tun. Rozdíl je ve vnitřní části. Dostala kompletně nový radarový naváděcí systém odolný proti rušení a zajišťující mnohem lepší možnost zasažení cíle. Modernizovány byly i motory. Střela také má jen poloviční bojovou hlavici o hmotnosti 500 kilogramů. Zmenšena byla proto, aby byl zvýšen její dosah, který činí 1 000 kilometrů.

Rychlost na hranici hypersonické

Raketa může při svém letu dosahovat úctyhodné rychlosti Mach 4,6, což ji téměř řadí do kategorie hypersonických zbraní, které se pohybují rychlostmi nad Mach 5. Byla navržena tak, aby byla obtížně zaměřitelná protiraketovým systémem Aegis umístěným na amerických plavidlech, případně lodích některých spojenců. A špatně zasažitelná raketami SM-6 používanými k protiraketové obraně.

Rusko poprvé přiznalo použití Ch-32 proti Ukrajině na začátku listopadu, i když není vyloučeno, že byla použita při útoku, který v červnu v Kremenčuku zasáhl obchodní centrum. Ovšem mohlo se jednat i o starší Ch-22. Nasazení těchto střel však ukazuje kritický nedostatek ruských naváděných raket. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nový zbraňový systém, nemůže jich mít Rusko ve výzbroji nějaký vysoký počet. Jeho použití k něčemu jinému než útoku na lodě se tak dá označit za plýtvání nebo ukázku velkého zoufalství.

Proč podle vás Rusko odpaluje své protilodní rakety na města?

Zdroj: DefenceUa
Diskuze Vstoupit do diskuze
75 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články