Proletět ukrajinským bojištěm, které je hustě pokryto protiletadlovými radary a systémy, vyžaduje opravdu velkou dávku odvahy a pilotáž doslova na ostří nože.
Ačkoli jsou za běžných okolností bojové helikoptéry velmi účinné, zdá se, že v rusko-ukrajinské válce není jejich role příliš velká. Obě strany totiž mají silnou protivzdušnou obranu a vletět do prostoru bojiště je tak téměř sebevražda. Šanci na úspěch může ovšem zvýšit speciální taktika předváděná ukrajinskými, ale i ruskými piloty. Ta umožňuje krýt vrtulník před radary a tedy před zaměřením, i když ne vždy funguje stoprocentně.
U země je šance na zaměření malá
Samozřejmě nejde o nic nového, jak se vyhnout radarům vědí piloti již od druhé světové války. Nejlepší metodou je držet se co nejvíce u země, kde mají elektromagnetické pulzy velmi malou šanci se od strojů odrazit a zobrazit je tak na obrazovce radaru. Signály se totiž odráží i od země, i když moderní radary jsou dnes zkonstruovány tak, aby se s tímto handicapem vyrovnaly.
Piloti ruských i ukrajinských vrtulníků proto létají těsně nad zemí a někdy to až vypadá, že doslova hladí vrcholky trávy. Teprve v místě, kde chtějí na nepřítele odpálit střely, zvednou předek nahoru, odpálí rakety na co nejdelší vzdálenost, a hned zase rychle klesají dolů až k zemi. Velmi často jim tato technika vyjde, i když i takové stroje již byly sestřeleny. Palba neřízenými raketami navíc nebývá příliš přesná.
Transportní vrtulník s možností výzbroje
Na sociálních sítích lze najít několik videí, kde podobnou taktiku používají ukrajinští piloti se stroji Mil Mi-8, případně Mi-17, což jsou velmi příbuzné stroje lišící se jen v některých detailech. Jde sice primárně o transportní vrtulníky vyvinuté na začátku 60. let v Sovětském svazu, přičemž Mi-17 pochází z poloviny 70. let, ale mohou být i vyzbrojené. Až na 6 závěsných bodech mívají umístěny odpalovače neřízených raket, nejčastěji S-8, ale i letecký kanon nebo řízené protitankové střely Ataka.
Vrtulníky Mi-8 jsou velké stroje, jejich délka je 18,4 metru a prázdná hmotnost 7,1 tuny. Mají tříčlennou posádku. V klasické transportní verzi se na jejich palubu vejde 24 cestujících, případně 4 tuny nákladu nebo 12 nosítek a zdravotník. Jsou schopné dosahovat rychlosti až 250 kilometrů v hodině, na plnou nádrž uletí vzdálenost až 960 kilometrů a vystoupají do výšky 5 kilometrů.
Vrtulníky Mul Mi-8 a Mil Mi-17 má ve výbavě Ukrajina i Rusko a obě země je také dodnes vyrábí. Stroje Mi-17 vyrobené v Rusku a určené původně pro Afghánistán darovaly Ukrajině i Spojené státy. Používány jsou v mnoha rolích, ale asi nejznámější akcí vrtulníků Mi-8 bylo zásobování obránců obklíčených v mariupolském Azovstalu. I při těchto misích létali piloti těsně nad zemí, vyhrát boj to ale nepomohlo. Ukrajinci nakonec několik strojů ztratili, načež museli lety přerušit a obránci dostali rozkaz se vzdát.