Vrtulník představuje unikátní dopravní prostředek. Díky své schopnosti dostat se téměř všude a vysoké míře manévrovatelnosti překovává letouny.
Rozdíl mezi letounem a vrtulníkem je očividný. Avšak vzhled není zdaleka to jediné, co tyto dva dopravní prostředky odlišuje. Díky své složité konstrukci je vrtulník schopný manévrů, které si s letounem dovolit nelze. Už jenom to, že může přistát téměř kdekoliv, nebo zkrátka zůstat na jednom místě. To má samozřejmě vliv i na statisticky zvýšenou míru možné technické poruchy. I přes to je ale vrtulník hojně využívaným a nelze ho tak jednoduše nahradit.
Vrtulník má schopnosti, které letoun nepřekoná
Ačkoli by se mohlo zdát, že mají oba stroje podobné řízení – přeci jen, v obou případech jde o let – nemohli bychom se mýlit víc. Letoun má řídicí páku, vrtulník také (tzv. cykliku), ale k tomu zde najdeme další dva řídící prvky – páku kolektivního řízení rotorových listů, nebo zkráceně kolektiv, a nožní pedály pro směrové řízení. A právě ony nožní pedály představují zásadní rozdíl oproti pilotování letounu. Díky nim dokáže pilot natáčet vrtulník během letu i při tzv. visu.
Vis je skvělá vlastnost vrtulníku, protože mu umožňuje zůstat na místě a tzv. viset ve vzduchu. Celé je to možné díky vztlaku, který působí na motorem poháněné rotující listy. Díky této schopnosti se vrtulník dostane i do nepřístupných míst a někdy je jedinou šancí např. na záchranu nebo výpomoc v těžce dostupném terénu. Do stran, dopředu i dozadu se pak vrtulník pohybuje díky složitému systému naklápění nosného rotoru.
Major B. S., pilot navigátor z 22. základny vrtulníkového letectva, vysvětluje:
„Jako pilot křídlatých letadel i vrtulníků mohu porovnávat a dá se říct, že během běžného dopředného letu z místa A do místa B, je rozdíl téměř zanedbatelný. Všechny ostatní fáze letu, i názvy ovládacích prvků, už jsou ale naprosto rozdílné,“
Pilotování je složitější a rizikovější
Unikátní schopnosti vrtulníku jsou vykoupeny velkou mírou složitosti stroje, náročnými technologiemi a vyšší pořizovací cenou (ale ne, že by letadla byla nějak jednoduchá). A právě kvůli konstrukci a kombinovanému systému ovládání vyžaduje jeho pilotování naprostou souhru těla a mysli. V krizových situacích, nebo při závadě, má pilot na reakci jen okamžik. Je to dáno zejména nízkou letovou výškou, kvůli níž se stroj během několika vteřin zřítí na zem a havárie tak bývají v mnoha případech fatální.
…major B. S. pro AČR dodává:
„Nejenže pasažéry a materiál transportuje, ale dokáže pomoci například při montáži v místech, která jsou pro běžnou techniku nepřístupná. Jako tomu bylo v roce 2013, kdy vrtulník pomáhal osadit novou lanovku na Sněžku.“
Statisticky tak dochází k poruchám u vrtulníků častěji, než je tomu v případě letounů. Létání s nimi nicméně ve skutečnosti není o nic nebezpečnější než s letadlem. I toto odvětví je totiž bedlivě sledováno a vrtulníky prochází důkladnými technickými kontrolami, při kterých se nesmí přehlédnout ani sebemenší drobnost. Důkazem může být i téměř úplná absence zpráv o haváriích vrtulníků, i když nedávno při jedné z nich zahynul Petr Kellner.