Řadu bojových letounů a vrtulníků ve světě čekají zásadní modernizace, které výrazně zlepší jejich schopnosti

Pořídit si nové bojové letouny je pro dnešní letectva velká finanční zátěž, dokonce i bohaté státy si to mohou dovolit hradit jen občas. Pokud však nechtějí, aby se jejich letectvo stalo nekonkurenceschopným, musí své stroje neustále přizpůsobovat novým technologiím a modernizacemi jim dodávat lepší schopnosti. Při konstrukci současných letadel se s tím i počítá. Toto je několik zásadních programů modernizací poslední doby.

Hawkey musí vydržet ještě dlouho

Americké námořnictvo o tom, co se děje v okolí letadlových lodí, informují stroje včasného varování Hawkeye. Konkrétně nejmodernější řada E-2D Advanced Hawkeye. Jejich výroba skončí v roce 2026 a námořnictvo jich bude mít minimálně 78, ale nejspíše až 86. Nyní je jasné, že každé dva roky by měly být letouny ve svém stále se zvětšujícím komplexu elektronické výzbroje a výstroje, včetně vlastního bloku IT, upgradovány na nový software, avšak vylepšovat se bude i radar a další komponenty. Sloužit by tak měly až do 40. let 20. století.

Lepší systémy pro Rafale

Francouzský stíhací letoun Rafale se v poslední době rozhodlo koupit hned několik zemí. Už koncem října 2018 byly úspěšně dokončeny zkoušky modernizačního standardu F3R pro tyto víceúčelové stíhací letouny firmy Dassault. Schválený standard F3R s sebou přinesl softwarová vylepšení možností nového radaru AESA Thales RBE2-AA. V jeho rámci se vylepšil i vlastní obranný systém SPECTRA a identifikace přítel/nepřítel. Nejdůležitějším výsledkem této modernizace bylo zahrnutí letounových střel Meteor do portfolia použitelné výzbroje.

Zároveň se rozběhl další modernizační program označovaný F4, který má být doveden do finále podle některých údajů v roce 2025. V rámci přípravy těchto upgradů společnost Thales oznámila, že získala zakázku na dodání 350 zaměřovacích a zobrazovacích systémů Scorpion, jež jsou namontované na přilbě pilota, a na 400 digitálních multifunkčních displejů. Instalace těchto prvků pilotům francouzských strojů výrazně zlepší situační povědomí a zefektivní zaměřování jejich zbraní.

Program F4 má přinést vylepšení v senzorických, počítačových a komunikačních systémech na bojišti tak, aby došlo k jejich efektivnějšímu a odolnějšímu provázání v taktickou síť. Kvůli tomu dojde také k implementaci zabezpečeného datalinku a ke zvýšení datové propustnosti před družicové spojení. To má v bojových situacích výrazně urychlit reakční dobu pilotů v boji, což jim například umožní vypálit dříve než nepřítel.

Japonsko vylepšuje své F-15

Firma Mitsubishi vyrábí stroje F-15 v licenci pro japonské síly sebeobrany, ovšem tyto letouny jsou už starší konstrukce. I když jejich elektronika, radar a senzory jsou konstrukčně a softwarově mnohem mladší než konstrukce draku letounu, je nutné stále aktualizovat a zlepšovat jejich schopnosti. Boeing proto bude japonské stroje modernizovat na standard JSI.

iZdroj fotografie: Uživatel Fae / Creative Commons / CC BY

Během modernizačního programu projde 98 kusů v Japonsku vyrobených letadel upgradem v hodnotě 4,5 miliardy dolarů (téměř 110 miliard korun). Získají radary AESA, nové palubní počítače nebo soudobé systémy elektronického boje. Podle schváleného plánu modernizace stroje obdrží i IT systémy pro plánování společných misí. Všechny tyto instalace výrazně zvýší schopnosti F-15 v roli ochránce vzdušného prostoru.

Nový výškoměr pro cvičný vrtulník

Americké letectvo se pokouší získat dodavatele, co by vyřešil problémy s výškoměry vrtulníků TH-1H. To jsou upravené UH1-H s digitálním kokpitem a silnějším motorem, jež slouží k výcviku budoucích pilotů vrtulníků. USAF je upravovalo ze sériově vyráběných strojů, kterých bylo vyrobeno přes 5 400 kusů. Kolik z nich dnes létá ve cvičné verzi, například na Randolph Air Force Base, není známo. Na rozdíl od speciálně vyvinutých cvičných vrtulníků typu TH-1F (z novovýroby jen 26 kusů) a TH-1L (nově pouze 45 kusů).

Současné výškoměry by podle všeho mohly dnes za určitých okolností ukazovat chybné hodnoty. Systém výškoměru vyráběný především firmou Ryan Aeronautical Company (dnes v majetku koncernu Northrop Grumman) je nesmírně komplikovaný, údajně zahrnuje v sobě podle úniků některých informací speciální radiovýškoměr, kontrolní modul spřažený s vojenskou verzí dat GPS a klasický tlakový výškoměr s elektronickým převodníkem dat.

Musí podávat správné a relevantní údaje i v podmínkách elektronického rušení, hackerského útoku na elektroniku a IT vybavení vrtulníku ovládající systém výškoměru, při výpadcích spojení se systémem GPS, v případě nečekaných změn absolutní výšky (stoupající terén pod letícím strojem, například horský masív) a v podmínkách letu naslepo, třeba v mracích.

Data vycházející z tohoto systému komplexního měření výšky letu musí být pro IT vybavení vrtulníků průběžně zpracovatelná i za výše uvedených podmínek, a to bez jakéhokoli časového zpoždění při jejich vyhodnocování. Letectvo se proto obrátilo na komerční sféru, zda je schopna toto zadání vyřešit.

Maďarské Gripeny získají nové schopnosti

Maďarské letectvo stejně jako to české provozuje 14 stíhacích letounů Jas-39 Gripen. Dle všeho si je hodlá ponechat delší dobu, protože Úřad komisaře maďarské vlády pro vojenské vyzbrojování a švédský Úřad pro vyzbrojování (FMV) úspěšně ukončily jednání o modernizaci těchto stíhacích letounů na standard MS20 Block 2. Bude významně modernizován radarový systém letadla, neboť bude instalován nový radar PS-05/A Mk 4, který zásadně prodlouží dosah sledování vzdušných cílů a zlepší schopnost detekce malých vzdušných cílů.

A to i v nižších výškách pod letícím stíhačem, především UAV. Dosahuje se toho velkým potlačením doprovodného šumu z falešných odrazů z objektů na zemi, což mimo jiné zvyšuje potenciál letounu i v oblasti možných útoků na pozemní cíle. Vylepšeny budou možnosti standardizovaného datalinku NATO Link 16. Díky rozšíření jeho funkčnosti a přechodu datové komunikace na nejnovější standard bezpečné komunikace NATO.

Zavedení nejnovějšího módu identifikace vlastní-cizí (IFF), NATO Mode 5, zlepší i schopnost identifikovat spojenecké letouny. Stíhačky také získají schopnost nést střely vzduch-vzduch IRIS-T s tepelným naváděním, určené pro napadání cílů v dosahu přímé viditelnosti (Within Visual Range – WVR), moderní pumy GBU-49 s laserovým naváděním a vyspělé střely vzduch-vzduch dalekého dosahu Meteor s laserovým naváděním.

Ty jsou určeny pro použití za hranicí přímé viditelnosti (Beyond Visual Range – BVR) a překonávají všechny ostatní typy střel ve své třídě. „Díky změnám vyplývajícím z upgradu na standard MS20 Block 2 dostane Maďarsko účinnější a výkonnější letoun, který je schopen v každém ohledu konkurovat jakémukoliv jinému stíhacímu letounu příští generace,“ říká Jonas Hjelm, ředitel divize Aeronautics společnosti Saab.

Jaké modernizace letadel podle vás patří k nejdůležitějším?

Zdroj: InteractiveAviationToday