Amerika se bojí nasadit to nejlepší, co má: v Pacifiku by proti Číně vedla „jiný koncept“ bojů; ta přitom ztrátu snižuje a k ničemu dojít nemusí

Střet Ameriky a Číny nelze zcela vyloučit. Ale zatímco Spojené státy musí přezbrojit flotilu a reformovat mariňáky, Čína spouští na vodu jednu loď za druhou.

Americká letadlová loď třídy Sacramento i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Americké námořnictvo má pro Pacifik novou strategii – namísto velkých letadlových lodí použije daleko menší a levnější malé „letadlovky“ a spoustu výsadkových plavidel. To má Spojeným státům zajistit převahu a v případném konfliktu i vítězství nad jejich největším konkurentem v dané oblasti, tedy Čínou. Ta ovšem neusíná na vavřínech a rovněž mohutně zbrojí, přičemž má několik es, jimiž může americké plány značně zkomplikovat, nebo dokonce zhatit.

Obří „letadlovky“ nahradí malá America

Symbolem americké námořní moci jsou velké letadlové lodě třídy Nimitz a Gerald R. Ford, v obou případech velmi náročné na údržbu i posádku. V Pacifiku by však měly být nahrazeny letadlovými loděmi třídy America, klasifikovány jsou jako podpůrná výsadková plavidla. Disponují navíc zaplavitelným dokem a unesou vice než 1 600 mariňáků, kteří se na souš dostávají pomocí vznášedel, vrtulníků a konvertoplánů MV-22 Osprey.  

America je oproti třídě Gerald R. Ford o 80 metrů kratší (měří 257 metrů) a k provozu stačí „pouze“ 1 059 členů posádky a 165 techniků a letců. Maximální kapacita je však pouze 20 stíhaček F-35 B, které mohou startovat kolmo a nepotřebují tedy tak dlouhou vzletovou dráhu. Třída America ke všemu nemá reaktor a její dosah je omezen na 9 500 námořních mil (tj. asi 17 600 km) a maximální rychlost 22 uzlů (45 km/h). Zatím je objednáno 12 takových plavidel.

iZdroj fotografie: United States Department of Defense
Americká letadlová loď třídy Gerald R. Ford

Za změnou taktiky zjevně stojí obavy ze ztráty velkých letadlových lodí, což dokazuje i objednávka těžkých vlečných lodí třídy Navajo. „Utáhnou“ totiž i daleko těžší lodě, ty uvízlé na mělčině dokáží zase účinně stahovat zpět do vody, a jinak mohou pomáhat například s ropnými haváriemi. Ztráta velké letadlové lodě by byla pro Spojené státy zdrcující, otřáslo by to nejenom námořní mocí Ameriky v Pacifiku, ale byla by to ztráta i prestižní a ekonomická. V nebezpečí by se navíc ocitlo na 6 000 členů osádky.

Reforma americké námořní pěchoty

Druhou nejdůležitější součástí budoucí pacifické flotily mají být plovoucí základny třídy Lewis B. Puller. Jedná se o překonstruované tankery třídy Alaska s výtlakem 80 000 tun, maximální rychlostí 15 uzlů (28 km/h) a dosahem 9 500 námořních mil (17 600 km). Z lodi mohou operovat vrtulníky a ze suchého doku zase lodě nebo vznášedla. Vnitřek plavidla je modulární a lze ho snadno upravit na základnu speciálních sil nebo plovoucí nemocnici.    

Ke změně došlo nicméně i v případě některých úkolů námořní pěchoty (USMC). Mariňáci se vrací ke kořenům, kdy místo operací v obydlených oblastech nebo ve vnitrozemí bude jejich úkolem vylodění na pobřeží a jeho obsazení. Sbor se tak kupříkladu zbavil tanků M1A2 Abrams, těžké ženijní techniky– např. pontonových mostů nebo bagrů – a výrazně bylo sníženo i hlavňové dělostřelectvo a počty tažených houfnic M777.

USS Lewis B. Puller (ESB-3), první plavba lodi, Norfolk, 2017 iZdroj fotografie: U.S. Navy
USS Lewis B. Puller (ESB-3), první plavba lodi

Výrazně posíleno by naopak mělo být raketové dělostřelectvo a ve větší míře by se měly do výzbroje mariňáků dostat i raketomety HIMARS proslavené na Ukrajině. Páteří vyloďovacích sil Námořní pěchoty Spojených států amerických se má stát moderní ACV-30, který nahradí 40 let starý AAV 7. Vyzbrojen je 30milimetrovým kanónem a uveze až 12 mariňáků. Námořní pěchota také požaduje nákup plovoucích nemocnic a opraven.

Mohutně zbrojí také Čína

V pohotovosti je pochopitelně i druhá strana, Čína rozjela rozsáhlý program na budování loďstva, takže by mělo Námořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády v následujících letech mít 400 plavidel. Pro srovnání, v roce 2045 by mohli mít Američané asi 350 plavidel, některá ovšem o něco silnější než jejich rival. Problémem také je, že jsou rozeseta po celém světě a lze je jenom těžko všechna centralizovat. Pro Peking je navíc velkým trumfem, že pokud vypukne válka, bude se bojovat v jeho vodách.

Čína proto může budovat menší lodě a spolehnout se i na podporu pozemních základen. Nové buduje především na atolech a ostrůvcích v Jihočínském moři, i když poblíž vyrůstají i americké základny pro start F-35B. Země draka na nich rozmisťuje bombardéry H-6 a rakety středního doletu, s nimiž dokáže zasáhnout i největší americkou základnu v oblasti – Guam. Velkou neznámou jsou však protilodní balistické střely DF-21D, které mají bez možnosti obrany dokázat zničit loď vzdálenou až 1 400 kilometrů.

Zatímco u střel DF-21D jsou známy alespoň základní specifikace, opravdovou hádankou jsou čínské podmořské drony, o nichž se neví prakticky nic. Podle neověřených zpráv jsou velmi pokročilé a mohou být smrtelnou hrozbou. Ale ať to není jenom chvála, čínské námořnictvo má i jednu zásadní slabinu, a sice nedostatek námořníků a odborníků. Mladé vzdělané Číňany jednoduše služba na moři neláká, což ale Peking v jeho námořní politice a zbrojení nezastaví. Ostatně i americký generál odhaduje, že bude Amerika ve válce s Čínou do dvou let.

Zdroj: WPtech
Diskuze Vstoupit do diskuze
69 lidí právě čte
Zobrazit další články