Za první světové války přišlo americké námořnictvo o jedinou velkou válečnou loď. Nejspíše najela na minu

Během první světové války se začala rozvíjet taktika ponorkových útoků. Ukázalo se, že podmořská plavidla mohou být smrtelná i pro velké lodě.

i Zdroj fotografie: National Photo Company / Public Domain
                   

Spojené státy vstoupily do první světové války až na jaře roku 1917. Tehdy na světových oceánech skončily šarvátky velkých plavidel v roce 1916 střetem britské a německé flotily u Jutska. Po této pro Němce matematicky vítězné námořní bitvě zůstávala hlavní část německé válečné flotily už jen v domovských přístavech až do roku 1918. Na moři operovaly hlavně německé ponorky. I proto americké válečné námořnictvo neutrpělo od roku 1917 do konce 1. sv. v. velké škody. S jedinou výjimkou, kterou byl pancéřový křižník San Diego.

Loď hájící zámořské zájmy USA

Jednalo se o loď, kterou začalo americké námořnictvo stavět na základě zkušeností z americko-španělské války a v reakci na vyzbrojování námořnictev jiných států. Šlo o třídu Pensylvania a celkem ji tvořilo 5 prakticky identických lodí. Jejich úlohou měla být ochrana zámořských území, z hlediska USA ležících daleko až na druhé straně Pacifiku. Koncept lodi vycházel z toho, že půjde o rychlé plavidlo s dostatečnou pancéřovou ochranou, ale na úkor palebné síly. Tato loď měla být schopna tehdejší plavidla jakéhokoli potenciálního nepřítele vymanévrovat.

Čtyřkomínový křižník byl na vodu spuštěn 28. dubna 1904. Jeho jméno ale bylo původně USS California (všechny lodě této třídy byly postupně přejmenovány). Jednalo se o loď o maximálním bojovém výtlaku 15 138 tun. Byla 153 metrů dlouhá a její posádku tvořilo 825 důstojníků a námořníků a jednotka námořní pěchoty.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
USS San Diego v roce 1915

Loď měla 16 kotlů Babcock & Wilcox a trojčinné parní stroje o výkonu 23 000 k. s. přenášely svůj výkon na dva šrouby, které lodi byly schopny udělit rychlost 22 uzlů. Při cestovní rychlosti 10 uzlů mohl křižník doplout až 5 000 námořních mil. Kvůli rychlému vývoji lodí a technologie v příštích letech se nakonec ale nejednalo o nějaké příliš vysoké výkony.

Hlavními zbraněmi křižníku byla 4 děla ráže 203 mm. Nejsilnější pancíř na věžích s těmito kanóny dosahoval síly až 229 milimetrů. Dále pak loď disponovala 14 děly ráže 152 mm, 18 děly ráže 76 mm a dalšími menšími děly. Jejich uspořádání se měnilo, například v roce 1911 při přestavbě. Na palubě byly naistalovány i dva torpédomety ráže 450 milimetrů.

Přejmenování kvůli novým pravidlům v US NAVY

Do řad námořnictva byla loď přijata 1. srpna 1908, kdy se stala součástí Pacifické flotily US NAVY. Plnila různé úkoly, byla i na Dálném východě a dalších misích. Od 1. září 1914 byl ale křižník přejmenován na USS San Diego, protože námořnictvo se rozhodlo zavést praxi pojmenovávat jen bitevní lodě po amerických státech. Stal se na nějaký čas i vlajkovou lodí tichomořského loďstva, ale v roce 1915 byl poškozen při náhodném malém výbuchu.

V roce 1917 byl křižník přeřazen k atlantické flotile US NAVY. Jeho úkolem byla eskorta konvojů do Evropy přes Atlantik, na kterém nebezpečně operovaly německé ponorky. Dne 18. července 1918 vyplul z východního pobřeží USA k doprovodu konvoje a o den později se poblíž přístavu New York pod lodí ozvala exploze. Kapitán se domníval, že jeho plavidlo bylo torpédováno.

iZdroj fotografie: Francis Christian Muller / Public Domain
Potopení křižníku San Diego na malbě Francise Christiana Mullera

Když se vzápětí začala loď potápět, vydal rozkaz k jejímu opuštění. Až na 6 členů se celou posádku křižníku přitom podařilo zachránit. Při pozdějším vyšetřování se ale ukázalo, že křižník nebyl torpédován, ale s největší pravděpodobností najel na minu. Miny v daném místě v té době opravdu německá ponorka U-156 u ústí přístavu New York položila.

Vzhledem k tomu, že vrak křižníku je dodnes v malé hloubce a na dohled New Yorku, stal se oblíbeným cílem amatérských potápěčů. Řada z nich v něm ale při nelegálních průzkumech a návštěvách vraku zahynula. Dnes je vrak uveden v americkém Národním registru historických míst. Tento národní registr byl zřízen s uvedeným zákonem. Z více než milionu nemovitostí a jiných US památek v národním registru je 80 000 uvedeno jednotlivě. I vrak křižníku San Diego je v něm uveden individuálně a je dnes v USA federálním zákonem chráněn.

Jaká byla podle vás příčina potopení křižníku San Diego?

Zdroj: HistoryNavy

Diskuze Vstoupit do diskuze
90 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články