Bitevní lodě třídy Iowa devastovaly cíle na pobřeží. Více jak tunu vážící projektil doletěl přes 40 kilometrů daleko

Těsně před druhou světovou válkou byly bitevní lodě považovány za hlavní zbraň, která velmocím umožní vybojovat si nadvládu na moři. Když se ale vypilovala taktika letadlových lodí, ukázaly se takřka ze dne na den jako zcela zastaralé. A to i moderní plavidla třídy Iowa, která Spojené státy postavily během války. Přesto ale některé lodě dlouhá desetiletí ze služby nevyřadily. Ukázaly se totiž užitečné v jiných úlohách.

Ostřelování Vietnamu s Iráku

Že se bitevní lodě třídy Iowa účastnily války v Koreji, asi nikoho nepřekvapí, byly ještě poměrně nové. Ale nasazeny byly i jindy. Například New Jersey byla v roce 1968 poslána ostřelovat cíle na pobřeží severního Vietnamu a v roce 1982 ostřelovala údolí Beqaa v Libanonu. Ještě pozdějšího data je nasazení lodí Missouri a Wisconsin v roce 1991 během operace Pouští bouře. Každá z nich vystřelila několik set těžkých granátů ze svých děl na cíle v Iráku a z palub těchto plavidel byly vystřelovány i střely Tomahawk. Krátce poté ale lodě odešly do důchodu.

Bitevní lodě třídy Iowa byly americkým námořnictvem objednány v letech 1939 a 1940. Celkem jich mělo být postaveno 6 a měly sloužit k zachycení rychlých japonských bitevních lodí. Nakonec ale byly postaveny čtyři lodě, stavba zbylých dvou začala, ale vzhledem ke konci války a změnám koncepce námořních bitev byla stavba zrušena. Postavená plavidla Iowa, New Jersey, Missouri a Wisconsin byly poslední bitevní lodě, která americké námořnictvo zařadilo do své služby.

Kolos, ale poloviční než letadlové lodi

Tato plavidla byla 262,1 metru dlouhá a jejich výtlak byl 47 825 tun. Jen pro srovnání to je méně než polovina dnešních amerických letadlových lodí s jaderným pohonem. Plavidla měla osm vodotrubných kotlů a čtyři lodní šrouby, které jim dokázaly udělit rychlost až 33 uzlů. Na palubě sloužilo 2 800 námořníků, ale například během nasazení v Perském zálivu čítala posádka jen 1 700 členů. Plavidla byla extrémně silně pancéřovaná. Například síla pancíře hlavní věže byla 495 milimetrů.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Hlavní výzbroj lodě tvořilo devět děl ráže 406 milimetrů a délce hlavně 50 ráží ve třech věžích. Ta dokázala zasáhnout cíle ve vzdálenosti až 43 kilometrů a hmotnost jednoho projektilu byla více než 1,2 tuny. V 50. letech do děl vznikly i speciální jaderné projektily. Loď měla i 20 děl ráže 127 milimetrů a mnoho protiletadlových kanonů. V pozdějších letech byly lodě přestavovány a dostaly 32 odpalovačů raket Tomahawk, 16 odpalovačů na protilodní střely Harpoon a čtyři stanice blízké ochrany Phalanx CIWS.

Lodě se účastnily akcí v druhé polovině druhé světové války, například bitvy v Leytském zálivu nebo vylodění na Okinawě. Sloužily hlavně jako protiletadlová ochrana svazu letadlových lodí, ale i v dalších úlohách. Byly pak několikrát deaktivovány a reaktivovány, ze všech se nakonec stalo po vyřazení plovoucí muzeum. Iowa je v Los Angeles, New Jersey v Camdemu v New Jersey, Missoury v Pearl Harboru na Havaji a Wisconsin v Norfolku ve Virginii.