Budoucnost ruského námořnictva není příliš veselá. Konkurenceschopné je dnes pouze v oblasti ponorek

Již za studené války se Sovětský svaz všemožně snažil dohnat náskok amerického námořnictva a loďstva jeho spojenců. Postavil řadu impozantních plavidel, ale náskok se mu nikdy výrazně snížit nepodařilo. Zvláště v oblasti letadlových lodí. Ani ruské námořnictvo, i když je prezentováno jako jedna z výstavních skříní současného kremelského režimu, na tom není lépe. Jeho budoucnost navíc nevypadá příliš růžově.

Ukrajinci nadělali loďstvu škody

Svým námořnictvem se ruský režim rád prezentoval, i když mnozí odborníci upozorňovali, že to s ním není tak slavné. Jeho neschopnost se nakonec ukázala během války s Ukrajinou. Té se podařilo potopit vlajkovou loď černomořské flotily křižník Moskva a jedno velké výsadkové plavidlo. Další ztráty Rusko utrpělo na menších lodích. Nebylo schopno vylodit se u Oděsy, udržet Hadí ostrov, pouze z dálky blokuje ukrajinské přístavy a ostřeluje města raketami.

Na papíře vypadá ruská flotila impozantně, ale ve skutečnosti je to mnohem horší. Disponuje jedinou letadlovou lodí – Admirál Kuzněcov. Toto plavidlo bylo uvedeno do provozu v roce 1991 a je zkrátka již staré. Od roku 2017 se navíc opravuje. Velkými plavidly jsou i dva křižníky na atomový pohon třídy Kirov, po potopení Moskvy dva křižníky třídy Slava. Opět jde o staré sovětské konstrukce, které mají jen omezené možnosti pozemního útoku.

iZdroj fotografie: Royal Navy / Creative Commons / OGL

Sovětský svaz, ale i Rusko, několikrát mluvily o konstrukci nových velkých plavidel. Pravdou však zůstává, že na něco takového Rusko nemá kapacitu. Jeho současné loděnice zvládají vojenské lodě o velikosti fregaty, avšak ne ty velké. Sovětské loděnice dostatečné velikosti byly v Mykolajivu. Ten dnes náleží Ukrajině a Rusku se ho nepodařilo obsadit. Za současné situace navíc reálně hrozí nedostatek financí, jelikož ruský vojenský rozpočet bude muset zacelit ztráty ze současné války.

Nákup lodí by byla ostuda

Možností, jak reálně tyto nedostatky dohnat, by byl nákup větších moderních plavidel v zahraničí. Jedinou zemí, která je Rusku dnes schopna a asi i ochotna pomoci, je Čína. To by však pro ruský režim muselo znamenat, že vlastním obyvatelům přizná neschopnost země vyprodukovat moderní lodě. Za situace, jaká v Rusku panuje, by to pravděpodobně znamenalo velkou ztrátu tváře režimu.

I výstavba moderních fregat není nic závratného, postavit jednu moderní loď nyní Rusku trvá řadu let. Je také otázka, co se schopností budovat moderní plavidla udělá i embargo, kterému Rusko čelí. To spolu s nedostatkem peněz může být zničující. Mnoho moderních ruských systémů je totiž postaveno na západních technologiích a čipech, jež země neumí vyrobit, a podle všeho jich země začíná mít akutní nedostatek.

iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany Ruska / Creative Commons / CC BY

Ponorky námořnictvo nespasí

Jedinou opravdu konkurenceschopnou složkou ruského námořnictva tak dle všeho zůstává ponorkové loďstvo. To se velmi rychle vzpamatovalo z ekonomické krize v 90. letech a zachovalo si schopnost stavět moderní plavidla, která se těm západním vyrovnají. Jak v oblasti útočných, tak balistických ponorek nesoucích rakety s jadernými hlavicemi. Ač jde o značnou sílu, ponorky zkrátka nejsou schopny plnohodnotně nahradit hladinové loďstvo.

Rusko se navíc bude muset vyrovnat i s geografickou změnou. Vstupem Finska a Švédska do NATO v podstatě ztrácí schopnost operovat v Baltském moři. Na severu pak aliance ve Finsku získává území, ze kterého může snadněji hlídat ponorky vyplouvající ze základen na severu Ruska. Vstup do Černého moře ovládá Turecko a manévrovací prostor zužují i moderní protilodní zbraně dodané Ukrajině. V Tichém oceánu zase operuje silné japonské loďstvo.

Jaká je pode vás reálná síla ruského námořnictva?

Zdroj: BusinessInsider