Čína má na ostrově Hainan velkou námořní základnu s kotvišti ponorek v podzemních umělých jeskyních. A také další kosmodrom

Síla čínského námořnictva rok od roku roste a země zvyšuje počet svých letadlových či výsadkových lodí, ponorek s jaderným pohonem a dalších plavidel. Také stále vzrůstá sebevědomí čínských ozbrojených sil, které například uskutečnily velké cvičení kolem Tchaj-wanu, když komunistický režim nahněvala návštěva Nancy Pelosiové na ostrově, jenž Čína považuje za svoji vzbouřeneckou provincii. Klíčovou úlohu má dle všeho hrát základna jménem Yulin.

Strategická základna blízko sporných oblastí

Jde o námořní přístav, který Čína vybudovala na strategicky položeném tropickém ostrově Hainan na jihu Číny. Ostrov vybíhá do Jihočínského moře, a je tak skvělým místem, odkud lodě mohou vyplouvat do této oblasti, již si Čína nárokuje. A to včetně území, která jsou stovky kilometrů vzdálená od její pevniny. Kvůli tomu se opakovaně pře se sousedními zeměmi, proto také vybudovala některé základny na útesech, kam nejprve navezla hromady písku.

Velmi blízko jsou například Paracelské ostrovy. O jejich vlastnictví vede Čína spory s Vietnamem a nárokuje si je i Tchaj-wan. Hainan je také nejblíže od Spratleyho ostrovů. O ty se zase přou Čína, Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan, Malajsie a Brunej. Ovšem v posledních letech zde Čína udržuje silné námořní jednotky a také početné námořní milice, což jsou ozbrojené rybářské lodě, které se v případě potřeby tváří jako civilní plavidla. Oblast je klíčová pro lodní dopravu, jsou zde poměrně bohatá loviště ryb a především naleziště ropy a plynu.

Poměrně málo známý fakt je, že na tomto ostrově Čína vybudovala po roce 2007 i svůj již čtvrtý kosmodrom, který funguje především pro vypouštění vojenských družic a jako raketová základna. Jeho vybudování státní čínská zpravodajská agentura zdůvodňovala tím, že „ideální geografické podmínky a blízkost rovníku umožní raketám nést větší náklad a prodlouží životnost satelitů“.

Je pravda, že prosté platné fyzikální zákony způsobují, že čím blíže rovníku raketa startuje, tím silněji funguje „efekt praku“ točící se země, tj. rychlost startující rakety je vyšší o působení větší odstředivé síly rotujícího povrchu Země. Takže start nosné rakety je pak možný buď s menším množstvím paliva, nebo s větším nákladem než ze severněji položených startovišť.

O této kosmické základně se stále ještě mnoho neví, měla být dokončena v roce 2010, ale není dodnes jasné, jestli tomu tak skutečně je. Funkční ovšem je. A je důležitou čínskou raketovou základnou s vybudovaným zázemím uprostřed zájmové oblasti, kterou Čína stále hlasitěji nárokuje jako své vlastnictví.

V podzemí se skrývají ponorky

Podle satelitních snímků se dá odhadovat, že základnu Čína začala budovat někdy kolem roku 2008. Její hlavní část tvoří podzemní zaplavené tunely, ve kterých mohou kotvit ponorky. Byly by tak v bezpečí před případným nepřátelským útokem. Odhaduje se, že by zde mohlo mít útočiště až 20 ponorek s jaderným pohonem. V roce 2020 se podařilo špionážní družici vyfotografovat pravděpodobně jadernou útočnou ponorku Type 093 Shang právě v okamžiku, jak vplouvá do jednoho z tunelů.

Čína svoji flotilu jaderných ponorek hodlá rozšířit. Společnost Bohai Shipbuilding Heavy Industrial Corporation staví velké loděnice v prefektuře Huludao v čínské provincii Liaoning, které by měly stavět novou třídu čínských jaderných útočných ponorek Type 095. Půjde o plavidla, jež mají být mnohem tišší než současné čínské ponorky a měly by disponovat celou řadou pokročilých senzorů. Mají být schopny odpalovat i protilodní střely HY-4 a sloužit jako doprovod svazu lodí čínského námořnictva, jehož hlavní složkou mají být některé z čínských letadlových lodí.

Základna Yulin má být rozšiřována, aby poskytla útočiště letadlovým a velkým výsadkovým plavidlům čínského námořnictva. V roce 2021 se na sociálních sítích objevily fotografie, jak zde kotví letadlová loď Shandong a výsadkové vrtulníkové plavidlo třídy Type 075. Jak počet letadlových lodí, tak těchto výsadkových plavidel, které by teoreticky bylo možné přeměnit na lehké letadlové lodě, plánuje Čína v příštích letech navýšit. Je to další krok k naplnění hrozby útoku na Tchaj-wan, neboť bez nich by nemohla realizovat jakoukoli výsadkovou námořní operaci na území Tchaj-wanu, s níž opakovaně hrozí.

Zdroj: TechInsider