Čína závratnou rychlostí buduje velké výsadkové vrtulníkové lodě, použitelné v budoucnosti jako lehké nosiče letadel

Čínské námořnictvo je v současné době nejpočetnější na světě, ale zatím se všichni shodují, že silou se nevyrovná tomu americkému. Rozdíl se však pomalu zmenšuje. Čína nejenže nedávno spustila na vodu svoji třetí letadlovou loď, ale velmi rychle pokračuje ve výstavbě velkých výsadkových vrtulníkových lodí. Ty by se teoreticky mohly stát i lehkými letadlovými loděmi, pokud bude mít Peking v budoucnu vhodná letadla.

Výstavba plavidel je velmi rychlá

S konstrukcí výsadkových vrtulníkových plavidel nové třídy Type 75 měla Čína začít v roce 2011. Kategorii těchto lodí Čína přikládá velký význam, starších Type 71 má ve výzbroji 8 kusů, novějších Type 72 ve zmodernizovaných verzích Type 72II a Type 72III dokonce 15. Nová čínská třída těchto plavidel dostala pojmenování Type 075, jinak též třída Jü-šen. První z lodí, která nese jméno Hainan neboli Chaj-nan, byla na vodu spuštěna v září 2019. Do aktivní služby se zařadila v dubnu 2021, i když při zkouškách v roce 2020 prodělala velký požár.

Od té doby země předvádí něco, co nemá ve světě obdoby. V dubnu 2020 na vodu spustila i druhé plavidlo tohoto typu – Guangxi, v jiné transkripci pojmenované jako Kuang-si. Třetí plavidlo tohoto typu nyní prochází námořními zkouškami, další loď se staví. Čína jich chce mít celkem osm, což je vzhledem k hrozbám, které vysílá směrem k Tchaj-wanu, velkým vykřičníkem.

Plavidla Type 075 jsou totiž ve své kategorii jedny z nejmocnějších lodí, které se dnes plaví na hladinách oceánů. Jejich výtlak je odhadován na 32–36 tisíc tun (původní odhady činily až 40 000 tun) a jsou přibližně 230–250 metrů dlouhé. Šířku odhadují odborníci ze zveřejněných fotografií na cca 30 metrů, ponor z uniklých dat a odhadů z přístavů, kde byly lodě zkoušeny, má být zhruba 8,5 metru. Poháněné jsou údajně dieselovými motory 16PC2-6B o celkovém výkonu 12 000 kW (16 300 koní).

Maximální dosažitelná rychlost je podle sledování zkoušek na moři odhadována na 23 uzlů, což je 43 km/hod. Jsou tak o něco menší než americké výsadkové lodě třídy Wasp, ale větší než francouzská plavidla třídy Mistral. Informace o schopnostech tohoto čínského plavidla jsou velmi omezené. Na palubě má být místo pro 28 až 30 vrtulníků. Dále se zde má plavit kolem 900 námořních pěšáků.

Čína musí získat správný letoun

Loď má také disponovat zaplavitelným dokem, ze kterého mohou vyjíždět obojživelná plavidla či vznášedla typu 726. Výzbroj plavidla tvoří 2–4 systémy blízké obrany typu 1130 H/PJ-11, což jsou rotační kanony CIWS ráže 30 milimetrů sloužící k ochraně proti přilétajícím střelám. Pak je zde instalován i protiletadlový systém krátkého dosahu HQ-10 s osmi střelami v odpalovacím zařízení, a to ve zdvojeném provedení.

Ačkoli je Type 075 vrtulníkový nosič, možná by v budoucnu mohl být i nosičem bojových letadel. Ovšem jen v případě, že Čína vyvine stroje s podobnými schopnostmi, jaké mají F-35 nebo Harrier, tedy dokázaly by vzlétnout na krátké dráze a kolmo přistávat. Vzhledem ke schopnostem čínského leteckého průmyslu není vývoj vůbec vyloučen. Třeba americké námořnictvo takto své jen o něco větší lodě třídy Wasp a America využívá, stejně tak se k tomu chystá Japonsko u vrtulníkových nosičů třídy Izumo. Teoreticky by čínské plavidlo mohlo nést až 20 letounů.

Pokud bude čínské námořnictvo pokračovat v započatém tempu výstavby těchto vrtulníkových lodí, výrazně během několika let zvýší svoji schopnost provést vylodění, což je enormní hrozbou pro Tchaj-wan. Navíc přicházejí informace o tom, že země plánuje výstavbu dalších nosičů označovaných jako Type 076, které by měly být ještě větší. V jaké fázi však projekt je, kdy a jestli takové plavidlo bude spuštěno na vodu, to zatím známé není.

Kdy se podle vás může Čína cítit dostatečně silná k vylodění na Tchaj-wanu?

Zdroj: NavalNews