Američané mají menší, ovšem stále silnější námořnictvo než Čína; ale převaha už není tak jednoznačná, na což Spojené státy reagují

Jenom podle počtu plavidel je nejsilnějším námořnictvem světa to čínské; kdysi jím sice dlouhodobě bývalo americké, ale už před nějakou dobu spadlo na druhou příčku. Neznamená to nicméně, že by byla země draka silnější, neboť mnohá z jejích plavidel jsou malá a soustředí se hlavně na operace u pobřeží, zatímco do významnějšího konfliktu daleko v oceánu by podstatně zasáhnout nedokázala. V posledních letech ale Čína rozložení sil mění a rok co rok spouští na vodu právě i lodě schopné působit de facto kdekoliv.

Čína letadlové lodě doslova chrlí

Asijská velmoc postupuje systematicky, vzorovým příkladem může být budování flotily čínských letadlových lodí. Vůbec první takové plavidlo je Liaoning, někdejší sovětský projekt, který země draka koupila v rozestavěném stavu a nechala ji dokončit na Ukrajině. Druhá letadlová loď Shandong byla pak postavena podle ní, ale už kompletně v Číně. V roce 2022 došlo ke spuštění další letadlové lodě, tentokrát Fujian, která má již 100% čínskou konstrukci, a po zařazení do služby se stane – hned po amerických letadlových lodích – největším plavidlem svého druhu na světě.

Jde o vyspělou loď se systémem CATOBAR, takže letadla startují za pomoci katapultů, a přistávají tak, že se hákem zachytí o záchytné lano. Čína navíc pracuje na čtvrté letadlové lodi, která už by měla mít i jaderný pohon. V plánech čínského námořnictva se mluví o konečném stavu 6 letadlových lodí, což je sice pořád méně než 11 amerických, ale ještě nikdo se v novodobé historii síle Spojených států takto nepřiblížil.

Letadlové lodě ale nejsou jedinými plavidly, na něž se čínské námořnictvo zaměřilo. Ve službě má také 25 torpédoborců Type 052D, což je ekvivalent americké třídy Arleigh Burke, akorát s čínskou verzí systému Aegis. Dále má ve výzbroji již 7 velkých torpédoborců Type 55, což jsou spíše křižníky vyzbrojené řízenými střelami, a rozrůstá se i program jaderných ponorek se stále lepšími schopnostmi. Ty umí nejenom tvrdě zaútočit na jiná plavidla, ale také nesou balistické střely.

Čínské lodě mohou mít problém s kvalitou

Samotné počty plavidel pochopitelně nejsou vše, ale nikdo dnes vlastně nedokáže říci, jak moc je čínské námořnictvo schopné. Existence lodí je potvrzena, ale jsou pochybnosti o jejich kvalitě i úrovni posádek. Jestliže se např. o technických potížích plavidel amerického námořnictva ví, komunistická cenzura žádné zprávy ven nepustí. Někdejší Čínou nedokonale postavené fregaty F-22P Zulfiquar pro Pákistán nicméně naznačují, že nemusí být vše v pořádku.

Za zmínku stojí i zpoždění ve stavbě čtvrtého nosiče či projektu systému protivzdušné obrany lodí HQ-26. Přesto ale nelze brát sílu čínského námořnictva na lehkou váhu, možný scénář ukázaly i pokročilé válečné herní simulace. Podle nich by sice Spojené státy při střetu s ČLR vyhrály, ale utrpěly by citelné ztráty. Navíc není 100% jasné, jak na tom lodě země draka jsou, tamní vláda se, na rozdíl od Ruska, nějak významně nechlubí.

Amerika proto plánuje posilování svého námořnictva a mj. buduje ostrovní základny poblíž Číny, aby na ni dokázala kdykoliv udeřit. Ta se naproti snaží proniknout na linii ostrovů, která ji dělí od volného oceánu. Klíčem k němu může být Tchaj-wan, na nějž byla invaze ještě donedávna vyloučena kvůli nedostatku čínských přepravních kapacit, ale Čína později připravila systém na využití civilních lodí, hlavně trajektů, což může měnit pravidla hry. V hlavách čínského vedení tak mohou být plány na invazi na ostrov dále, než odborníci tuší.