Dánsko postoupí Ukrajině podzvukové protilodní střely Harpoon. Pomohou zajistit ukrajinské pozice na pobřeží Černého moře

Střely Harpoon jsou v současné době nejrozšířenějším typem západních protilodních střel. Ve výzbroji je má například Velká Británie i Spojené státy americké.

i Zdroj fotografie: Uživatel Hixted / Creative Commons / CC BY
                   

Dne 23. května oznámilo americké ministerstvo obrany, že dánská vláda postoupí ukrajinským ozbrojeným silám protilodní rakety RGM-84 Harpoon, spolu s pobřežními pozemními odpalovacími systémy. Rakety Harpoon pomohou významně posílit obranné kapacity ukrajinských sil v jižním pobřežním pásmu země. Měly by zabránit obecnému ohrožení ukrajinských námořních cílů v Černém moři v souvislosti s probíhající blokádou ze strany ruského námořnictva. 

Multifunkční podzvukové střely

AGM/RGM/UGM-84 Harpoon je označení systému založeném na podzvukové protilodní střele, použitelné za každého počasí, kterou původně vyvinula firma McDonnell Douglas. V současnosti ji prodává společnost Boeing Integrated Defense Systems po sloučení obou společností. Námořní verzi tvoří odpalovací kontejnery umístěné na palubách vojenských plavidel, pozemní verze protilodní střely je uložena na platformě vojenského nákladního automobilu, letecké jsou upraveny pro vynesení do vzduchu na leteckém závěsníku pod křídly či trupy letadel.

Základní jednotka systému pro použití ze země je na nákladním automobilu a skládá se z celkem čtyř odpalovacích kontejnerů. Střely byly původně vyvíjeny především pro to, aby zvýšily útočné možnosti hladinových lodí, ponorek či letadel, a na moři eliminovaly hrozby od lodí protivníka. Všechny verze systému se vyznačují zejména vysokou odolností proti nepřízni počasí. První střelecká a letová zkouška proběhla v červenci 1972 z letounu P-3 Orion. Střela má radiolokační aktivní samonavádění.

K cíli se přibližuje velmi nízko nad hladinou, což kontroluje instalovaný radiovýškoměr. To zabraňovalo odhalení běžnými lodními radiolokátory. Proti dnešním AWACSům však již spoléhá hlavně na svůj malý radarový odraz a velkou rychlost. K cíli se přibližuje stále ve stejné výšce, tudíž ho zasahuje z vodorovného letu. Průbojná hlavice obsahuje 98 kilogramů výbušniny, zapalovač je kontaktní. Cíl může být v okamžiku odpálení střely i za horizontem, tedy mimo radarový i vizuální dosah střelce.

Střela se po odpalu nasměruje podle prvotního naprogramování či řízení do prostoru cíle, v tomto prostoru sama aktivně cíl vyhledá, zaměří svým radarem a provede finální útok. Hlavice o hmotnosti 227 kg v poslední verzi je využitelnější i proti široké škále cílů, včetně přístavních nebo průmyslových zařízení, menších letadel, kotvících lodí, či třeba stanovišť pro odpalování střel typu země-vzduch. Jedná se tedy dnes nejen o univerzální, ale hlavně účinný prostředek k likvidaci nepřátelské pobřežní obrany.

Maximální palebný dosah se přitom pohybuje kolem 125 km s novými verzemi motorů, původní byl cca 111 km. Rozměry střely AGM-84A jsou následující: délka 3,79 m bez startovacího raketového motoru, s ním 4,55 m, průměr těla střely činí 34,3 cm, největší rozpětí křížových řídících a stabilizačních ploch je 0,914 m, celková hmotnost dosahovala 515 kg. Řídící systém je inerciální (INS), vázaný ve finální části letu střely na vlastní aktivní samonaváděcí radar.

Celá paleta variant

Pohonnou jednotkou je proudový motor typu Teledyne CAE J402-CA-400 o tahu 2,94 kN, pozdější verze motoru dosahovaly tahu i přes 4 kN při snížení spotřeby paliva téměř o 15–20 %. Životnost motoru se udává na maximálně hodinu letu, ale tak dlouho tyto střely nikdy v boji neletěly. Průměrná doba letu protilodních střel Harpoon je při jejím odpálení na cíl kolem 15 minut. Upravené střely typu SLAM již letí déle, podle toho mají rekonstruovanou pohonnou jednotku.

Dosahovaná rychlost je odvislá od typu motoru a typu (a hmotnosti) hlavice. Udává se, že jde o vysokou podzvukovou v rozmezí 855 až 1 020 km/h. Dnes je rodina střel odvozených z původního systému Harpoon velmi široká. Verze pro zásadní modernizace označená AGM-84D je klasická protilodní řízená střela, jejíž inerciální navigační řídící systém byl rozšířen o jednotku GPS. Varianta AGM-84E SLAM (Stand-Off Land Attack Missile) je modifikovaná do podoby střely s plochou dráhou letu, s finálním infračerveným naváděcím systémem a dlouhým doletem.

Odpalovaná je téměř výhradně z letadel. Střela SLAM-ER (Expanded Response) je modernizovaná střela SLAM s ještě větším doletem, titanovou hlavicí pro zvýšení průraznosti a softwarovým vylepšením, které dovoluje automatickému naváděcímu systému přesnější zaměření zbraně v závěrečné fázi útoku během posledních cca 10 kilometrů (5 námořních mil). Střela může být stále vypouštěna z hladinových letadel, ponorek nebo letadel, letecká verze postrádá v tomto případě zbytečný startovací raketový motor.

AGM-84D byla upravena i pro použití na bombardérech B-52G USAF, které mohou nést 8 až 12 těchto střel. Střela AGM-84E SLAM používá bojovou hlavici stejnou, jakou nese Harpoon, a má nejnovější inerciální navigační systém s GPS. AGM-84 byla vyvinuta pro americké námořní síly jako základní protilodní zbraň použitelná všemi plavidly flotily. AGM-84D byla poprvé zařazena do služby v r. 1977 a v r. 1979 bylo poprvé vyzkoušeno (kromě letových testů v roce 1972) její bojové vypuštění i z letounu P-3 Orion.

Předání zbraní Ukrajině může být rychlé

Jaký typ či typy raket Harpoon plánuje Dánsko postoupit Ukrajině v rámci nového balíku vojenské pomoci, však není jasné. Objevily se ovšem spekulace, že se bude jednat o navalizované verze systému, jež dánské námořnictvo získalo v devadesátých letech. A následně je v roce 2003 vyřadilo ze služby. Tedy přesněji verze systému, která byla nakonfigurována pro střelbu raket Harpoon první generace – Block I, variantu RGM-84 bez pozemních odpalovačů. To může být problém, ale při známé invenci Ukrajinců zavedení určitě nebude trvat dlouho.

Důležité je, že konkrétně odevzdání těchto víceméně vyřazených zbraní by nemělo mít žádný přímý negativní dopad na vojenské kapacity Dánska. Dodávka by tak mohla proběhnout velice rychle. Právě podobné problémy totiž v minulosti výrazně brzdily některé zbraňové dodávky na Ukrajinu z jiných zemí. 

S ohledem na to, že je Harpoon široce nasazován po celém světě, včetně USA, a to zejména v modernizované podobě, Ukrajina nakonec pravděpodobně obdrží jakousi variantu vzniklou jako kombinace generace Block I a Block II, určenou jen pro export. A to jak od Dánska, tak od jiných zemí. Pokud tedy budou všechny, případně samostatně dodávané střely kompatibilní s dodávanými odpalovacími zařízeními a jejich externími řídicími systémy.  

Dánsko plánuje v dodávkách zbraní pokračovat

Již v minulosti se objevily zprávy o tom, že Velká Británie a Spojené státy zvažují postoupení raket Harpoon ukrajinským silám. Jednalo se však o nepotvrzené domněnky, které byly nakonec z velké části smeteny ze stolu. Ani jedna země totiž neměla k dispozici pozemní odpalovací zařízení, která by mohla dodat spolu se střelami. To se však může do budoucna změnit.

iZdroj fotografie: Uživatel Hixted / Creative Commons / CC BY
Střela Harpoon verze RGM-84 určená k odpalování z hladinových lodí.

Morten Bødskov, dánský ministr obrany, potvrdil, že Dánsko chce Ukrajinu v boji proti ruským silám i nadále plně podporovat. Zdůraznil také, že jednání o dodávkách zbraní do napadené země jsou prakticky na denním pořádku dánského ministerstva obrany. Odkazoval tak na nedávné balíky pomoci ve formě materiálních i finančních prostředků.  

Momentálně není zcela jisté, kolik raket Harpoon a odpalovacích zařízení plánuje dánská vláda ukrajinské armádě předat, a kdy přesně by se měly plánované dodávky uskutečnit. Podle Bødskova je však nutnost co možná nejrychlejšího dodání brána ve zřetel. Neboť co se operačního nasazení těchto raket týče, není pochyb o tom, že již včera bylo pozdě.

Jak si podle vás stojí střely Harpoon ve srovnání s Naval Strike Missile společnosti Kongsberg?

Zdroj: ArmyRecognition, TheDrive

Diskuze Vstoupit do diskuze
149 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Velké firmy začínají propouštět po tisících. Zaměstnanci se bojí, co přijde dál
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč se kočky bojí okurek: Jedna z teorií říká, že jim připomíná zvíře, které je jejich dávným nepřítelem
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jak provést domácí klystýr: Kdy je to skutečně potřeba a za jakých okolností je lepší se mu vyhnout
adbz.cz
adbz.cz
Sušička bude sloužit až o 10 let déle: Čistit by se měly nejen filtry, ale i senzory vlhkosti