I 3členná flotila ukázala Rusku velkou sílu. Historicky 1. vojenské cvičení Finska po vstupu do NATO bylo hlavně symbolické

V dubnu 2023 se stalo Finsko 31. členem Severoatlantické aliance, načež se jeho ozbrojené síly téměř okamžitě zapojily do cvičení aliančních sil. Není to pro ně nic nového, i dříve totiž s členy NATO spolupracovaly třeba v rámci dohody Partnerství pro mír. První alianční cvičení se však neuskutečnilo na souši, ale na moři – vzhledem k poloze země bylo nesmírně důležité. Kromě Finska se jej účastnila i plavidla z Německa a Portugalska.

NATO může odříznout Baltskou flotilu a Petrohrad

Finsko má s Ruskem 1 340 km dlouhou hranici, a jeho vstupem do NATO se tak hranice aliance s Ruskem skokem zdvojnásobila. Je přitom dobře zabezpečená, Finsko má obecně velmi silné ozbrojené síly; jeho vstupem pak NATO získalo na jeho území strategické základny. A to i na moři, kde jsou v těsné blízkosti základen ruské Baltské a Severomořské flotily. První z nich aliance doslova sevřela ve Finském zálivu, kde se na jedné straně nachází Estonsko a na druhé Finsko, a od přístupu k moři to odděluje i Petrohrad.

iZdroj fotografie: Uživatel MKFI / Public Domain

Tato oblast se stala i prvním místem aliančního cvičení s Finskem – zúčastnily se ho lodě Stálé námořní skupiny NATO 1, konkrétně do Helsinek připlula fregata německého námořnictva Mecklenburg-Vorpommern a portugalská fregata Bartolomeu Dias. Společného cvičení se pak s nimi účastnila finská minolovka Purunpää. Byla sice nejmenším, jen 52 metrů dlouhým plavidlem, ale zároveň nejnovějším a velmi důležitým, protože v oblasti Finského zálivu mohou hrát miny hrát důležitou roli. A „nehody“ nikdo nechce.

Německá fregata je silná proti ponorkám

Ač malá, demonstrovala 3členná flotila v oblasti velkou sílu. Německá loď je plavidlem třídy Brandengurg a je určená hlavně na protiponorkový boj, ale její rakety Sea Sparrow poskytují i velmi solidní protivzdušnou ochranu, a navíc má i protilodní rakety MM38 Exocet. Portugalské loď je naopak víceúčelovou fregatou s větším zaměření na boj na hladině, a také má relativně silnou protivzdušnou obranu. Původně se jednalo o nizozemskou loď Van Nes, ale Portugalsko ji v roce 2007 koupilo a upravilo, aby lépe odpovídala požadavkům.

NATO předpokládá, že se bude ve Finsku v budoucnu konat mnohem více cvičení, a to hlavně z důvodu jeho dlouhé hranice s Ruskem; důležitost pak ještě vzroste, pokud do NATO vstoupí i sousední Švédsko. V zemi se nachází i 4 strategicky položené letecké základny, a Finsko navíc nakupuje letouny 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning I. Stratégové NATO ale údajně plánují zdejší základny vybavit i pro další alianční letouny.