Revoluce v konstrukci ponorek. Japonsko přichází s plavidly vybavenými lithium-iontovými bateriemi

Asi nejlepším druhem útočných ponorek, vybavených torpédy k potápění lodí nebo jiných ponorek, jsou dnes útočné ponorky s jaderným pohonem. Mohou zůstávat týdny ponořené a jejich chod je relativně tichý. Mají jednu nevýhodu, kterou je především cena, proto si jejich konstrukci řada zemí nemůže dovolit. Ovšem existují i levnější nejaderné ponorky s pohonem nezávislým na vzduchu. Ale Japonsko nyní masivně investuje do klasičtějších příbřežních diesel-elektrických plavidel s lithium-iontovými bateriemi.

Nejaderných pohonů je řada typů

Pohonů nezávislých na vzduchu existuje ve světe několik druhů, ale mají i řadu nevýhod. Stirlingovy motory vyžadují okysličovadlo a mají mnoho pohyblivých částí, což znamená vyšší hluk. Parní turbíny s uzavřeným cyklem jsou zase poměrně drahé a vyžadují ethanol a kapalný kyslík. Palivové články jsou sice velmi tiché, ale neumí rychle zvýšit svůj výkon, hodí se tedy spíše na dlouhodobé plavby, a ne pro útočné operace.

Proto se v Japonsku, ale nejen zde, snaží inovovat starou konstrukci diesel-elektrických ponorek. Ty měly dieselový motor a generátor, který nabíjel baterie. Ale tyto akumulátory byly olověné. Japonci přišli s tím, že je nahradí mnohem modernějšími, lehčími a výkonnějšími lithium-iontovými bateriemi. Ty se dají mnohem rychleji nabíjet, proto by vyžadovaly jen krátký čas provozu dieselového příslušně výkonného agregátu při plavbě na hladině, kdy je ponorka nejvíce zranitelná.

Díky svým vlastnostem by umožnily ponorce plout pod vodou na bateriový pohon řádově výrazně déle než staré typy akumulátorů. Mohlo by se zdát, že tento nápad je geniální, pak by však zůstávalo otázkou, proč již nebyl zaveden dávno. Odpovědí jsou nežádoucí vlastnosti tohoto typu baterií. Často při svém provozu produkují teplo a mohou i vzplanout.

Také proto se takovéto akumulátory nesmějí vozit v zavazadlovém prostoru letadel. Navíc se z nich mohou uvolňovat toxické výpary, což je v uzavřené ponorce velký problém. Dalším problémem je vznikající vodivý prach z vypařované vnitřní kapaliny z baterií. Při požáru se tyto akumulátory také velmi obtížně hasí.

Riziko požáru a jedovaté výpary

Japonsko však v posledních letech do těchto technologií významně investovalo a zásadní nedostatky tohoto řešení se mu podařilo odstranit. Nové baterie tohoto typu proto instalovalo do posledních dvou ponorek třídy Soryu, kde nahradily pohon stirlingovým motorem. První byla uvedena do provozu na jaře 2020, druhá o rok později. Tyto dvě ponorky se staly především testovacími platformami, kde se tato koncepce dlouhodobě zkouší. Plně integrována a uplatňována bude až u ponorek nové třídy Taigei.

Možnosti nové technologie se ale ukazují být natolik lákavé, že samotná první ponorka třídy Taigei byla uvedena do provozu již letos v březnu 2022. Jde o 84 metrů dlouhou ponorku, jež má na hladině výtlak 3 000 tun. Její posádku tvoří 70 námořníků. Má být vybavena šnorchlem, který umožňuje nabíjet baterie i při plavbě pod vodou, jako se o to pokoušely německé ponorky za druhé světové války.

iZdroj fotografie: Uživatel Hunini / Creative Commons / CC BY-SA

Ovšem dnešní pokročilá technologie již dovoluje tento princip s úspěchem zařadit do škály technického vybavení nových ponorek. Dokonce bez obav z nedostatků jejích druhoválečných německých předchůdců. Ponorka Taigei má nový sonarový systém a radar. Vybavena je šesti torpédomety, měla by využívat nové torpédo Type 18 a odpalovat protilodní střely Harpoon.

Zatím není známo, jak dlouho na jedno nabití vydrží pod hladinou a jakou rychlostí se bude pohybovat pod vodou, tyto parametry jsou pochopitelně předmětem vojenského tajemství, ale testovací ponorky třídy Soryu s tímto pohonem dosahovaly pod vodou rychlosti až 20 uzlů. Při masové produkci by navíc ponorky Taigei měly být i relativně levné, což z nich dělá velmi zajímavý japonský exportní zbrojní systém. V oblasti, kde Čína stále více chřestí zbraněmi, půjde zcela jistě o velmi žádané zboží.