Tomahawky na rakety Severní Koreje. Japonsku dochází trpělivost s testy Pchjongjangu

Severní Korea v poslední době neustává s testy svých raket, které často přelétají i přes teritorium Japonska. Jelikož despotický režim disponuje i jadernými zbraněmi, je země nebezpečná svým sousedům. To je asi hlavní důvod, proč japonská vláda vážně uvažuje o nákupu známých podzvukových řízených střel BGM-109 Tomahawk od USA a jedná o tom s americkou administrativou. Umožnily by na případný útok na Japonsko velmi tvrdě odpovědět.

Sporů kolem Japonska je více

Samozřejmě severokorejské chování není to jediné, co k tomuto kroku může Japonce přimět. Mají i vleklé problémy s Čínou, jež si činí nárok na některé ostrovy, které naopak Japonsko považuje za své. Několikrát se kvůli tomu nepříjemně přetahovaly lodě obou zemí. Nevyřešený je i problém Kurilských ostrovů, ty na konci druhé světové války okupoval Sovětský svaz. Nyní jsou Ruska a Japonsku nikdy nebyly vráceny.

Pořízení střel by značně zvýšilo možnosti japonské odpovědi na jakýkoli útok. Tomahawk je podzvuková řízená střela, jejíž nejnovější varianty mají dosah více než 1 600 kilometrů. Tím by se území Severní Koreje ocitlo v dostřelu a nebylo by nutné při nějakém útoku nasazovat třeba letectvo, což by bylo těžkopádné a riskantní. Střely jsou zhruba 5,5 metru dlouhé, s posilovačem 6,25 metru. Mají bojovou hlavici o hmotnosti 450 kilogramů.

Použití ukázalo jejich účinnost

Pohybují se ve výšce 30 až 50 metrů rychlostí Mach 0,74. Jsou obtížně zachytitelné, i když moderní protivzdušná obrana minimálně některé zničit dokáže. Spojené státy je opakovaně nasazovaly, známé jsou již z konfliktu v Perském zálivu. Poslední velké použití bylo v Sýrii, kdy USA reagovaly na použití chemických zbraní tamním režimem. Praxe ukazuje, že díky zaměření pomocí GPS nebo aktivního radaru dokážou být střely přesné. Během jejich letu lze měnit cíl, mohou se vlastně chovat jako jakási potulující se munice.

iZdroj fotografie: Síly námořní sebeobrany / Creative Commons / CC BY

Střely Tomahawk jsou primárně navrženy na odpalování z lodí nebo ponorek, i když byl otestován i systém, který by umožnil jejich odpálení z pevniny. Pro Japonsko by nebyla jejich integrace do výzbroje problém, protože jeho torpédoborce a fregaty využívají vertikální odpalovače VLS stejných typů jako americká plavidla. Navíc existují i verze Tomahawku, jež se používají jako protilodní střely, což umožňuje větší flexibilitu.

Pořízení těchto střel by jasně ukázalo, že Japonsko opouští svoji strategii zaměřenou pouze na obranu svého území, protože Tomahawk je bezpochyby zbraní útočnou, sloužící k úderům na pozemní cíle na dlouhé vzdálenosti. Ovšem změnu této politiky signalizuje více japonských kroků, i když ne všichni s tím v zemi souhlasí. Japonsko však také vyvíjí vlastní rakety založené na protilodní střele Type 12. Ta by měla mít dolet kolem 1 500 kilometrů, umožnila by útoky i na pozemní cíle a bylo by ji možné odpalovat ze země i plavidel.