Bojové plavidlo je symbolem námořnictva. Jeho ukořistění může být znakem hanby. Proto posádky velmi často volí potopení, aby nepadlo do rukou nepřítele.
Po rozpadu Sovětského svazu měla Ukrajina i některé větší lodě, případně je mohla dostavět, ale ekonomické problémy tomu zabránily. Další ránu ukrajinskému námořnictvu zasadila ruská okupace Krymu v roce 2014, kdy mu část původně ukrajinských plavidel padla do rukou. Ukrajině nakonec ve výzbroji zbyla jen menší bojová plavidla a jedna fregata Hetman Sahajdačnyj, která byla od roku 2014 vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva. Nyní i ona spočívá na dně.
Po rozpadu SSSR plavidlo dostala Ukrajina
Fregata je lodí postavenou v rámci rozsáhle vyráběné sovětské třídy fregat Burevestnik, nebo také Krivak, která dala tehdejšímu SSSR řadu plavidel, i když v některých detailech se lišících. Její vlastní stavba začala na začátku 90. let a loď měla být používána sovětskými pohraničními silami pod jménem Kirov. Po rozpadu SSSR zůstala Ukrajině. Loď byla uvedena do provozu v dubnu 1993, o tři měsíce později byla pojmenována Hetman Sahajdačnyj.
Nejedná se o nějaké velké plavidlo. Loď je 123 m dlouhá, 14,2 m široká a má ponor 45,7 m. Její maximální výtlak je 3 510 tun. Na její palubě sloužila posádka 193 mužů. Je poměrně rychlá, její motory jí zajišťují rychlost až 32 uzlů. Její dosah je 6 500 km, pokud pluje úspornou rychlostí 16 uzlů. Jestliže pluje 30 uzly, akční rádius se zmenší na pouhých 1 700 km.
Фрегат Гетьман Сагайдачний затопили
Zveřejnil(a) Артем Вітко dne Čtvrtek 3. března 2022
Nejde o plavidlo, které by bylo vybaveno protilodními nebo protiletadlovými raketami. Jeho hlavní zbraní je dělo ráže 100 mm. Další zbraní jsou dva rotační šestihlavňové kanóny AK-630 ráže 30 milimetrů. Slouží k protivzdušné obraně plavidla, především k sestřelování přilétajících raket, ale dají se použít i k ničení menších plavidel. Dále jsou na palubě dva čtyřhlavňové torpédomety ráže 533 mm a dva protiponorkové raketomety RBU-6000. Umístěn je tu i jeden vrtulník Ka-27.
Ruská média o fregatě neřekla pravdu
Fregata opakovaně reprezentovala Ukrajinu na různých plavbách do zahraničí. V roce 2006 loď prošla rozsáhlejší opravou. Byla pak ve Středozemním moři nasazena do společné operace NATO Active Endeavour. V roce 2014 měla být poslána do protipirátských operací. V době ruské invaze na Krym zrovna tankovala v Řecku. I když ruská média tvrdila, že její posádka přešla na ruskou stranu, nebyla to pravda.
Ve stejném roce se nakonec stala vlajkovou lodí ukrajinského námořnictva. To se na začátku roku 2022 rozhodlo, že plavidlo podstoupí zásadní modernizaci v přístavu Mykolajiv. Zde ho zastihl únorový útok na Ukrajinu. Když se ruské síly přiblížily k přístavu, posádka loď 24. 2. 2022 potopila, protože s ní nebylo možné odplout a nechtěla, aby padla do rukou nepřítele.
Podle zveřejněné fotografie loď spočívá na dně nakloněna na bok, ale velká její část zůstává nad hladinou. O rozsahu škod na potopené lodi však chybí jakékoli informace. Stejně tak se spekuluje o tom, zda by ji šlo v budoucnu vyzvednout a opravit.
Jak se měla zachovat posádka fregaty, když se blížili Rusové?