Historicky 1. a 100% čínská letadlová loď Shandong je obří, ale stále o 1/3 menší než americká třídy Nimitz; přesto ji nelze podceňovat

Čína se snaží rozšířit svou flotilu letadlových lodí, ale už nikoliv nákupem ze zahraničí. Vývojem vlastního nosiče letadel a vrtulníků se řadí mezi světovou „hrstku“.

Čínská letadlová loď Shandong i Zdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Když Čína v roce 2017 spustila na vodu letadlovou loď Shandong, byl to pro její námořnictvo veliký milník. Byla to sice teprve její druhá letadlová loď, ale zato první postavená kompletně na domácí půdě, a země draka se tak zařadila mezi několik států schopných produkovat letadlové nosiče. Během stavby si konstruktéři osvojili řadu dovedností, které dnes využívají při stavbě ještě větších letadlových lodí. Shandong přitom po náročných zkouškách plní bojové úkoly.

Konstrukce je převzata z plavidla Liaoning

Shandong je podobný první čínské letadlové lodi Liaoning, jíž Čína jako nedokončenou zakoupila na Ukrajině, a většinu z ní převzala. Jde o plavidlo se skokanským můstkem bez katapultů, čímž je jeho použití částečně limitované, ale vyrovná se lodím podobných konstrukcí ve světě. První operační schopnosti dosáhlo toto ryze čínské plavidlo v říjnu 2020, a roku 2023 se účastnilo série cvičení, během nichž čínské námořnictvo nacvičovalo i útoky na Tchaj-wan.

Čínská letadlová loď Shandong v přístavu iZdroj fotografie: Uživatel Tyg728 / Creative Commons / CC BY-SA
Čínská letadlová loď Shandong v přístavu

Letadlová loď Shandong má na délku 305 metrů a její výtlak je kolem 70 tisíc tun, takže je menší než americké letadlové lodě, jejichž nejpočetnější třída Nimitz dosahuje délky 333 metrů a výtlaku přes 100 tisíc tun. Čínské plavidlo dosahuje rychlosti 31 uzlů, což je s americkými plavidly srovnatelné, ale má konvenční pohon, nikoliv jaderný. To znamená, že nemá neomezený dosah a musí se spoléhat na tankování na moři.

Na palubě Shandong je 32 letounů J-15

Oproti americkým plavidlům je veliký rozdíl v počtu letadel operujících z paluby. Na čínskou loď se totiž vejde pouze 32 letounů Shenyang J-15 Flying Shark, 4 vrtulníky Harbin Z-9 a 8 vrtulníků Harbin Z-18, kdežto z palub zmíněných amerických lodí dokáže odstartovat až 90 letounů a helikoptér, tedy zhruba 2násobek. Slabší je pak i protivzdušná výzbroj, jíž tvoří 3 systémy Typ 1130 CIWS a trojice odpalovačů protiletadlových střel krátkého doletu HQ-10. Na druhou stranu, hlavní ochranu letadlových lodí obstarávají doprovodná plavidla.

Chengdu J-20 Mighty Dragon

Čínské stíhačky Chengdu J-20 jsou rychlejší a obratnější než americké F-35, nemají žádné technické potíže, a také jich vzniká více

Letouny Shenyang J-15 Flying Shark vychází z ruských letadel Suchoj Su-33, které Čína před lety získala z Ukrajiny, přičemž jsou ve službě od roku 2013. Podle odborníku se schopnostmi vyrovnají americkým letounům McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, a jejich nejnovější verze mají dokonce radary typu AESA, i když oproti nim mají o něco menší nosnost. Určitě však ale nemohou konkurovat americkým palubním Lockheed Martin F-35C Lightning II; i proto Čína pracuje na palubní verzi letounu páté generace Shenyang J-31.

Start čínského palubního letounu Shenyang J-15

Co si myslíte o první v Číně postavené letadlové lodi?

Diskuze Vstoupit do diskuze
79 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články