Možnosti obrany nejnovější americké letadlové lodi proti potenciálním hrozbám vzbuzují minimálně pochybnosti

Americké námořnictvo se v letošním roce chystá poprvé nasadit do ostré akce svoji nejnovější letadlovou loď Gerald R. Ford v hodnotě 13 miliard dolarů (290 miliard Kč). Již delší dobu prochází různými testy a ty zatím nenaplňují očekávání. Není zcela jasné, zda se vzorová loď nové třídy letadlových nosičů dokáže vypořádat s hrozbami, které na ni mohou na hladině oceánů čekat.

Nové technologie a provozní úspory

Americké námořnictvo se dosud spoléhalo na letadlové lodě třídy Nimitz. Jde sice o osvědčenou koncepci, ale rozhodlo se využít nejmodernějších technologií, zvýšit bojové schopnosti svých nosičů a snížit náklady na jejich provoz. Proto vznikla třída Gerald R. Ford s menší posádkou a vybavená novinkami, jako je elektromagnetický katapult, umožňující mnohem častější starty letadel. Je zde prostor i rezerva energie pro budoucí modernizace a další technologie.

Během zkoušek se vyskytla řada problémů, například s výše zmiňovanými katapulty, které je třeba neustále řešit. To je sice nepříjemné, ale není to u složitého, nového a tak sofistikovaného systému, jakým je letadlová loď, neočekávané. Nyní přichází na přetřes další problém, a tím je vlastní obrana plavidla. Ta již prošla minimálně třemi testy, ani ne plnohodnotnými, a výsledky nebyly uspokojující.

Veřejně se stalo známým, že při simulovaném útoku nadzvukovými nebo manévrujícími protilodními střelami se na lodi zasekávaly systémy Phalanx CIWS. To při hrozbě, kterou představují například stále se zlepšující schopnosti čínských protilodních střel nebo plavidel jimi vybavenými, není příliš dobrá zpráva.

Obrana lodi má být moderní

Gerald R. Ford je přitom konstruován tak, aby se s podobnou hrozbou dokázal vypořádat. Je vybaven novým typem dvoupásmového radaru na detekci hrozeb, datovým propojením systémů a dalšími schopnostmi. Disponuje hned trojicí zbraní, které by mu měly obranu zajistit, a to v jakýchsi třech pásmech.

Prvním je systém RIM-162 ESSM vycházející z předchozího Sea Sparrow. Je schopen odpalovat rakety s radarovým naváděním, které umí sestřelovat letouny i křižující střely. Rakety dosahují rychlosti větší než Mach 4 a mají dosah 50 kilometrů. Střela má hlavici o hmotnosti 39 kg, jež letící cíl likviduje velikým množstvím vytvořených fragmentů.

iZdroj fotografie: U.S. Navy / Public Domain

Druhou fází obrany je RIM-116 RAM. I tento systém odpaluje rakety, ale mnohem menší, jejichž hlavice má hmotnost kolem 11 kg. Střely jsou pomalejší, dosahují rychlosti kolem Mach 2 a zasahují cíle do vzdálenosti 10 km. Používají radiofrekvenční a infračervené navádění.

Déšť projektilů rotačního kanónu

Pokud hrozba pronikne oběma pásmy raketové obrany, zůstávají letadlové lodi ještě tři stanoviště systému Phalanx CIWS. To jsou radarem řízené rotační kanóny ráže 20 mm, které dokážou za minutu vypálit až 4 500 projektilů směrem k přibližující se hrozbě a tím ji zneškodnit. Účinný dosah zbraně je 1,5 km.

iZdroj fotografie: Gen Fumio / Creative Commons / CC BY-SA

Posádka lodi nyní bude mít zhruba půl roku na to, aby obranné parametry plavidla zlepšila, což je v době rostoucího napětí ve světě důležité. Navíc za situace, kdy vznikají další plavidla této třídy, která by měla být americkou údernou námořní silou pro další desetiletí. Ta bude potřeba vzhledem k rostoucí síle a ambicím Číny.

Na druhou stranu je pravda, že američtí námořní stratégové jsou si nebezpečí vědomi. Jednak letadlová loď nikdy neoperuje sama, ale doprovází ji plavidla se systémem Aegis k eliminaci vzdušných rizik. Také se předpokládá, že svazy letadlových lodí by se v budoucnu držely ve větší vzdálenosti od možných hrozeb. Letouny by měly v akcích využívat tankování za letu hlavně z dronů, aby tyto větší vzdálenosti překonaly.

Jak moc jsou nyní ohroženy protilodními zbraněmi letadlové lodi?

Zdroj: Bloomberg