Podvodní drony neboli bezosádkové ponorky byly dlouho snem, ale brzy nejspíše budou pod hladinou operovat

Drony v současné době naprosto běžně operují ve vzduchu a existují i bezosádková plavidla, která buď plní různé mise a nebo se testují. Pokud to jde ve vzduchu a na hladině, neměl by být problém nasadit takové drony i pod hladinou. Ovšem je zde řada aspektů, se kterými se musí bezosádkové ponorky vypořádat. Rusko třeba jeden z nejdůležitějších problémů údajně vyřešilo, ale jak to je s technologií ve skutečnosti, je vzhledem k chvástání se ruské propagandy ve hvězdách. Spojené státy však letos podvodní dron představily.

Voda blokuje mnoho signálů

Udělat ponorky bez osádky není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo, hlavně kvůli omezením, které přináší voda. Prvním je blokování většiny signálů, které se k ponořenému plavidlu mohou dostat, i když to by nejspíše šlo vyřešit třeba různými anténami a volbou správné komunikační technologie. Druhým problémem je navigace. Aby bylo jasné, jak má ponorka plout, musí vědět, kde se nachází a jaké zde mohou být překážky.

Bez této znalosti by se mohlo dost dobře stát, že ponorka narazí do dna nebo třeba hory. Ve vzduchu a na hladině to je jednoduché, zde může stroj a jeho vzdálená obsluha využívat dat ze systému GPS. Ten ale pod hladinou nefunguje. Proto by bylo třeba přijít na jiný systém, který by plavidlu a jeho operátorovi dokázal říci s přesností na metry, kde se dron nachází. Vybudování takového systému by mohlo být finančně velmi náročné a je otázka, zda by se vyplatilo.

Přesto americké námořnictvo v roce 2022 představilo první podvodní dron, který by měl všechny problémy řešit a stát se testovacím strojem. Jde produkt programu Orca XLUUV na podmořský dron s dlouhým dosahem, který postavily společnosti Boeing a Lockheed Martin. V budoucnu by tato plavidla měla sloužit v boji proti minám, ponorkám, hladinovým plavidlům, vést elektronický boj a plnit i úderné mise. Ponorkový dron by měl být schopen operovat po dobu až několika měsíců.

Dosah až 12 tisíc kilometrů

Orca je založen na autonomním plavidle Echo Voyager. Jeho délka je 26 metrů a hmotnost 50 tun. Dron má mít dosah až 12 tisíc kilometrů. Pohybovat by se měl rychlostí jen kolem 2,5 až 3 uzlů, i když maximální rychlost je 8 uzlů. Pohon mají zajišťovat lithium-iontové baterie. K jejich dobytí slouží generátor. Při dobíjení musí ale být dron na hladině. Má modulární systém, který by měl umožnit plavidlo snadno modernizovat či různě upravovat.

Navigace má být řešena Kalmanovu filtrovanou inerciální navigační jednotkou, dopplerovským záznamem rychlosti, hloubkovými senzory a transpondéry dlouhé základní linie mořského dna. Loď má také různé detektory a na hladině nebo blízko ní využije GPS. Naopak ruská společnost Oceanpribor měla před šesti lety přijít se systémem založeným na sonarových bójích a systému GLONASS, díky nimž by ponorný dron mohl polohu určit. Jak daleko Rusko s technologií nyní je a zda vůbec nějaký ponorný dron staví, je nyní nejasné.