Ponorky třídy Virginia jsou dnes páteří amerického námořnictva. Je to skutečný stín oceánů

Úkolem ponorek již dávno není pouze potápět plavidla nepřítele či se plížit hlubinami oceánů s nukleární výzbrojí. Dnešní požadavky na ponorky jsou daleko větší. Loď by měla být nejen schopna úderu proti nepříteli kromě balistických atomových raket a torpéd například i křižujícími střelami, ale měla by být i schopna nepozorovaně operovat v jeho vodách a sbírat důležitá zpravodajská data, případně provádět výsadky speciálních jednotek na nepřátelském pobřeží. Všechny tyto úkoly zvládají ponorky třídy Virginia s přehledem.  

Potomek mořského vlka

V 90. letech 20. století se americké námořnictvo potýkalo s nedostatkem moderních multifunkčních ponorek. Útočné ponorky třídy Seawolf byly sice nejmodernějšími a nejdražšími (jedna vyšla na 2,8 miliardy dolarů) plavidly, do situace po konci studené války, kdy se požadavky na vojenské ponorné čluny změnily, se přesto nehodily. Pro nové tisíciletí bylo potřeba mnohem univerzálnější lodě.

Nové ponorky měly vedle potápění lodí torpédy a útoků raketami a křižujícími střelami jak na námořní, tak pozemní cíle operovat v pobřežních vodách. Vedle zaminování nepřátelských přístavů a plavebních koridorů měly sloužit i pro výsadky speciálních jednotek. A oproti Seawolfům měly vyjít o miliardu levněji, tedy na 1,8 miliardy. Vývoj byl zahájen na začátku 90. let. Kýl první ponorky USS Virginia (SSN 774), po které byla pojmenovaná i celá třída, byl položen roku 1999 a do služby byla uvedena v roce 2004.

iZdroj fotografie: US NAVY / Public Domain

Aby byla stavba a konstrukce lodi rychlejší, design třídy Virginia vychází ze svého předchůdce Seawolfu. Virginia je však menší. Ponorka má tvar protažené kapky, který má ve vodě jen minimální hydrodynamický odpor. Na rozdíl od Seawolfu má však Virginia jinou konstrukční filozofii. Konstrukce nové třídy je modulární. Velké konstrukční celky a tlakový trup tvoří jeden celek, což značně usnadňuje a zefektivňuje stavbu lodi.

Navíc takto lze ponorku snadno modifikovat a případně i zvětšit. První čtyři ponorky třídy Virginia Block I byly složeny z 10 modulů. U budoucích ponorek Block V přibude další modul – Virginia Payload Module (VPM). V tom se bude nacházet navíc 28 šachet pro křižující námořní střely Tomahawk. Design ponorek vychází z principu „Open System Architecture“ (OSA), tedy volně přeloženo disponuje otevřenou systémovou architekturu konstrukce i vybavení. To dovoluje snadno upgradovat například software i integrovat nové zařízení a zbraně.

Lodní šroub v prstenci

Ponorky třídy Virginia měří 115 metrů (10 lodí série Block V pak bude mít délku 140 metrů) a šířka je 10,4 metru. Výtlak u Block I-IV je pod vodou 7 900 tun. U Block V vzroste na 10 200 tun. Srdcem ponorky je jaderný reaktor S9G s výkonem 280 000 koní (210 megawatt), který jako palivo využívá na 93,5 % obohacený uran. Reaktor je z vysoce odolných materiálů a na rozdíl od jeho předchůdců v něm není potřeba měnit palivo.

Životnost reaktoru je, stejně jako lodí této třídy, 33 let. Reaktor vyrábí páru pro dvě parní turbíny s výkonem 40 000 koní každá. Turbíny pak roztáčejí přes společnou převodovku jeden lodní šroub, který je ukryt v prstenci. Systém „Pump-Jet-Propulser“ vyvinula britská firma BEA. Takto upravený šroub má nejen větší účinnost, ale jeho provoz je i mnohem tišší. Pro případ nouze je plavidlo vybaveno i dieselovým generátorem.

iZdroj fotografie: US NAVY / Public Domain

Údaje o největší dosažitelné rychlosti a maximální hloubce bojového ponoru Virginie jsou tajné, ale podle odborníků mohou ponorky zvládnout až 35 uzlů (65 km/h) a ponor může být až 490 metrů. Virginia je řízena pouze elektronicky systémem fly-by-wire. Celou loď tedy kormidelník ovládá pouhým joystickem. Do budoucna se počítá i s integrací systému, který by v případě nouze dovoloval řídit loď z jakékoliv konzole na palubě.

Periskop je přežitek a rozmanitá výzbroj

Třída Virginie není vybavena periskopem. Místo něj mají ponorky optickosenzorový stožár. Práci klasického periskopu zastupuje soustava kamer s nočním viděním a vysokým rozlišením, infračervených čidel a laserových zaměřovačů. Tato soustava zajišťuje přehled na hladině v rozsahu 360° a přenáší obraz na velkoplošné LCD obrazovky ve velínu. Výhodou je, že zařízení nenarušuje tlakové těleso ponorky, velín nemusí být pod věží a obraz může být přenášen na zařízení po celé lodi.

Ponorky mají celkem deset sonarových antén pracujících na různých frekvencích. Umístění a podrobnosti o těchto systémech jsou tajné. Vedle toho plavidla disponují navigačním inerciálním systémem SINS a pokročilým více frekvenčním systémem spojení se satelity. Roku 2010 pak byla USS California vybavena zařízením, které mění elektromagnetickou signaturu ponorky. Postupně byla tímto zařízením vybavena všechna plavidla třídy.

iZdroj fotografie: US NAVY / Public Domain

Třida Virginia má na přídi čtyři torpédomety 533 milimetrů. Z nich lze vypálit těžká torpéda Mk 48 nebo protilodní střely Harpoon. Zásoba těchto zbraní činí 25 kusů. Místo torpéd mohou být naloženy miny Mk 60 Captor. Ponorky Block I-IV mají 12 vertikálních odpalovacích šachet s UGM-109 Tomahawk. Block V s modulem VPM ponese dalších 28 střel Tomahawk. Ponorka tak ponese celkem 65 kusů zbraní místo 37, což je nárůst o plných 76 %. Ve výzbroji se mají objevit i nukleární hlavice a laserové zbraně.

Lodě třídy Virginia jsou první, které mají sekci pro speciální jednotky SEAL. Plavidla mají výstupní komoru pro devět osob, ze které mohou loď nepozorované opouštět potápěči. V ponorce je dokonce dokovací místo, kde může kotvit miniponorka Advanced SEAL Delivery System (ASDS). Miniponorka má délku 20 metrů, má mít rychlost kolem 8 uzlů (15 km/h) a může vézt až 16 příslušníků speciálních jednotek. Více podrobností však není známo.

Vše pro nedetekovatelnost

Trupy plavidel jsou pokryty speciálními dlaždicemi pohlcující sonarové odrazy. V roce 2010 se však přišlo na to, že se při plavbě na hladině oceánu tyto dlaždice uvolňují. Náprava trvala několik let. Třída Virginie nyní ale patří k nejtišším ponorkám ve službě. Uvádí se, že USS Virginie při maximální rychlosti vytváří stejný hluk jako ponorky třídy Los Angeles v tichém režimu při rychlosti 5 uzlů (9,2 km/h).       

Posádku tvoří celkem 135 mužů, 120 námořníků a 15 důstojníků. Vzhledem ke zmenšení vnitřního prostoru lodě nemají všichni námořnici své lůžko a na palubě je jen 94 postelí. Roku 2014 byly na palubě provedeny změny, aby na lodích mohly sloužit i ženy. Čím jsou ponorky vyhlášeny, jsou jejich výborně vařící kuchyně. Turnusy na moři trvají jeden až dva měsíce.

iZdroj fotografie: US NAVY / Public Domain

V současné době je ve službě 19 ponorek této třídy. Další tři procházejí testy a ve stavbě je šest plavidel. Za 24,1 miliardy USD (více jak půl bilionu korun) bylo objednáno dalších 10 ponorek Block V. Jejich stavba však zatím nezačala. Americké námořnictvo má v plánu získat celkem 66 plavidel třídy Virginia, která mají v roce 2029 nahradit ponorky třídy Los Angeles. Počítá se s tím, že modernizované lodě zůstanou ve službě minimálně do roku 2070.

Virginia také slaví velké první mezinárodní úspěchy, když se podařilo Američanům „vymluvit“ Australanům zakázku na francouzské ponorky Attack. Australané si budou moci vybrat, zda si budou chtít pořídit celou ponorku třídy Virginie či pouze použijí pro svůj vývoj její technologie včetně jaderného pohonu. Tato dohoda pobouřila nejen Francii, která přišla o lukrativní zakázku, ale především Čínu, jež se cítí touto akvizicí ohrožena. Pro třidu Virginia je to zřejmě ta nejlepší reklama a potvrzení jejích schopností. 

Jaký asi bude nástupce třídy Virginia?  

Zdroj: NationalInterest