Voják se musí mj. umět dostat z havarovaného nebo sestřeleného letounu, na což může mít jenom pár (někdy desítek) vteřin. Znát takový postup by měli i civilisté.
Mezi činnosti americké námořní pěchoty patří mj. výsadky na pobřeží cílové oblasti. Vojáci se dnes přitom nevyloďují pouze z plavidel, ale velice často využívají k přepravě vrtulníky nebo konvertoplány. A jelikož se mohou stát stroje kdykoliv cílem nepřátelské palby, případně se porouchat, musí mariňáci vědět, jak se z nich dostat, na což také cvičí. Podobné znalosti by ovšem byly užitečné i civilistům, třeba kdyby nad vodou havaroval „vyhlídkový“ vrtulník.
Mariňáci mají celou řadu strojů
Americká námořní pěchota má k nácviku podobných nehod speciální simulátor umístěný v bazénu, v němž mohou mariňáci trénovat opouštění velkých transportních strojů – třeba vrtulníku Bell UH-1Y Venom nebo Sikorsky CH-53E Super Stallion, případně i konvertoplánu Bell Boeing V-22 Osprey. Právě ty totiž nejčastěji startují z výsadkových lodí, a pokud dojde na nejhorší, mariňáci z nich musí umět uniknout.
Jak takový výcvik probíhá ukazuje video pod tímto článkem. Mariňáci při něm používají speciální kabinu zavěšenou na ramenu, v níž se potopí pod vodu – a stejně jako zmíněné letouny, i ta je vybavena sedačkami, okny nebo dveřmi a maketami zbraní, zkrátka vypadá vše přesně tak jako v reálném vrtulníku, konvertoplánu aj. Zároveň je ale ze stran volná, aby z ní bylo možné uniknout, a instruktoři mají k dispozici dýchací přístroje, takže se nikdo nemůže v případě nezdaru utopit. Kabina se navíc umí nejen potopit, ale ve vodě i převrátit.
Do popruhů se nesmíte zamotat
Mariňáci se musí v kabině připoutat k sedačkám, aby byli ve stejné situaci jako při klasickém letu. Odpoutat se mohou až ve vodě, což je pochopitelné, v případě pádu stroje by nepřipoutaný voják mohl snadno zahynout – nelze tedy předpokládat, že by létal bez zabezpečení. Právě vyproštění se z pásů však může být jedním z velkých oříšků, nejde totiž jenom o to pás rozepnout, ale také se do něj během dalších kroků nezamotat.
Následně musí námořní pěšáci otevřít únikové otvory (primárně jde o dveře a okna), jimiž se musí protáhnout a potápějící se kabinu opustit. Během výcviku si s sebou berou i zbraně, které ale při evakuaci nechávají uvnitř kabiny, ačkoliv na nějakém nepřátelském území by je museli vzít s sebou, aby se mohli bránit. Po opuštění stroje daleko od břehu pak musí bojovníci čekat, než pro ně přiletí (eventuálně připluje) pomoc.
Mají sice plavací vesty, ale ve vodě hrozí podchlazení, zejména v noci a obecně ve studených vodách. Nutno podotknout, že i když jde o vojenské cvičení, může se hodit i civilistům, kteří si například zaplatí vyhlídkový let nad městem a přilehlým mořem (třeba v New Yorku), nebo třeba vyrazí jako spolucestující malým letadlem, které bude muset nouzově přistát na vodě.