Rusko zjišťuje informace za pomoci špionážních plavidel Vishnya: ta mohou být přitom sama sledována, ani o tom neví

Během studené války bylo pro Sovětský svaz i Spojené státy americké velmi důležité, aby znaly co nejlépe záměry a rozmístění jednotek svých soupeřů. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, byla špionážní plavidla v mezinárodních vodách. Ta se mohla přiblížit k zájmové oblasti a tam „naslouchat“ a pátrat. Moskva k tomu postavila plavidla třídy Vishnya, kterých Rusko dodnes aktivně používá 6, a další má pak v záloze.

Rusko používá špionážní lodě pravidelně

O aktivním využívání plavidel není pochyb, protože v druhé polovině ledna například americké námořnictvo zaznamenalo přítomnost ruské lodě třídy Vishnya jménem Karelie nedaleko Havaje. V minulosti pak byla tato plavidla zaznamenána i na jiných místech, třeba v blízkosti Japonska. Co přesně loď v oblasti dělá, není jasné, ale je vybavena špičkovým špionážním zařízeném, s nímž může monitorovat rozsáhlou oblast ve svém okolí. Není ale sama, kdo se dívá; dle zveřejněných záznamů ji americké námořnictvo sleduje za pomoci dronů a letadel.

„Špehovací“ lodě Vishnya byly postaveny v druhé polovině 80. let 20. století, a konkrétně zmíněná Karelie se dostala na vodu v roce 1986, když byla spuštěna v polském Gdaňsku. Lodě nejsou obecně tak velké jako bojová vojenská plavila, na délku mají 91,5 metrů a jejich výtlak činí 3 500 tun. Na jejich palubě slouží posádka 146 námořníků a má místo i pro 6 cestujících. Plavidlo ani není nějak rychlé, pohybuje se maximální rychlostí 16 uzlů.

Loď má zařízení na odposlech komunikace

Hlavním úkolem lodí Vishnya je pohybovat se v mezinárodních vodách a tam (laicky řečeno) „naslouchat“. Na lodích má být instalované moderní elektronické zařízení k monitorování komunikace ve svém okolí, a to včetně té vojenské; třeba mezi loděmi, letadly, ale i pozemními základnami. Ruské průzkumné lodě Vishnya mají k dispozici i průzkumný a navigační radar MR-212 nebo sonar MG-349. Výsledky průzkumu pak posádka prostřednictvím satelitů odesílá na velitelství.

Lodě rozhodně nejsou určeny k boji, ale to neznamená, že jsou zcela bezbranné. Jejich hlavní zbraní je dvojice rychlopalných rotačních šestihlavňových děl AK-630 ráže 30 milimetrů. K dispozici mají navíc i výkonný radar a zvládají obranu proti protilodním střelám, ale i vzdušným cílům nebo plavidlům v blízkém okolí. Posádka má pak k dispozici ještě protiletadlový systém krátkého dosahu SA-N-8. Naproti tomu Francouzi řeší obranu některých svých lodí rychlopalným dělem a nezastavitelnou raketou.