Ruské námořnictvo v Černém moři trpí. Ztráty jsou zřejmě velké, ale Kreml se je snaží všemožně maskovat

Ruské námořnictvo není pánem Černého moře, jak by se mohlo zdát. Zablokovalo sice veškerý ukrajinský námořní obchod a vojenská flotila Ukrajiny prakticky neexistuje, ale ruská plavidla se dnes v podstatě nemohou beztrestně přiblížit k ukrajinským břehům. Jak nebezpečné to je ukazuje nejen ztráta křižníku Moskva, ale i potopení ruského remorkéru u Hadího ostrova nebo naposledy přiznané poškození ruského hlídkového plavidla třídy Bujan-M.

Ruské námořnictvo zamalovalo identifikační znaky

Loď se podařilo vyfotografovat během jejího přesunu po Volze nejspíše do Kaspického moře k opravám. O jaké plavidlo se přesně jedná, to není jasné, protože ruské námořnictvo zamalovalo identifikační číslo i jméno a o ztrátách plavidel neinformuje. Přesto se odborníci dohadují, že se pravděpodobně jedná o loď jménem Vělikij Ustjug, která byla v aktivní službě od 19. prosince 2014. Plavidla třídy Bujan-M bývají označována jako hlídková nebo jako korvety.

Jde vlastně o vylepšený Projekt 21630, pojmenovaný pro jednoduchost Projekt 21631 (označovaný také jako třída Grad Svijažsk). To je prodloužená a vylepšená třída Bujan (dělové čluny ruského námořnictva), od které má být vyrobeno do roku 2023 dalších 12 kusů, přičemž plavidla mají sloužit v jeho Kaspické (6 kusů) a Černomořské (také 6 kusů) flotile. Díky malému ponoru mohou operovat nejen na moři, ale i na řece Volze.

Zatím jich je vyrobeno a zařazeno do flotil devět, desátý kus se dokončuje již na vodě, zbylé dva jsou rozpracované v loděnicích „Zeljónodolskij závod A.M. Gorkého”. Co přesně se lodi stalo, to není jasné. Na zachycených fotografiích je evidentně bez hlavního radarového systému. Také má zřetelné otvory po střelách nebo střepinách v nástavbě, což naznačuje, že musela být cílem nějaké palby. Dle spekulací mohla být tato poškození dílem ukrajinského raketometu Grad a pocházejí již z března.

Na začátku března ukrajinské síly totiž hlásily, že raketometem poškodily člun Vasilij Bykov, který má podobnou siluetu. V červnu byl ale spatřen nepoškozený. Možná si tedy ukrajinští vojáci podobné lodě na dálku spletli. Skutečnost, že musí odvelet z moře plavidlo třídy Bujan-M, nemusí být pro ruské námořnictvo nic pozitivního. Jde sice o relativně malou, avšak silně vyzbrojenou a moderní loď, která má v bojích proti Ukrajině rozhodně významnou úlohu. Plavidlo je 74,1 metru dlouhé a má výtlak 950 tun. Jeho posádku tvoří 36 námořníků.

Má malý ponor, proto je vhodné k nasazení u pobřeží, nebo dokonce v říčních systémech. To jsou schopnosti, které jiná loď v Černomořské flotile Ruska nemá. Je proto celkem pravděpodobné, že poškozenou a odtahovanou loď Rusko nahradí nějakou její sesterskou lodí z Kaspické flotily. Možná již tak i učinilo a někteří odborníci míní, že Kaspickou flotilu Rusko používá v boji proti Ukrajině již delší dobu.

Malá loď má ve výzbroji střely Kalibr

Důvodem může být skutečnost, že nejsilnější zbraní lodí třídy Bujan-M jsou rakety typu Kalibr, kterých je na palubě umístěno celkem osm. Právě střely tohoto typu Rusko velmi často využívá k přesnému ostřelování pozemních cílů na ukrajinském území. Ztráta každého takového plavidla s jeho palebnou silou je proto citelná.

Kromě raket Kalibr je loď vyzbrojena kanónem A-190 ráže 100 milimetrů, systémem blízké ochrany AK-630-M2 nebo 3M-47 Gibka a protiletadlovým systémem Komar. Nejzajímavější je na této lodi její pohonný systém, který je koncepce CODAD. Jeho dva diesely Zvezda M520 přenášejí svůj výkon na vodní trysky, takže z linie kýlu a dna trupu nevystupují pod samotné plavidlo ani lodní šrouby, ani kormidla.

To má své jednoznačné výhody právě v příbřežních mělkých vodách a v zanesených ústích řek, navíc to dělá z této lodi velmi obratné plavidlo. Nejvyšší rychlost lodě na volném moři dosahuje až 28 uzlů. Ukrajinské síly také měly údajně potopit ruský remorkér Vasilij Bech, který se pokoušel dovézt zásoby na okupovaný Hadí ostrov. Ten se nachází necelých 50 kilometrů od ukrajinského pobřeží. Rusové ho obsadili na začátku konfliktu.

Remorkéru nepomohl ani systém protivzdušné obrany Tor, jenž byl instalován na jeho palubě. Měly ho zasáhnout dvě střely Harpoon, které v posledních týdnech zemi dodali západní spojenci. Zásobování tohoto ostrova je tak pro Rusko čím dál tím obtížnější, protože sem vyslaná plavidla jsou v dostřelu ukrajinských pobřežních protilodních střel. Ty mohou zasáhnout cíle až do vzdálenosti 200 kilometrů a ruské námořnictvo si na ně po potopení Moskvy dává velký pozor.

U ostrova byla v minulosti poškozena i další plavidla. Vzhledem k tomu, že Ukrajincům nezůstaly na ostrově s největší pravděpodobností hlídky, ani jejich letadla okolí ostrova ze vzduchu nekontrolují pravidelně, je dosti zřejmé, že o přibližujících se ruských lodích k ostrovu dostávají zpravodajské informace „z jiných zdrojů”, včetně přesných časových a prostorových souřadnic. Naprogramovat je pak do řídícího systému Harpoon a odlákat ruskou pozornost známými drony Bayraktar už musí být pro Ukrajince hračka.

Jakou má podle vás ruské námořnictvo šanci se vypořádat s protilodními raketami?

Zdroj: DefenceBlog, MilIn